Hlavní obsah
Aktuální dění

Německý pohled na jez u Děčína: Nezlepšení plavby do Hamburku i obavy o ekosystém Labe

Foto: Radek Lekner

Pohled na řeku Labe pod děčínskou Pastýřskou stěnou. Česká a saská strana opět jednají o plánované výstavbě plavebního stupně, němečtí odborníci však zůstávají k projektu skeptičtí.

Zástupci české a saské vlády se sešli k jednání o stavbě jezu u Děčína za 8,8 miliard korun (360 milionů eur). Německá stanice MDR přinesla pohled saských expertů na lodní dopravu i ekologii, kteří upozorňují na výrazné limity celého projektu.

Článek

Německý pohled na plavební stupeň u Děčína

Minulý týden se v Děčíně setkali zástupci české a saské vlády, aby jednali o budování jezu na Labi u Děčína. Česká strana opět přichází s projektem, který byl v minulosti zamítnutý jako málo funkční, co se týče dopravy, a škodlivý z hlediska ochrany přírody.

Na saské straně projekt labského stupně nikdy nebudil nadšení. Jak na něj Sasové reagují nyní? To zjišťoval Robert Hartmann z partnerské stanice Českého rozhlasu Sever – stanice MDR 1. Zde je kompletní přepis rozhovoru v českém překladu:

Moderátor: Labe má příliš málo vody. Až do září nepočítal jednatel Saských hornolabských přístavů s rentabilní nákladní lodní dopravou, protože kvůli nízkému ponoru bylo možné přepravovat jen málo nákladu. Změnil by na tom děčínský plavební stupeň něco?

Heiko Loroff: Ne. Plavební stupeň v Děčíně, který je tam plánován, by na aktuální situaci na Labi v Sasku pro nás v nákladní dopravě nezměnil vůbec nic.

Moderátor: Proč? Na posledních 40 kilometrech před hranicemi může na české straně docházet k nízkému stavu vody a zastavení plavby i ve chvíli, kdy je Labe v Sasku ještě splavné. Proto má u Děčína jez vodu vzdouvat. Díky 200 metrů dlouhé plavební komoře by lodě plavební stupeň překonaly. Náklady: téměř 360 milionů eur.

Německé Labe však zůstává závislé na přirozeném stavu vody, protože nový jez má vodu pouze vzdouvat, a nikoli ji v době sucha cíleně vypouštět do řeky. Se stavbou by tedy další plavba až do Hamburku zaručena nebyla. Děčínský přístav by ale získal spolehlivější spojení proti proudu směrem na Prahu. A tak může být projekt pro Česko velmi užitečný, vysvětluje Loroff.

Heiko Loroff: V Česku totiž existují masivní snahy v oblastech hospodářství nerealizovat dopravní obsluhu po silnici, ale po vodě. To znamená vozit stavební materiály směrem na Prahu loděmi a stavební suť, zbytkový materiál atd. z pražské oblasti zase odvážet. Je to dané i současným dopravním chaosem.

Moderátor: Proti dopravnímu užitku však stojí rizika pro životní prostředí. Již při dřívějších plánech saské ministerstvo životního prostředí varovalo: plavební stupeň by mohl překážet migrujícím rybám, jako je losos, narušit životní prostředí bobrů a zhoršit kvalitu vody. Nové plánování počítá s rybochody a nově upravenými břehy. Šéfovi zemské organizace BUND Felixi Ekardtovi to však nestačí.

Felix Ekardt: Labe je v mnoha úsecích dosud poměrně málo dotčená řeka. A přesně to tímto plavebním stupněm změníme. Současně máme v Německu diskusi o převodu vody z Labe, který by z řeky odvedl ještě více vody směrem do Lužice a do Berlína.

Moderátor: Zda se převod vody postaví, je však zatím otevřené. Přesto Ekardt radí:

Felix Ekardt: Saská zemská vláda i spolková vláda by měly plavební stupeň jasně odmítnout, protože je ekonomicky nesmyslný a zároveň přináší další ekologická rizika.

Moderátor: O samotné stavbě však nakonec rozhoduje výhradně Česko.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz