Článek
Ministr životního prostředí Igor Červený (za Motoristy sobě) v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas představil další postup a postavil se za projekt s tvrzením, že přírodě neublíží a naopak pomůže v boji se změnou klimatu.
Pokud se však na argumenty rezortu životního prostředí a Ministerstva dopravy podíváme očima čísel, logistiky a základní ekologie, objevíme pět zásadních rozporů, které by v poctivé veřejné debatě měly jednoznačně zaznít.
1. Čísla v mlze: 6, 8, nebo 8,8 miliardy?
Zatímco vládní představitelé v médiích operují s částkou mezi 6 až 8 miliardami korun, oficiální podklady Ředitelství vodních cest (ŘVC) mluví jasně: rozpočet děčínského jezu je vyčíslen na 8,8 miliardy korun. U takto masivní investice z veřejných prostředků je přesnost v číslech prvním předpokladem důvěryhodnosti celého projektu.
2. Zadržování vody v krajině, nebo greenwashing u MŽP?
Jedním z nejpozoruhodnějších tvrzení rozhovoru je obhajoba betonové stavby jako opatření pro „zadržování vody v krajině“.
- Fakta: Vzdutí hladiny jezem v úzkém kaňonu řeky zvedne hladinu v daném úseku koryta, ale nepředstavuje plošné retenční zadržení vody v povodí, meandrech či půdě.
- Realita: Jde o ryze technickou vodohospodářskou stavbu pro potřeby lodí. Pokud ji rezort životního prostředí vydává za zelené opatření proti klimatu a suchu, jde o ukázkový příklad greenwashingu.
3. Labe bude stejně 5 měsíců v roce nesplavné
Hlavním argumentem pro miliardovou investici má být zajištění celoroční splavnosti. Sám ministr však přiznává klíčový limit: na saské straně se žádné jezy stavět nebudou.
„A pokud se bavíme o celé délce až do Hamburku, tak kdyby se v Německu vůbec nic neudělalo, bavíme se o nějakých 200 dnech.“ - Igor Červený
Vzniká tak otázka: Jaký má smysl stavět lokální špunt za 8,8 miliardy, když celkový limit říčního toku na německé straně stejně nevyřešíme?
4. Sázka na nejistou kartu oproti železnici
V rozhovoru zaznívá i zpochybňování spolehlivosti železniční dopravy. V regionu, kde máme páteřní železniční koridor a připravuje se vysokorychlostní trať do Německa fungující 365 dní v roce, však dává dávání přednosti sezónní vodní cestě (závislé na srážkách) malou logistickou logiku. Těžký průmysl a moderní logistika potřebují celoroční jistotu, ne pětiměsíční odstávky.
5. Mýtus o „přesouvání celých biotopů“
Argument, že unikátní říční biotopy vázané na přirozený proud a náplavy Labe prostě „přesuneme jinam“, ignoruje základní biologické principy. Vzácné štěrkové a bahnité náplavy v kaňonu Labe jsou výsledkem stovky let trvajících přírodních procesů a dynamiky řeky - nelze je mechanicky vybagrovat a naložit na náklaďák jako stavební suť.
Závěr: Děčínsko si zaslouží poctivá data, ne ohýbání pojmů
Rozvoj dopravy a regionu je pro Děčínsko zásadní. Skutečně udržitelný rozvoj ale nemůže stavět na lakování reality a ohýbání odborných pojmů. Pokud má stát investovat téměř 9 miliard korun z veřejných rozpočtů, musí tak činit na základě neprůstřelných dat, celoroční logistické funkčnosti a s maximálním respektem k unikátnímu kaňonu Labe.
📌 Rozhovor s ministrem Igorem Červeným pro Český rozhlas najdete v archivu iROZHLASu.
