Článek
Zatímco česká delegace představila konkrétní parametry chystaného Plavebního stupně Děčín a zdůraznila jeho logistický i vodohospodářský význam, zástupci saské strany dali najevo značný odstup. Němečtí sousedé zpochybňují smysluplnost nových vodních staveb a českým partnerům s přátelským nadhledem doporučují zaměřit pozornost i prostředky spíše na prioritní projekty - především na rozvoj vysokorychlostní železnice.
Vyšší hladina i spodní voda: Parametry děčínského díla
Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů na jednání přiblížil technickou podobu plánované stavby:
- Výška jezu: Dílo má dosahovat výšky 4,5 metru.
- Vliv na spodní vody: Podle propočtů vyvolá stavba zvýšení hladiny podzemní vody v okolním území o 3 až 3,5 metru.
- Rozsah vzdutí: Souvislá zvýšená hladina Labe má zasahovat směrem proti proudu až k přírodní památce Nebočadský luh.
Čeští zástupci tyto parametry obhajují mimo jiné tím, že vodní stupeň pomůže zadržet vodu v krajině. Jako příklad uvádějí zkušenosti z úseku nad ústeckým Střekovem, kde vybudování jezu v minulosti trvale zvedlo hladinu spodních vod a proměnilo okolní prostředí.
Bude jez v Malém Březně nutný?
Předmětem diskusí byla i celková koncepce labské vodní cesty. Dřívější plány počítaly s tím, že pro spojení Děčína s Ústím nad Labem bude zapotřebí vybudovat dva stupně - v Děčíně a v Malém Březně.
Ministr dopravy Ivan Bednárik však uvedl, že samotný děčínský jez v kombinaci s doplňkovými úpravami koryta (jako jsou odkládky, kompletace plavební dráhy či možnost nadlepšení vodního stavu) postačí k tomu, aby 90 % lodního nákladu z Děčína bezpečně doplulo až do Ústí nad Labem. Výstavbu stupně v Malém Březně označil za dopravně ideální, avšak v současnosti nikoli nezbytnou, jelikož projekt v Děčíně dokáže fungovat samostatně.
Otázka celonárodní infrastruktury
Snaha o zprůchodnění hraničního úseku vychází z potřeby využít investice, které stát v minulých letech vložil do zregulování toku, přístavů a plavebních komor mezi Prahou, Pardubicemi a Ústím nad Labem v hodnotě desítek miliard korun. Z české perspektivy představuje nezregulovaný úsek u hranic hlavní překážku, kvůli níž celá vnitrozemská vodní síť v obdobích sucha stagnuje - a to i přes to, že německá strana vidí jednoznačnou prioritu přeshraniční dopravy v kolejích.
