Článek
Kam zmizela posádka?
Když dvoustěžňová brigantina Mary Celeste vyplula z newyorského přístavu do Janova 5. listopadu 1872, bylo na ní dle wikipedie šest námořníků, první důstojník Albert G. Richardson a kapitán Benjamin Briggs. Tomu dělala společnost i jeho manželka Sarah a dvouletá dcera Sophia.
Loď vezla barely s lihem do italského Janova, kam však nikdy nedoplula. 4. prosince na ni uprostřed Atlantiku narazila americká loď Dei Gratia. Vyjma členů posádky, navigačních knih a záchranného člunu nic nechybělo. Náklad, zásoby jídla a pití, peníze i šperky kapitánovy ženy na lodi zůstaly. Posádka tak loď musela opustit nenadále, ale proč a kde jsou?
Rozsáhlé vyšetřování a zájem tisku přinesly jen spekulace o pojistném podvodu, přepadení piráty, vzpouře nebo útoku mořské příšery. Nic z toho se nedokázalo. Nenašlo se ani uspokojivé vysvětlení toho, jak loď bez posádky mohla s nezajištěným kormidlem udržet v neklidných vodách kurz více než 900 kilometrů. Tolik urazila podle posledního zápisu v lodním deníku.
Příčina neznámá
V březnu 1873 admiralita případ oficiálně uzavřela s tím, že není schopna najít příčinu, proč posádka loď opustila, ani předložit uspokojivou rekonstrukci událostí na palubě. Bylo to poprvé v historii námořnictva. Ani moderní zkoumání a kriminalistické metody záhadu neobjasnily.
Mystérií Mary Celeste ještě rozdmýchal tehdy začínající spisovatel Arthur Conen Doyle s povídkou J. Habakuk Jephson’s Statement (1884), v češtině Výpověď J. Habakuka Jephsona, která popisuje vyvraždění posádky lodi fanatikem. Neuspěly ani teorie o možnosti exploze lihových výparů, opilosti námořníků, otravě z jídla nebo unesení mimozemšťany. I když, kdo ví?
