Článek
Kdo z nás někdy alespoň ve skrytu své duše nechtěl udělat něco dobrého? Kdo z nás nechce volit dobro? Kdo z nás v kontextu aktuálních voleb neregistruje všudypřítomné sliby činit dobro?
Všude dobře, u voleb nejlíp
Dostupné bydlení, vyšší platy, nižší ceny, vyšší důchody a příspěvky potřebným, nižší daně. Co na tom, že se to vzájemně vylučuje? Kdo z nás opravdu ví, co to je a jak funguje inflace? Kdo z nás má reálnou představu o tom, jak funguje stát, co a jak ovlivňuje politika? Koho zajímá, co říkají ekonomové?
Zeleň a bujná příroda, žádná chemie, smog a emise, ale auto do každé rodiny, anebo rovnou dvě! Co dvě, tři, tisíc… Všechna splněná přání. Svoboda všech a všude. Co na tom, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého? Slibem nezarmoutíš a v instantní době krátkých marketingových tanečků a frází stačí prostě skládat jedno dobro za druhým. Stačí zvolit dobro. A bude. Bude líp.
Stačilo obviňování a persekucí nevinných, nastává čas, aby vládnul lid. To je demokracie, svoboda. Nastává čas, aby lid osočoval, odsuzoval, bez slitování, bez znalostí souvislostí, bez zdravého rozumu. O rozum tady nejde. Jde přece o dobro! Chodíme volit dobro. Jako by bylo možné, aby je za nás konal někdo jiný, jako by stačilo volit, jako by se po volbách rázem mělo všechno proměnit v jedno velké dobro.
Jako by politika byla dobročinnost
Dobročinnost, dobrovolnictví, neziskové organizace… toto jsou v našem systému vykonavatelé dobra. Můžeme o tom pochybovat, ale věřit, že dobročinnost přísluší politikům, kteří nemají nic společného se zájmy komerčního prostoru, nedává moc smyslu.
Slavný, nutno podotknout, že také kontroverzní rakouský ekonom a filosof Ludwig von Mises dokonce celý život upozorňoval na zlo, kterým je dle něho kolektivní násilí zvané stát. Právě on ve svých spisech také zdůrazňoval význam osobní volby každého z nás.
Po volbách můžeme čekat všelicos
Ať už to ve volbách dopadne jakkoli, nikdo nemůže čekat, že po volbách zaplaví Česko dobro, všichni se budou mít dobře a žít v lásce a míru.
Ano, každý z nás může pro dobro něco udělat. Každý jediný si může zvolit dobro jako způsob života, nebo přístup ke světu a k druhým, jako způsob vyjadřování. Můžeme si zvolit dobro třeba tím, že uznáme svobodu volby, výsledky voleb, přijmeme prohru těch „svých“ politických rádoby dobrodějců a nebudeme útočit na druhé jenom pro to, že dobro vidí na jiném volebním lístku.
Můžeme čekat, že…
se volbami vyřeší neřešitelné problémy, zajistí nezajištění, nasytí hladoví, obšťastní smutní. Můžeme si myslet, že se po volbách změní svět k lepšímu, nebo aspoň ten náš malý český ráj.
Anebo přestaneme čekat něco od druhých a začneme u sebe. Každý z nás má možnost konat dobro, třeba se stát dobrovolníkem, přispět na charitu, dobročinnou sbírku, prostě něco darovat, anebo ani to ne.
Pro dobro stačí málo
- Stačí si přiznat, že pravda může být jinde než naše vlastní přesvědčení. Stačí respektovat, že má někdo jiný názor. Nemusíme s každým souhlasit, ale ke každému se můžeme chovat slušně.
- Každý z nás denně přispívá k atmosféře ve společnosti, vytváří vztahy mezi lidmi. A také je kazí - neoprávněnou kritikou, osobními útoky, vulgaritou, pomluvami, drby, opovrhováním, předsudky. Můžeme se alespoň pokusit s tím přestat, stát se prostě lepším člověkem.
- Pro dobro se můžeme pokusit budovat kvalitní a stabilní vztahy. A nejenom to. Zesnulý psycholog Radek Ptáček vytvořil celé Desatero pro dobrý život. Začíná u vděčnosti - za to, co je, protože ono to rozhodně není tak zlé, jak by se mohlo zdát z předvolebních kampaní.
Pokud stojíte o dobro, hledejte je namísto zla.
Jdete volit dobro?
S dobrem reálně můžete začít teď hned a nemusíte přitom vůbec nikam chodit. Pusťte se do toho. Každý z nás může projevit zájem o druhé, více naslouchat, být nějak prospěšný. Ta možnost tu je. Je jich víc, než si dokážeme představit. Stačí chtít.
Každý dobrý skutek se počítá.
Můžete se třeba jen usmát.:-)
