Článek
Z New Yorku až do Brna
Za oceánem se v době první republiky nechal inspirovat profesor brněnské techniky Vladimír List. Brněnské textilky tehdy z Brna dělali moravský Manchester. Profesor List po svém návratu ze Spojených států zjistil, že na kilometr ročně spotřebují mnohem víc páry než New York. Přesto brněnskému vizionáři trvalo několik let, než průkopnickou myšlenku využití energie paliva při výrobě elektřiny jako tepla prosadil. 1. prosince 1930, po dvaceti měsících výstavby na bažinatém terénu byla v Brně teplárna světových parametrů skutečně spuštěna. Příběh českého teplárenství začal.
Celkem čtyři kotle měly výkon 185 tun/hod. Parovod byl dlouhý 5,6 kilometrů. Začínalo se dodávkou tepla pro 8 odběratelů, během prvních dvou let se jejich počet rozrostl na 29 a přibyl i pátý kotel o výkonu 75 tun/hod. Teplárna poháněla pokrok v Brně do příchodu války, poškozena byla při bombardování a osvobozování Brna v letech 1944 až 1945, aby však byla téměř okamžitě opravena. Válka, to už je ale jiný příběh…
Provoz Špitálka, Tepláren Brno, a. s. je tu s námi již 90. let. 👏👍#teplarnybrno #brno #teplarny #spitalka pic.twitter.com/oaQpKYqYDE
— Martin Šilar (@Martin_Silar) December 5, 2020
Nové časy, nové počty
V roce 2020 Teplárny Brno již jako moderní podnik slavily stotisícího odběratele. Ještě předtím realizovaly vůbec nejnáročnější projekt historie brněnského teplárenství, kdy parovodní rozvody měnily za horkovody. „Každý nahrazený kilometr parovodního potrubí přináší snížení emisí o zhruba 336 tun CO2,“ uvedl k projektu generální ředitel.
V roce 2018 byl v areálu Červeného mlýna realizován další raritní teplárenský projekt. Kombinuje paroplynovou teplárnu s elektrodovým kotlem a akumulační nádrže. Teplo tak může být uloženo pro použití tehdy, kdy je skutečně potřeba. Může reagovat na denní špičky i rozmary počasí. Podobně jako v třicátých letech Špitálka, Červený mlýn v Brně v současnosti patří mezi evropskou teplárenskou elitu. Špitálka přitom neodstartovala jenom pohodlné a ekonomické vytápění, ale měla i ekologické přínosy. Díky ní ve Starém Brně zaniklo 68 kouřících továrních komínů, navíc se k nim přestalo dovážet palivo a svážet popel.
Nová Špitálka Brno, koncept, autor: atelier A8000, zdroj: Re:Špitálka
Muzeum i chytrá čtvrť
Zatímco ještě před čtyřiceti lety se v Brně kouřilo ze dvou chladících věží, dnes stačí jedna. Kotel K1 přitom vyrábí teplo pro více než třetinu metropole. Kvůli vyšším zimním teplotám, lepšímu zateplení a efektivnější distribuci je tepla v éře moderních technologií dle zástupců společnosti z původních 1,5 milionu gigajoulů potřeba jen asi milion gigajoulů.
Historické kotle ze třicátých let jsou dnes instalovány v tzv. staré kotelně, která slouží jako muzeum. Třetina provozu již pro výrobu tepla není potřeba, a tak tady dostávají prostor nové vize. Na území s rozlohou téměř dvacet pět hektarů v západní části areálu tepláren mezi ulicemi Koliště, Cejl, Radlas a Špitálka má v projektu RE:Špitálka vyrůst tzv. chytré město. Měli by se tady testovat nové technologie a inovativní přístupy, které budou vzorem a inspirací nejenom pro zbytek města, ale i pro zbytek světa. Koncept studia A8000 počítá s flexibilními multifunkčními jednotkami pro práci i bydlení.
Industriální lokalita Starého Brna se tak promění ve zcela novou lokalitu udržitelného způsobu života a kreativity. Dominanta v podobě chladící věže jí zůstane. Uvnitř by měl dostat prostor kreativní hub. Průmyslové haly se promění v kulturní huby a archiv tepláren dá vznik Coworkingu. Celý areál propojí 400 metrů dlouhá lávka Skywalk. Zpřístupní vyhlídku z chladící věže, ale i nové střešní terasy, kde by měly vyrůst sportoviště, parky a zahrady pro komunitní pěstování. Takže se Brňané budou moci těšit nejenom z tepla, ale i zeleně, volnočasového vyžití, smysluplné práce i bydlení.
Zdroje: Teplarny.cz, iBrno.cz, ČT24.cz, respitalka.brno.cz, hn.cz
