1. říjen patří seniorům, hudbě, kávě, vegetariánům i lékařům. 5 různých dnů má stejné datum

Dnes si připomínáme postavení starších lidí ve společnosti, ale také univerzální jazyk hudby, jednu z nejrozšířenějších plodin a oblíbených nápojových kultur světa. A to stále ještě není všechno. 1. říjen také vyzdvihuje vegetariánství a dokonce vzdává hold lékařské profesi.

Mezinárodní den seniorů, Mezinárodní den hudby, Mezinárodní den kávy, Světový den vegetariánství a také Mezinárodní den lékařů. Všechny připadají na 1. října. Každý z nich vznikl z jiného důvodu a má jiného iniciátora. Všechny mají společné datum, připadají na první říjnový den.

Mezinárodní den seniorů vyhlásila Organizace spojených národů, a to na Valném shromáždění OSN 14. prosince 1990 rezolucí č. 45/106. Poprvé se tak oficiálně Mezinárodní den seniorů slavil 1. října 1991. Záštitou OSN je mezi dalšími dny po formální stránce nejvýraznější. To nic nemění na tom, že se o první říjen senioři dělí.

OSN dne využívá, aby upozornila na problémy spojené se stárnutím populace, diskriminaci na základě věku, lidská práva seniorů, jejich důstojnost a jejich podíl na životě společnosti. Podle OSN se počet lidí ve věku 65 let a více zvýšil z přibližně 260 milionů v roce 1980 na 761 milionů v roce 2021. Do roku 2050 má jejich podíl na světové populaci vzrůst z méně než deseti procent na přibližně 17 procent. S tím, jak populace stárne, prudce roste poptávka po zdravotní péči a sociální podpoře, zejména u osob s onemocněními, jako je demence, která je dle OSN hlavní příčinou závislosti a postižení u starších dospělých./1,2/

OSN přitom zdůrazňuje, že delší život není pouze otázkou zdravotní péče. Souvisí také s důchodovým systémem, bydlením, sociálními službami, zaměstnaností, celoživotním vzděláváním nebo možností zůstat aktivní součástí společnosti./1/

V roce 2026 je tématem Mezinárodního dne seniorů „The Age of Longevity: Rethinking Systems for Longer Lives“ (Věk dlouhověkosti a potřeba přemýšlet znovu o systémech určených pro delší život). OSN při této příležitosti upozorňuje, že počet lidí ve věku 60 let a více má podle projekcí vzrůst z 1,2 miliardy na 2,1 miliardy do roku 2050./1/

Nejde tedy jen o „svátek seniorů“. Dnes si současně připomínáme, že společnost se musí přizpůsobovat skutečnosti, že lidé žijí déle./1/ Připomínka práce lékařů poskytujících potřebnou zdravotní péči jako Mezinárodní den lékařů ho ideálně doplňuje.

Nejde o oficiální den OSN ani o jeden z hlavních oficiálních zdravotnických dnů Světové zdravotnické organizace. WHO, která například mezi svými globálními zdravotnickými dny uvádí Světový den zdraví, Světový den duševního zdraví nebo Světový den diabetu, nikoli 1. říjen jako Mezinárodní den lékařů./3/

V České republice se ovšem 1. říjen jako Mezinárodní den lékařů běžně připomíná, a to již od roku 1984. Vznikl na popud Mezinárodního hnutí lékařů za odvrácení jaderné války (IPPNW), celosvětové federace zdravotníků sdružených s cílem prosazovat úplný zákaz a odstranění jaderných zbraní. Jeho význam je především symbolický. Připomíná práci lékařů a jejich odpovědnost vůči pacientům. Lékařská profese přitom není pouze o samotném léčení. Zahrnuje diagnostiku, prevenci, komunikaci s pacienty, rozhodování v situacích nejistoty i spolupráci s dalšími zdravotnickými profesemi./4/

Pracovní činnosti lékařů jistě v mnoha případech budou provázeny kávou. I ta se k 1. říjnu váže více než k jiným dnům, přestože je nápojem, bez kterého si mnoho lidí po celém světě neumí představit žádný den.

Organizaci svátku kávy se zabývá International Coffee Organization (ICO), Mezinárodní organizace pro kávu. Její členské státy se v březnu 2014 dohodly, že vytvoří společný mezinárodní den kávy, který by sjednotil dosavadní různé národní a regionální dny. První oficiální Mezinárodní den kávy se uskutečnil 1. října 2015. Smyslem není pouze oslavit samotný nápoj. ICO zdůrazňuje celý kávový řetězec – od pěstitelů přes zpracovatele a obchodníky až po pražírny, baristy a nakonec i samotné spotřebitele./5/

Mezinárodní organizace pro kávu uvádí, že na produkci kávy jsou závislé miliony lidí a že káva má zásadní ekonomický význam pro řadu producentských zemí a komunit. V roce 2026 ICO například uvedla, že kávový sektor poskytuje příjem přibližně 12,5 milionu zemědělských rodin po celém světě. 1. října tak s vůní kávy míříme i blíž k jejímu původu. Nemluvíme jen o přípravě nápoje, barech a baristice. Skloňuje se také budoucnost pěstitelů, pěstování kávovníku, ceny kávy a udržitelnost./5/ Tím se dostáváme i k tématu vegetariánství.

Světový den vegetariánství není jen „den bez masa“. Je především příležitostí otevřít diskusi o tom, co jíme, odkud potraviny pocházejí a jaké dopady může mít způsob stravování na zdraví, zvířata a životní prostředí. V tom má dost společného s dnem kávy, ostatně náleží jim také stejné datum.

První říjnový den zároveň zahajuje tzv. Vegetarian Awareness Month, tedy měsíc zaměřený na představení, seznámení a informování o principech, podstatě i praxi vegetariánství. Vrcholí 1. listopadu Světovým dnem veganství. Veganství je přísnější a vylučuje živočišné produkty ze stravy i dalších oblastí života. Vegetariánská strava obecně vylučuje maso, ale jednotlivé podoby vegetariánství se mohou lišit například v konzumaci vajec či mléčných výrobků./6/

Vedle ryzího vegetariánství je současným trendem tzv. flexitariánství. Flexitarián maso ze svého jídelníčku úplně nevylučuje, ale snaží se jeho množství snižovat a častěji volí rostlinné potraviny. Podobně jí i pescatarián, který upřednostňuje rostlinnou stravu doplněnou o ryby a mořské plody.

Průzkum společnosti GFI Europe z roku 2023, který zahrnoval deset evropských zemí, označil za flexitariány 27 procent respondentů. Dalších 5 procent patřilo mezi vegetariány a 3 procent mezi vegany./7/ Podle novějšího celoevropského výzkumu ProVeg se v roce 2023 mezi flexitariány, pescatariány, vegetariány a vegany řadilo dohromady 38 procent dotázaných Evropanů. Výzkum zároveň uvádí, že více než polovina evropských konzumentů masa v roce 2023 svou spotřebu alespoň částečně snížila./8/ Česko a jeho tradiční kuchyně však do evropských statistik nezapadají.

Podle průzkumu společnosti Ipsos z roku 2022 se ke stravě s omezením nebo úplným vyloučením masa hlásilo 11 procent české populace. Z toho 5 procent tvořili flexitariáni, kteří maso jedí pouze příležitostně, 4 procenta vegetariáni a po 1 procento vegani a pescatariáni./9/

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu vzrostla v roce 2024 spotřeba masa v Česku na 85,3 kilogramu na obyvatele, což představovalo meziroční zvýšení o tři kilogramy. Spotřeba drůbežího dokonce poprvé překročila hranici 30 kilogramů na osobu a dosáhla 30,9 kilogramu./10/ Přitom by dle zmiňovaného průzkumu Ipsos 34 procent Čechů chtělo omezit konzumaci masa a masných výrobků, zejména uzeniny, hovězí a vepřové maso./9/

Kořeny Světového dne vegetariánství sahají do roku 1977, kdy jej založila North American Vegetarian Society (NAVS). O rok později jeho konání podpořila International Vegetarian Union (IVU). Jeho smyslem je podle NAVS představit veřejnosti možnosti vegetariánského způsobu stravování a upozornit na jeho zdravotní, etické a environmentální souvislosti. Je to příležitost seznámit se s vegetariánskou stravou a případně ji alespoň na jeden den vyzkoušet./6/ Dnes tuto možnost máme i my v Česku. A můžete si k tomu pustit hudbu. I té totiž 1. říjen patří.

Také hudba má svůj mezinárodní den. Mezinárodní den hudby připadá na 1. října a jeho historie sahá až do sedmdesátých let minulého století. Za vznikem Mezinárodního dne hudby stojí Mezinárodní hudební rada (International Music Council, IMC). Její valné shromáždění v Lausanne v roce 1973 přijalo rezoluci, na jejímž základě byl Mezinárodní den hudby zaveden. První ročník se uskutečnil 1. října 1975. Inicioval jej tehdejší prezident IMC a významný houslislový virtuoz Yehudi Menuhin./11/

Cílem nebylo vytvořit další příležitost ke koncertům pouze pro profesionální hudebníky. Mezinárodní hudební rada od začátku zdůrazňovala zpřístupnění hudby širokým vrstvám společnosti, podporu hudebního umění a také ideu širokého porozumění mezi národy prostřednictvím hudby, uplatňování ideálů UNESCO o míru a přátelství. Mezinárodní hudební rada hudbu představuje také jako prostředek kulturního dialogu, výměny zkušeností a vzájemného poznávání, ke kterému vyzývá právě 1. října./11/

Stále je však 1. říjen i skvělou příležitostí připomenout si hudbu ve všech jejích podobách – od klasické a lidové hudby přes jazz nebo rock až po současnou populární scénu. Klidně může jít o hudbu jako podkres v oblíbené kavárně, kde si ke kávě dáte nějaký vegetariánský dortík. A třeba se svoji babičkou nebo dědečkem. Nakonec ta témata vázaná na 1. října zase tak vzdálená nejsou. A to je tu ještě Igor. Vše nejlepší všem Igorům. Dobrou chuť a krásný říjen všem!

Zdroje: