Článek
Hlasování per rollam je v SVJ oblíbený nástroj. Není třeba svolávat shromáždění, vlastníci dostanou návrh usnesení a každý se k němu písemně vyjádří. Praktické, rychlé a často i jednodušší než hledat termín, kdy se sejde dostatečný počet vlastníků.
Jenže právě proto, že se lidé nesejdou v jedné místnosti, vzniká jednoduchá otázka: může si vlastník zkontrolovat, jak ostatní hlasovali? Jinými slovy, má právo nahlédnout do hlasovacích lístků?
Nejvyšší soud na tuto otázku odpověděl jasně: ano, má.
Per rollam není hlasování „do šuplíku“
Občanský zákoník umožňuje vlastníkům jednotek rozhodovat mimo zasedání, tedy per rollam. Takový postup přichází v úvahu zejména tehdy, když svolané shromáždění nebylo schopné se usnášet, případně tehdy, když rozhodování mimo zasedání připouštějí stanovy.
Aby bylo hlasování platné, nestačí pouze rozeslat vlastníkům obecnou otázku typu „souhlasíte?“. Hlasovací lístek musí obsahovat přesné znění navrhovaného usnesení, vyjádření vlastníka, zda návrh přijímá, odmítá nebo se hlasování zdržuje, jeho vlastnoruční podpis a také datum, kdy vlastník hlasoval.
V některých případech musí být podpis vlastníka navíc úředně ověřen. Typicky tehdy, pokud zákon nebo stanovy vyžadují, aby bylo rozhodnutí osvědčeno veřejnou listinou.
Stanovy mohou postup hlasování ještě dále upravit. Mohou například určit podrobnější podobu hlasovacího lístku nebo způsob, jakým se má vlastníkům návrh doručovat. Vždy ale musí být zachovány zákonné požadavky.
Když se hlasuje na shromáždění, ostatní to vidí
Nejvyšší soud se právem vlastníka nahlížet do hlasovacích lístků zabýval v rozhodnutí ze dne 25. září 2024, sp. zn. 26 Cdo 1767/2024.
Zákon sice výslovně neříká, že vlastník má právo hlasovací lístky vidět. Nejvyšší soud však dovodil, že takové právo vlastníků existuje.
Jeho úvaha je přitom velmi srozumitelná. Pokud se vlastníci sejdou na shromáždění, hlasují zpravidla veřejně. Ostatní tedy vidí, kdo zvedl ruku pro návrh, kdo byl proti a kdo se zdržel. Hlasování na shromáždění samo o sobě není tajné.
A pokud není tajné hlasování na shromáždění, není důvod, aby se s hlasováním per rollam zacházelo jinak. Jen proto, že vlastník nehlasuje přímo v místnosti, ale na papíře, se z hlasování nestává něco, co má být před ostatními vlastníky skryto.
Bez hlasovacích lístků není skutečná kontrola
U každého shromáždění se pořizuje zápis. Do něj může vlastník jednotky nahlížet. U hlasování per rollam se žádné shromáždění nekoná, a proto se nepořizuje ani klasický zápis ze shromáždění. Jeho roli ale fakticky nahrazuje oznámení statutárního orgánu o výsledku hlasování.
Jenže samotné oznámení výsledku vlastníkovi mnoho neřekne. Pokud je v něm uvedeno, že návrh byl přijat, vlastník musí mít možnost ověřit, zda to odpovídá skutečně odevzdaným hlasům. A to bez nahlédnutí do hlasovacích lístků nejde.
Právo nahlížet do dokumentů by jinak bylo pouze formální. Vlastník by viděl výsledek, ale nemohl by si ověřit, zda k němu společenství dospělo správně.
Důvod uvádět nemusíte
Důležité je také to, že vlastník nemusí vysvětlovat, proč chce hlasovací lístky vidět. Nemusí tvrdit, že má podezření na chybu při sčítání hlasů. Nemusí prokazovat žádný zvláštní právní zájem. Nemusí ani dokazovat, že se ho přijaté rozhodnutí nějak mimořádně dotýká.
Stačí, že je vlastníkem jednotky a členem společenství.
Do hlasovacích lístků přitom může nahlížet i ten vlastník, který se konkrétního hlasování sám nezúčastnil. Právo kontroly výsledku hlasování se totiž neodvíjí od toho, zda vlastník hlasovací lístek odevzdal, ale od jeho postavení člena SVJ.
Hlasovací lístky se musí uchovávat
Praktický dopad má rozhodnutí Nejvyššího soudu i pro samotná společenství vlastníků. Hlasovací lístky nejsou dokumenty, které lze po skončení hlasování jednoduše vyhodit.
Podle občanského zákoníku musí společenství uchovávat dokumenty související s rozhodováním nejvyššího orgánu po celou dobu své existence. A právě mezi takové dokumenty hlasovací lístky patří.
Z toho vyplývá, že vlastník může žádat o nahlédnutí nejen do lístků z posledního hlasování, ale i do hlasovacích lístků z minulosti. Není přitom rozhodné, zda byl vlastníkem už v době, kdy se dané hlasování konalo. Podstatné je, že vlastníkem je v době, kdy o nahlédnutí žádá.
Pro SVJ jasný vzkaz: transparentnost nestačí jen oznámit
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je důležité hlavně proto, že připomíná jednoduchou věc: rozhodování v SVJ musí být kontrolovatelné.
Hlasování per rollam může být praktické, ale nesmí se z něj stát neprůhledný proces, kdy statutární orgán pouze oznámí výsledek a vlastníci se musí spokojit s tím, že to tak nejspíš bylo správně.
Vlastník má právo vědět, jak bylo rozhodnuto, a má také právo ověřit, zda oznámený výsledek odpovídá skutečně odevzdaným hlasům. Pro SVJ to znamená jediné: hlasovací lístky řádně uchovávat a počítat s tím, že do nich vlastníci mohou nahlížet.
