Článek
Znáte ten pocit, když máte den úplně na nic, a někdo vám řekne: „Usměj se trochu..“? Zní to sice jako fraška, přesto věda dává tomuto tvrzení za pravdu. Úsměv totiž není jen jakýmsi vedlejším produktem naší radosti. Je to překvapivě účinný nástroj, kterým můžeme naše štěstí sami aktivně vytvořit.
Chemie v našem mozku
Jakmile zvednete koutky úst, váš mozek to zaregistruje a spustí chemickou vlnu. Začne okamžitě uvolňovat směs hormonů štěstí, mezi které patří dopamin, serotonin a endorfin. Dopamin nám dodává motivaci a chuť do života a serotonin funguje jako přirozené antidepresivum, které stabilizuje naši náladu, endorfiny se zase postarají o to, že se cítíme uvolněněji a podstatně méně vnímáme případnou bolest.
Tím ale jízda teprve začíná. Úsměv a upřímný smích dokážou v našem těle spolehlivě snižovat hladinu stresových hormonů, jako je kortizol. Díky tomu se nám zklidní tep a může klesnout i krevní tlak. Smích dokonce aktivně posiluje naši imunitu. Prokazatelně zvyšuje aktivitu obranných buněk, které naše tělo střeží před viry a infekcemi.
Funguje to, i když se do úsměvu tak trochu nutíme?
Na stole leží otázka, jestli náš výraz ve tváři dokáže skutečně zpětně ovlivnit to, jak se cítíme. Tuto myšlenku rozsekl rozsáhlý experiment, do kterého se zapojily téměř čtyři tisíce lidí z 19 zemí. Výsledky ukázaly, že i když svůj úsměv jen předstíráte, nebo napodobujete usmívající se lidi na fotkách, váš pocit štěstí se skutečně o něco zvýší. Mozek zkrátka vyhodnotí pohyb obličejových svalů a usoudí: „Usmíváme se, takže se asi děje něco hezkého,“ a jednoduše tomu přizpůsobí naše emoce.
Samozřejmě úplně největší kouzlo má takzvaný Duchenneův úsměv. To je široký, upřímný úsměv, při kterém se nezapojí jen svaly kolem úst, ale objeví se nám i vrásky kolem očí.
Magnet na lidi
Pro člověka je přirozeně těžké se mračit na někoho, kdo se na něj upřímně usmívá. Můžou za to zrcadlové neurony v mozku. Když vidíme usmívající se tvář, máme naprosto přirozenou tendenci tento výraz opětovat. Radost je zkrátka nakažlivá. Z výzkumu vyplývá, že lidem, kteří se usmívají, více důvěřujeme a připadají nám atraktivnější a sebevědomější.
Recept na dlouhověkost?
Studie z roku 2010 zkoumala fotografie hráčů baseballu ze sportovních ročenek. Její autoři dospěli k překvapivému závěru. Hráči s upřímným úsměvem žili v průměru o neuvěřitelných 7 let déle než ti, kteří se na fotce neusmívali. Nedávno ale jiný výzkum tuto studii podrobil zkoušce na mnohem větším vzorku a zjistil, že když vezmeme v potaz další faktory, přímá souvislost mezi úsměvem na jedné fotce a délkou života vlastně mizí.
I když nám tedy samotný úsměv na fotografii neslíbí dlouhověkost, na jednom se vědci jasně shodují. Životní optimismus a schopnost pravidelně prožívat pozitivní emoce naše fyzické i duševní zdraví prokazatelně chrání.
Úsměv je zcela zdarma, nemá žádné vedlejší účinky a můžete ho použít kdykoliv a kdekoliv. Tak proč ho nevyzkoušet třeba hned? Nejenže se díky němu budete cítit mnohem lépe vy sami, ale s obrovskou pravděpodobností zlepšíte den i někomu dalšímu.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Facial_feedback_hypothesis
https://telesnakultura.upol.cz/pdfs/tek/2014/01/03.pdf
https://www.psychologicalscience.org/observer/the-psychological-study-of-smiling
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7193529/pdf/nihms-1573594.pdf
https://www.researchgate.net/publication/393722695_The_Impact_of_Smiling_on_First_Impressions_and_Initial_Communication
https://www.bps.org.uk/research-digest/replication-failure-no-evidence-big-smilers-live-longer
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2895001/pdf/nihms183319.pdf
https://www.frontiersin.org/journals/human-neuroscience/articles/10.3389/fnhum.2013.00006/full
https://www.nature.com/articles/s41562-022-01458-9
