Článek
V příčinách úmrtí jsou v ČR zhoubné nádory na druhém místě a v příčinách úmrtí do 65. roku věku pak dokonce na prvním místě. Předpokládá se, že do roku 2035 bude rakovina hlavní příčinou úmrtí obyvatel v EU, a to zejména v důsledku stárnutí populace, nedostatečné zdravovědné gramotnosti a nezdravého životního stylu, uvádí Národní onkologický plán České republiky.
Stres na začátku i na konci
S nezdravým životním stylem souvisí i stres, jeden z faktorů skloňovaných v souvislosti s civilizačními onemocněními, kam spadají i ta onkologická.
Nejde jen o stres jako příčinu, jde také o průvodní jev onkologické diagnózy a léčby. Onkologická diagnóza je silným stresorem, následný pobyt na onkologii může znamenat vážné psychické trauma. Jako by toho bylo málo.
S nemocí přichází i deprese
Onkologickou diagnózu bez výjimky provází emoce, ač mohou mít rozličnou podobu a formu. Typické je také nepředvídatelné střídání a prolínání emocí, kdy šok, popírání, hněv a zlobu, provází výčitky, smutek, stejně jako přijetí či naděje se objevují i deprese.
Psychické prožívání nemoci na základě svých rozsáhlých zkušeností s vážně nemocnými onkologickými pacienty detailně popsala švýcarsko-americká psychiatrička E. Kübler-Rossová. Ta definovala tzv. pět fází smutku, kterými onko pacient prochází. Deprese je dle lékařky jedním z pěti základních stádií reakce na příchod onkologického onemocnění. Ruku v ruce s černými myšlenkami se hlavou honí děsivé obavy o budoucnost. A hlava se z toho řádně zamotá.
Nejenom deprese, také delirium, zmatenost a dezorientace
Nápor na psychiku je obrovský. Psychické obtíže pacientů spojeny s intenzivní, dlouhodobou, obvykle nekompenzovanou fyzickou i psychickou zátěží, s náhlou změnou identity a také výraznou frustrací a nenaplňováním základních lidských potřeb.
Onkologický pacient se často v průběhu léčby potýká nejenom s depresí, ale i s dalšími duševními chorobami. Vedle deprese jsou to různé typy úzkostných stavů nebo delirium. Přichází v důsledku samotné nemoci či medikace, metabolických změn, nutričních aspektů apod.
Obecně se delirium charakterizuje jako stavy neklidu, dezorientace, případně naopak útlumu a zmatenosti. Často je provázeno změnami pozornosti, poruchami paměti až halucinacemi. Je narušena orientace v čase a prostoru, dochází k poruchám emocí a nálady, kdy se prolínají stavy úzkostí a euforie. Také se objevují znaky hyperaktivity či hypoaktivity. To vše může zažít pacient onkologie.
Psychogenní horečka či pocení, patologická únava a postraumatická stresová porucha v neposlední řadě
Psychické problémy onkologických pacientů zkoumají i studie, mj. kolektiv Zdeňka Adama a jeho kolegů, kteří vedle depresí popisují také úzkosti a strach, patologickou únavu nebo posttraumatickou stresovou poruchu jako následek zkušenosti z onkologie.
Několik klinických studií prokázalo, že neléčená deprese je spojena s četnějšími somatickými komplikacemi a s horší prognózou základní nemoci než u nemocných se stejnou nemocí, ale bez deprese. K rozvoji deprese napomáhá nenaplnění „nově vzniklých potřeb nemocných“, píše článku pro Vnitřní lékařství Adam a kol. A pokračuje dál.
Deprese může indukovat různé bolesti, nejčastěji bolesti břicha, ale málo je známo že deprese může navodit i psychogenní horečku a psychogenní noční pocení. Někdy může být onkologické onemocnění provázeno těžkou depresí s psychotickými rysy, dřívějším termínem involuční melancholie.
Deprese může indukovat různé bolesti, nejčastěji bolesti břicha, ale málo je známo že deprese může navodit i psychogenní horečku a psychogenní noční pocení. Někdy může být onkologické onemocnění provázeno těžkou depresí s psychotickými rysy, dřívějším termínem involuční melancholie.
Psychické poruchy se mohou objevit i po ukončené léčbě jako posttraumatická stresová porucha. Problémem je dle odborníků také patologická únava, která v době léčby postihuje téměř všechny nemocné, ale u 30-40 % nemocných může přetrvávat i po ukončení léčby.
Nemoc je vždy zátěž
Nemoc vyřazuje člověka z každodenního života, vážná nemoc dlouhodobě a navíc s reálnou hrozbou nevratnosti. K tomu je třeba přičíst individuální prožívání každého člověka, který prochází stejným systémem onkologické léčby bez ohledu na jeho jedinečnou osobnost.
Přestože si lékaři vliv onemocnění na psychiku uvědomují, český zdravotnický systém zpravidla nemá kapacitu na to, aby se v rámci léčby zaměřil na prožívání a pocity pacienta a jeho blízkých. Potvrdila to například Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. A tak není divu, že se pacienti z onkologie přesouvají na psychiatrii, zvláště ti, kterým chybí sociální podpora.
Renomovaný psycholog Volker Tschuschke, mj. autor publikace Psychoonkologie v praxi vyzdvihuje přítomnost významných vztahových osob, které jako sociální podpora pacientovi poskytují například pocit hodnotného bytí. To, že mnoho dlouhodobě nemocných onkologických pacientů se navíc potýká s finanční tísní, kterou ještě prohlubuje absence sociálních vazeb, je přitom dané.
Nemocný, práce neschopný a bez peněz…
Finanční zátěž, kterou způsobuje onkologické onemocnění, mj. dokládá výzkum realizovaný IPSOS HealthCare ve spolupráci s neziskovou organizací Amelie, z.s.
Finanční dopady dlouhodobé nemoci vedou ke stresu a zhoršují zdravotní stav – pacienti uvádějí v souvislosti se svou situací běžně zhoršení spánku či fyzických příznaků nemoci či léčby.
Vedle omezování výdajů, čerpání nemocenské a úspor, pak jsou pacienti nuceni hledat další zdroje pro své zajištění. Vedle samotné léčby a zdraví musejí žádat o pomoc, obracejí se na stát, neziskové organizace i blízké, pokud je mají…
Když se člověk ocitne na onkologii, nemá rodinné zázemí a navíc se potýká i s existenčními nejistotami, psychiatrie je téměř nevyhnutelná. Dokládá to i nová sbírka a příběh pacientky onkologie v remisi, která se se svými traumaty dostala až na psychiatrii. Nyní veřejně prosí o pomoc…
