Článek
Švýcarští, němečtí a australští vědci využili data z Berlínské studie stárnutí. Sledovali 500 lidí starších 70 let od roku 1990 do roku 2009. Prarodiče, kteří příležitostně hlídali vnoučata, měli o 37 % nižší riziko úmrtí než ti, kteří nehlídali vůbec. Výsledek platil i po zohlednění zdraví, věku a příjmů.
Vědci porovnávali tři skupiny seniorů. Prarodiče, kteří občas hlídali vnoučata, lidi, kteří pomáhali někomu mimo rodinu a ty, kteří se nestarali o nikoho. Nejhůř na tom byla právě poslední skupina.
Zajímavé je, že podobný efekt měli i bezdětní senioři, kteří pomáhali sousedům nebo známým. Podle autorky studie Sonji Hilbrandové jde nejspíš o mechanismus hluboce zakořeněný v naší evoluci. Pomáhat druhým nám prospívá.
Lepší paměť i řeč
Letos v lednu vyšla v časopise Psychology and Aging další studie. Vědci z nizozemské Tilburgské univerzity v ní sledovali téměř 2 900 britských prarodičů s průměrným věkem 67 let. Ti, kteří se o vnoučata starali, dopadli v testech paměti a slovní pohotovosti lépe než ostatní. Nezáleželo přitom na tom, jak často hlídali ani co s dětmi dělali.
Nejvýraznější byl rozdíl u babiček. Ty, které hlídaly, si během šesti let sledování udržely paměť lépe. Autoři ale upozorňují, že jde o souvislost, ne o důkaz příčiny.
Kde je hranice
Obě studie mají jedno společné. Přínos se týká příležitostného hlídání. Lékař Ronan Factora z americké Cleveland Clinic radí najít rovnováhu, tedy zůstat aktivní, ale nenechat se hlídáním přetížit. Berlínská studie vůbec nezahrnula prarodiče, kteří se o vnoučata starali místo rodičů. Vědci výslovně varují, že velká zátěž může příznivý účinek smazat.
A tady jsou na tom Češi různě. Podle Velkého průzkumu rodin UNIQA 2026 je každý čtvrtý prarodič z péče o vnoučata vyčerpaný. Častěji se to týká lidí s nižšími příjmy. Na druhé straně podle Centra pro výzkum veřejného mínění zhruba 44 % prarodičů vnoučata nehlídá nikdy.
Česko tak má dvě skupiny. Jedni hlídají tolik, že jim to bere síly. Druzí nehlídají vůbec, a přicházejí tak o něco, co by jim mohlo prospět.
Jak najít zdravou míru
Hlídání prospívá, když je dobrovolné a prarodiče si ho užívají. Pomáhá, když se předem domluví, kolik času mohou dát. Pravidelné odpoledne týdně je pro mnoho rodin lepší než celé prázdniny bez přestávky.
Rodiče by neměli brát pomoc jako samozřejmost. A prarodiče se nemusejí bát říct ne, když už nemohou.
Pokud vnoučata nemáte nebo bydlí daleko, studie nabízí dobrou zprávu. Stejně prospívá pomoc komukoli jinému… sousedce, kamarádce, dětem ve škole.
Zdroje
https://pure.psu.edu/en/publications/caregiving-within-and-beyond-the-family-is-associated-with-lower-/
https://www.effinghamherald.net/lifestyle/hot-topics/grandparents-who-babysit-live-longer-study-shows/
https://www.newswise.com/articles/grandparenting-is-good-for-the-brain
https://www.marianne.cz/zivotni-styl/cesti-prarodice-jsou-z-hlidani-vnoucat-vycerpani-ukazal-pruzkum-duvodem-neni-jen-unava-ale-i-finance-0c945
https://www.denik.cz/rodina/prarodice-hlidani-vnoucata/
