Článek
Stojíte u pultu s kelímkem kávy s sebou. Barista vám otočí terminál a na displeji svítí tři velká tlačítka: 10 %, 15 %, 20 %. Tlačítko „Bez spropitného“ je malé, šedé a někde v rohu. Za vámi fronta, před vámi usměvavý barista. A vy víte, že všichni vidí, co zmáčknete.
Vítejte v době, kterou Američané nazývají tipflace. A právě dorazila k nám.
Jak to bylo dřív
Češi dýško dávali a dávají rádi. Podle staršího průzkumu agentury Ipsos pro Českou spořitelnu z roku 2016 nechává spropitné za dobrou obsluhu 92 % lidí, nikdy jen 2 %. Jenže české dýško mělo jasná pravidla. Když útrata vyšla na 158 korun, většina lidí řekla „dělá 160“ a bylo vyřízeno. Zhruba dvě pětiny lidí přidávaly kolem deseti procent. A hlavně: dýško se dávalo za obsluhu. Podle 86 % lidí rozhoduje o jeho výši právě chování personálu.
Za kafe, které si sami odnesete, ať už z kavárny, nebo z pekárny, dýško skoro nikdo nedával. Nebylo za co.
Co se změnilo
Změnily se terminály. Nové platební systémy, často od zahraničních firem, mají nabídku spropitného zabudovanou rovnou v platbě. Obvykle v procentech, zhruba od 5 do 25 %. Volba bez spropitného bývá nenápadná nebo malým písmem.
A procenta dělají s čísly kouzla. U večeře za 860 korun je obvyklých deset procent 86 korun. Když ale omylem ťuknete na 20 %, zaplatíte navíc 172 korun. A u kavárny? Kdo by si v duchu počítal patnáct procent z 89 korun.
Američané už toho mají dost
V USA, kde je spropitné součástí mzdy číšníků, se nový trend rozjel naplno. Podle velkého průzkumu Pew Research Center z roku 2023 má 72 % Američanů pocit, že se dýško čeká na více místech než před pěti lety. 40 % je proti tomu, aby jim firmy výši spropitného rovnou navrhovaly. A za kávu dává dýško pravidelně jen čtvrtina lidí.
Jiný průzkum, od firmy Capterra, zjistil, že přes polovina Američanů se při žádosti o spropitné cítí zmanipulována. 82 % se s ním setkalo ve fastfoodu a 51 % dokonce u samoobslužné pokladny. Tedy tam, kde vás nikdo neobsluhuje.
Kdo dýško z karty doopravdy dostane
Tady to začíná být zajímavé. Když dáte číšníkovi stovku do ruky, víte, kde skončí. Když ale zaplatíte spropitné kartou, peníze přijdou na účet podniku. Majitel je pak musí zaměstnancům vyplatit.
Podle Generálního finančního ředitelství je spropitné příjmem, který podléhá dani. Zaměstnavatel by ho měl zahrnout do mzdy a zdanit. Pokud zůstane podniku, je to příjem podniku. Kolik z dýška nakonec obsluha dostane, záleží na majiteli. Většina podniků ho podle anketního průzkumu serveru Podnikatel.cz personálu předává. Našla se ale i restaurace, kde veškeré peníze končí u majitele.
Kdo chce mít jistotu, že dýško dostane právě ten člověk, který ho obsluhoval, dá ho v hotovosti.
Kolik tedy dávat
Žádný zákon to neurčuje. Spropitné je dobrovolné a nikdo vás nemůže nutit ho platit. V českých poměrech platí zhruba tohle:
V restauraci s obsluhou je obvyklých 5 až 10 %, za výjimečnou obsluhu klidně víc. U kávy s sebou, ve fastfoodu nebo v pekárně je dýško bonus, ne povinnost. Klidně zmáčkněte „Bez spropitného“, nebo zaokrouhlete. A když vás někdo obsluhoval protivně, nedávejte nic. Přesně k tomu dýško slouží.
A ten nepříjemný moment u terminálu? Ten je k zamýšlení. Právě ostych z toho, že obsluha vidí, co zmáčknete, dělá z terminálu tak úspěšný nástroj. Stačí si to uvědomit a ostych zmizí.
Zdroje
https://www.novinky.cz/clanek/finance-spropitne-nechava-9-z-10-cechu-stejne-by-lide-chteli-prispivat-i-na-charitu-40003727
https://energozrouti.cz/clanek/platebni-terminaly-spropitne-cesko
https://www.pewresearch.org/social-trends/2023/11/09/tipping-culture-in-america/
https://www.podnikatel.cz/clanky/dysko-placene-kartou-prijde-restauraci-pekne-draho/
