Článek
Technologický zádrhel: Jeden šroub jako příčina problému
Fotografie zkonstruované lávky ukazují, že hlavní ocelové nosníky jsou od sebe vzdálené přibližně 1 metr. Při délce fošen 2,9 metru stávající konstrukce neumožňuje hustší kotvení prken – v mezilehlých rozestupech je jednoduše není k čemu uchytit, protože pod nimi chybí ocelový podklad. Projekt od počátku počítal s kotvením po cca 1 metru.
Zásadní problém však spočívá v samotném detailu projektu: v prostředních řadách nosníků je navržen pouze jeden šroub na prkno, zatímco na krajích jsou dva. Celkově tak jedno prkno drží jen 6 šroubů (v některých místech dokonce jen 4). Pouhý jeden šroub uprostřed je na takto široké fošny z exotického dřeva zjevně málo. To je hlavní důvod, proč se materiál tak silně zdeformoval.
Drahé dřevo azobe se vlivem slunce a vlhkosti z Labe zkroutilo extrémně brzy a nová podlaha dnes vizuálně vypadá, jako by byla v provozu několik let. Pro stabilizaci fošen této šířky by přitom byl ideální minimálně dvojnásobný počet šroubů s kotvením po každých 50 centimetrech.
Podhled na nosnou konstrukci lávky jasně ukazuje rozestup hlavních ocelových nosníků, který činí přibližně 1 metr. Z tohoto důvodu je pochozí vrstva kotvena pouze v těchto metrových rozestupech, což pro specifické vlastnosti exotického dřeva azobe představuje technologický problém.
Co říká smlouva o dílo?
Ačkoliv se ve veřejných diskusích často mluví o chybě na straně původního návrhu, klíčová fakta přináší samotná smlouva o dílo č. 2024-0772/OMH. Zhotovitel (STRABAG Rail a.s.) v Článku I., odstavci 5 výslovně potvrdil, že:
„…si veškeré podklady pro provedení díla řádně prostudoval ještě před uzavřením této smlouvy a že shora uvedené podklady dostatečně specifikují předmět díla tak, že je zhotovitel schopen podle shora uvedených podkladů realizovat bezvadné dílo.“
Smlouva navíc zhotoviteli pro tyto případy striktně ukládala jasnou povinnost:
„Jestliže se i přes toto prohlášení zhotovitele v průběhu provádění díla ukáže, že podklady specifikující předmět díla jsou nedostatečné nebo nevhodné, zavazuje se zhotovitel na takové vady podkladů specifikujících předmět díla upozornit bezodkladně objednatele a vyčkat jeho písemného pokynu.“
Pokud bylo tedy technické řešení kotvení pro specifické vlastnosti dřeva azobe nevhodné či poddimenzované, měl zhotovitel smluvní povinnost město včas varovat. Protože se tak nestalo, náprava vad musí jít plně z pětileté záruky zhotovitele, nikoliv z rozpočtu města.
Právní rizika spojená s užíváním
Město stavbu od zhotovitele oficiálně převzalo již 4. května 2026. Lávka však doposud nemá kolaudační rozhodnutí ani povolení k předběžnému užívání. Právně se tak stále jedná o staveniště, které navíc není zabezpečené proti vstupu veřejnosti.
V případě jakéhokoliv úrazu hrozí, že pojišťovna odmítne plnění, zhotovitel bude z obliga a veškeré finanční dopady a odškodné padnou přímo na vrub rozpočtu města – tedy na bedra všech děčínských daňových poplatníků.
Vývoj reklamačního řízení i doplňování chybějící administrativy budeme dál věcně sledovat.
Detail kotvení pochozí vrstvy. Záběr shora ukazuje aktuální rozmístění šroubů - v prostředních řadách nosníků prochází každým prknem pouze jeden středový šroub, což se ukázalo jako zjevně poddimenzované řešení pro stabilizaci takto širokých prken.
