Hlavní obsah
Názory a úvahy

K čemu je ve 21. století monarchie?

Foto: Pixabay.com

Christiansborg, sídlo dánských panovníků

Nástup nového dánského krále na trůn celému světu připomněl, že ani v 21. století nezmizelo něco tak tradičního, konzervativního a staromódního jako monarchie. Třetina populace EU stále žije ve státech, které jsou monarchiemi. A ráda.

Článek

Staré královské rody v nové Evropě

Vedle asi nejznámějšího Spojeného království Velké Británie a Severního Irska vládne korunovaná hlava nejen v Dánsku, ale také ve Švédsku, v Norsku nebo v Nizozemí. Tyto konstituční monarchie se přitom řadí k nejpokročilejších demokraciím na světě, píše Český královský institut./1/

Celkem má svého královského panovníka 12 zemí Evropy a přestože se najdou i odpůrci a kritici, většina obyvatel evropských monarchií je s takovým uspořádáním státu spokojena. To potvrzuje například profesor Robert Hazell z UCL Constitution Unit./1/

Monarchii odmítají mnozí nalevo jako feudální relikvii, ale není pochyb o jejím úspěchu. Některé z nejpokročilejších demokracií na světě jsou také monarchie. Průzkumy veřejného mínění v těchto zemích pravidelně ukazují, že 60 až 80% lidí si přeje udržet monarchii – jde o hodnocení popularity, za které by politici zemřeli.
Robert Hazell, UCL Constitution Unit

Tradičně se vysoké popularitě těší i dánská královská rodina, která se nyní dostala do hledáčku světových médií. Jednu z nejstarobylejších královských rodin v Evropě podporuje dle průzkumů 76 procent Dánů, uvádí Statista./2/

Daily Maily přitom již dříve publikovalo výsledky průzkumu Epinion, dle kterého hned 84 procent Dánů vnímá pozitivně i prince, resp. nového krále Frederika X. Populární je i jeho manželka Mary. Pro veřejnost tak zřejmě králové a královny nevycházejí z módy, naopak, nová královna Mary je podobně jako britská manželka následníka trůnu Kate módní ikonou./3/

K čemu ta monarchie tedy je?

Ano, máme ke komu vzhlížet a kým se inspirovat. Pohádky se nikdy neomrzí. Jak by se mohli omrzet skuteční princové a princezny?

Monarchie však není jen pohádkou, naopak. Je přirozenou formou vlády. Kromě podivných amerických a francouzských experimentů byla monarchie považována za nejlepší možnost až hluboko do 19. století, píše ve svém komentáři publicista Ondřej Šmigol./4/

Monarchie představuje osvědčený model, což již dříve kvitoval i lichtenštejnský kníže Hans Adam II. v diskusním pořadu Českého rozhlasu Pro a Proti:/5/

Pokud se podíváte na historii lidstva globálně, vidíte, že celou lidskou historií zpravidla jako forma vlády dominovaly monarchie a nikoli republiky. Byla samozřejmě období republik, ale ta byla obvykle kratší. Historik se musí samozřejmě zeptat sám sebe, proč tomu tak je. Monarchie dokáží zjevně nabídnout některé výhody, které republiky nabídnout nemohou.
Hans Adam II., lichštenštejnský kníže

Nespornou výhodou, resp. charakteristikou monarchie je kontinuita. Kontinuitu a stabilitu vyzdvihuje v rozhovoru pro Voxpot i spisovatel a odborník na norskou monarchii Tore Rem z Univerzity v Oslu. Právě tyto faktory také dle profesora měly být důvodem, proč se monarchie v Norsku či Dánsku udržely až do současnosti:/6/

I když se ve skandinávských společnostech během 20. století mnohé změnilo, královská rodina, instituce monarchie, byla konstantou, která vytvářela stabilitu a kontinuitu.
Tore Rem, Univerzita v Oslu

Kontinuita souvisí i s politickou nestranností vladařů. Právě nestrannost je přitom výhodou sama o sobě. Příznivci monarchie oceňují i odpovědnost a dlouhodobou přípravu na roli panovníka.

Profesor politologie a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík pro SeznamZprávy podotýká, že evropské monarchie jsou v moderní éře monarchie konstituční:/7/

Je trochu vedlejší, jestli je země monarchie, nebo republika. Pro moderní dobu a občany je mnohem důležitější, jestli mají garantována základní občanská práva a svobody, jestli si mohou volit zastupitelský sbor a vládu.
Stanislav Balík, Masarykova univerzita v Brně

Politolog přitom monarchii vidí i u nás. Bez ohledu na občanské průzkumy podpory monarchismu si dle jeho názoru Češi do prezidenta projektují touhy po vlastním spravedlivém panovníkovi. Mohou snad být takové touhy špatné?

Dle politologa je Česká republika fakticky monarchií bez krále, ač by tu jeden byl…

České království

Není to tak dávno, co i Česko bylo monarchií. A monarchií bylo od třináctého století až do roku 1918, kdy panovníka nahradil prezident. Předtím jsme byli českým knížectvím. Dynastie Přemyslovců na královském trůnu vystřídali Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsburko-Lotrinkové.

První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk se pro Čechy stal novým Františkem Josefem, sám také stavěl z velké části na svém renomé, píše se přímo v Poslanecké sněmovně ČR. Velká část veřejnosti Masaryka vnímala až idealisticky, jako nadstranickou osobnost povznesenou nad pragmatickou každodenní politickou praxi. A tak to s prezidentem zůstalo částečně dodnes./8/

K budování Masarykova kultu měla přispět i volba místa jeho úřadování, tradičního sídla českých panovníků. Prezident dodnes sílí na Pražském hradě a jako letní sídlo využívá zámek v Lánech. České království tak má i v novodobé České republice stále své stopy. To se odráží na tom, že i dnes prezidentovi přičítáme větší úlohu než jsou skutečné pravomoci jeho úřadu./8/

S přímou volbou prezidenta jsme se bohužel dostali do stavu, že prezident prostě není nás všech, přestože právě o to bychom stáli, ať si to přiznáme, či ne. Jak komentoval zmiňovaný Ondřej Šmigol:/4/

Zhruba půlka národa bude prezidenta vždy nesnášet. Král oproštěný od politiky by se velmi zdráhal do ní zasahovat, a mohl by se tak věnovat tomu, aby byl opravdovým národním svorníkem. Králové a královny si uvědomují, že zastupují celý národ, proto se snaží sdílet jeho útrapy.
Ondřej Šmigol

Karel na hrad!?

Hledání českého krále není kupodivu nijak složité. Jeden titulární totiž existuje. Český trůn dle tradice náleží prvorozenému synovi bývalého rakouského, českého a uherského korunního prince Oty. Karel Habsbursko-Lotrinský, také Karel Habsburský, přesněji Jeho císařská a královská Výsost arcivévoda Karel Rakouský je vnukem posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I.

Karel Habsbursko-Lotrinský je kultivovaný podnikatel a politik, dle Wikipedie původní profesí agronom a lesník. Sloužil v rakouské armádě jako vojenský pilot, kde dosáhl hodnosti kapitána./9/

Kapitán na hrad? Monarchie má pochopitelně i své stinné stránky. Král i další členové královské rodiny budou vždy u části veřejnosti vyvolávat nevoli. Roli přitom jistě hraje i závist a nereálné idealistické snahy o rovnost. Přestože kritikové často poukazují na plýtvání veřejnými financemi a mohlo by se zdát, že královská rodina vyjde společnost draho, opak je pravdou.

Ano, šlechticové vlastní majetek, ale ten je jejich, není nás všech. Všichni naopak čerpají výhod značky, kterou každá královská rodina bezesporu je. Královské ceremonie přitahují pozornost celého světa a přináší nezměrné marketingové možnosti a ekonomické benefity. Titulovaný panovník podporuje hospodářství a turismus, přesto se Karel na Pražský hrad s nejvyšší pravděpodobností nikdy nedostane. Nabízí se docela prosté vysvětlení, jak zaznělo ve zmiňovaném pořadu Pro a Proti./5/

Jestliže má monarchie staletími osvědčenou tradici, historie také ukazuje, že nikdy nikde nedošlo k přeměně z demokratické republiky v konstituční monarchii. Jestliže je charakteristikou monarchie kontinuita, u nás již byla přerušena. Tradici, kterou zastínilo 100 let České republiky, nejde znovu založit uměle. O monarchii si tak můžeme nechat jenom zdát, příp. na ni nadávat.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz