Výlet do Pekla - Robečským údolím za bledulemi

Jaro na Českolipsku má jedno kouzelné místo, které každoročně přitahuje milovníky přírody, fotografy i rodiny s dětmi. Údolí nazývané Peklo u Sosnové je proslulé především kobercem kvetoucích bledulí jarních, které na přelomu března a dubna pokrývají celé lužní lesy podél Robečského potoka. Právě v tomto období má výlet do Pekla jedinečnou atmosféru – bílé květy se rozprostírají mezi stromy, vzduch voní jarem a potok tiše protéká hlubokým údolím. Ale nejsou to jen bledule, které upozorňují na to, že jaro už převzalo vládu, ale také petrklíče, sasanky, blatouchy a další jarní květiny.

Výlet se dá zvládnout poměrně nenáročně a díky jen několika výraznějším stoupáním je vhodný i pro méně zdatné turisty nebo rodiny s dětmi.

Výlet je ideální začít u Zámku Zahrádky, kde je také možné pohodlně zaparkovat. Zámek býval významným šlechtickým sídlem a po staletí patřil k dominantám zdejší krajiny.

V tuhle chvíli vypadá poněkud zanedbaně a opuštěně, takže si dohledáváme jeho nejbližší historii.

Ve 20. století získala zámek Univerzita Karlova, která ho využívala jako školící a jazykové středisko pro zahraniční studenty. Mladí lidé z různých koutů světa se zde připravovali na studium na českých vysokých školách a učili se český jazyk.

Školící středisko v Zahrádkách proslavila i jedna zajímavá osobnost. Pobýval zde totiž herec Josef Dielle z Konga, kterého si určitě pamatujete jako Mirečka z filmové série Básníci. Právě jeho hláška „To nás v Zahrádkách neučili“ ve filmech zaznívá opakovaně – a není náhodná. Dielle se totiž na zámku v Zahrádkách skutečně připravoval na studium na FAMU v Praze.

V roce 2003 zámek zasáhl rozsáhlý požár, který historickou budovu velmi poškodil. Oheň zničil střechu i velkou část interiérů a od té doby zámek čeká na rozsáhlou rekonstrukci. Obnova tak velké historické památky je však finančně velmi náročná, a proto zatím zůstává spíše tichým svědkem své slavnější minulosti.

Odtud se vydáme po červené turistické značce do romantického Robečské údolí. Projdeme habrovou alejí částí zámeckého parku, kde je vybudované moc hezké hřiště a najdete tu také naučnou stezku s dřevěnými zvířecími sochami a pokračujeme lesní cestou.

Cestou narazíme i na starou skautskou základnu vytesanou do pískovce. Kruhové posezení kolem ohniště a skalní klubovna připomínají dobu, kdy Robečské údolí patřilo trampům, skautům a všem, kdo hledali dobrodružství v lesích kolem Pekla.

První zastávkou na trase je drobná osada Karba. Dnes jde o klidné a téměř zapomenuté místo, ale v minulosti zde stávalo několik usedlostí a hospodářství. Osada leží na okraji skalnatého údolí a působí velmi malebně. V tuhle chvíli tam probíhá rekonstrukce jednoho z původních stavení.

Cesta kolem Karby nabízí první pěkné výhledy do krajiny a postupně se začíná nořit do hlubšího údolí. Také tu najdete první koberce bledulí- Odtud pokračujeme stále po červené značce směrem k jednomu z nejkrásnějších přírodních míst v okolí České Lípy – k Peklu.

Název Peklo nevznikl kvůli čertům, ale kvůli podobě zdejší krajiny. Hluboké údolí sevřené skalami bývalo tmavé, vlhké a těžko přístupné – a právě taková místa lidé dříve často nazývali peklem.

Naše trasa: okruh Peklem, skalami a zapomenutými zříceninami

My jsme si tentokrát zvolili zhruba dvanáctikilometrový okruh, při kterém jsme propojili červenou a žlutou turistickou značku a přidali několik menších odboček.

Od vstupu do Pekla pokračujeme po červené turistické značce podél Robečského potoka. Údolí je zde sevřené mezi pískovcovými skalami a cesta se vine lesem, který působí místy až trochu divoce. Potok tiše meandruje mezi kameny, přes vodu vedou malé dřevěné mostky a úzké pěšinky se klikatí mezi kořeny stromů. Sem tam přes cestu leží popadané kmeny, které připomínají, že příroda tu má stále hlavní slovo.

Na skalách kolem cesty si lze všimnout i zajímavých stop lidské historie. V pískovci jsou místy vytesané skalní byty a drobné komory, které lidé v minulosti využívali jako úkryty, sklady nebo nouzová obydlí. Na některých místech lze zahlédnout i vytesané skalní chodby a průchody, které působí tajemně. Některými se dá i projít.

Robečské údolí bylo už v 19. století oblíbeným výletním místem šlechty z okolních zámků.Dokonce zde vznikaly první romantické stezky, altány a vyhlídky. To je důvod, proč je tu dnes tolik pěkných cest a mostků.

Letošní Velikonoce jsou chladné a zamračené, sezóna bledulí začala maličko později a turistů je zatím překvapivě málo. V jiných letech tu bývá v tomto období poměrně rušno, ale dnes máme pocit, jako bychom měli celé údolí skoro jen pro sebe.

Po pohodové cestě podél potoka dorazíme ke skalnímu útvaru Skautská skála. Skála se zvedá přímo nad cestou a její jméno připomíná, že se zde v minulosti scházeli skauti a trampové.

Podél Pekelského rybníka

U Skautské skály opouštíme značenou cestu a vydáváme se úzkou pěšinou k Pekelskému rybníku.

Na konci rybníka se napojíme na modrou turistickou značku a pokračujeme dál lesem. Cesta nás přivede ke zbytkům Robečského hrádku, malé skalní zříceniny vytesané do pískovce. Ke zřícenině vedou vytesané schody do skály a je to asi nejprudší stoupání dnešní trasy. Naštěstí netrvá dlouho.

Nedaleko odtud stojí skalní vyhlídka Hanlův kámen, odkud se otevírá pěkný pohled na okolní krajinu. Odtud už cesta postupně klesá směrem k obci Kvítkov. Po cestě ještě můžete odbočit k soše svaté Barbory.

Tichá zastávka u Frýdlantské zříceniny

V Kvítkově kousek před kostelem Svatého Jakuba staršího odbočíme a napojíme se na žlutou turistickou značku. Ta nás zavede zpět do lesa směrem ke Karbě.

U Studené rokle ještě odbočíme k Frýdlantské zřícenině. Místo je ukryté v lese a působí téměř pohádkově. Skály i země jsou porostlé mechem, mezi kameny rostou kapradiny a staré borovice nad námi šumí ve větru.

Na chvíli se tu zastavujeme. V tomhle mechovém lese je klid, jaký člověk na známých turistických místech často nezažije. Sedíme pod borovicemi, posloucháme šumění stromů a necháváme na sebe působit ticho lesa.

Odtud už je to jen kousek do cíle. Dojdeme k asfaltové cestě vedoucí do Karby, projdeme kolem ohrady s ovečkami a vracíme se zpět k zámku. Aut už je tady celkem dost, kdo se rozhodl pro odpolední procházku, už bude potkávat více turistů. Jsem ráda, že jsme si přivstali.

Tip na závěr: možností je tu mnohem víc

Oblast kolem Pekla je ideální pro výlety právě proto, že si trasu můžete snadno upravit podle chuti, času i kondice. Turistické značky se tu různě kříží a propojují.

Kromě míst, která jsme navštívili my, stojí za pozornost i další zastávky v okolí – například zřícenina Kvítkovský hrádek, několik menších vodopádů a romantických roklí nebo místní kozí farma, kde je možné ochutnat regionální produkty.

Právě tahle pestrost dělá z Pekla a jeho okolí místo, kam se člověk rád vrací. Každá cesta může být trochu jiná – pokaždé můžete objevit nový kout lesa, další skálu nebo zapomenutou pěšinu.

Zdroje:

Wikipedia – Peklo (národní přírodní památka)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Peklo_(národní_přírodní_památka)

Kudy z nudy – Do Pekla za koberci bledulí jarních
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/do-pekla-za-koberci-bleduli-jarnich

Turistika.cz – Vyhlídka Hanlův kámen
https://www.turistika.cz/mista/vyhlidka-hanluv-kamen/detail

Turistika.cz – Robečský hrádek
https://www.turistika.cz/mista/robecky-hradek/detail

Wikipedia – Zámek Zahrádky u České Lípy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zámek_Zahrádky_(okres_Česká_Lípa)

Wikipedia – Robečské údolí
https://cs.wikipedia.org/wiki/Robečské_údolí