Článek
Místem, kde se potkávají cyklisté, pěší, turisté i místní obyvatelé, kteří chtějí navštívit zdejší restaurace, kavárny nebo vyrazit na ferratu. Červnový zápis z jednání Dopravní komise města však ukazuje, že realita se může brzy ubírat zcela opačným směrem - cyklisté mají z nábřeží de facto zmizet.
Co schválila Dopravní komise?
Zástupci komise se shodli na tom, že cyklopruhy přímo na Labském nábřeží vyznačeny nebudou. Jako hlavní důvod uvedli šířkové parametry vozovky v zatáčce a možné kolize se zásobováním. Místo systémového řešení bezpečnosti přímo na hlavní ulici se schválil záměr „stáhnout“ cyklisty dolů na náplavku pod opěrnou zdí, kde město plánuje nízkonákladovou úpravu povrchu (zbroušení betonu, tenký asfalt či mlat). Na toto provizorium se podle vyjádření zástupců vedení města již aktuálně poptává projektant.
Na první pohled to možná zní jako elegantní řešení, jak oddělit auta od kol. Z pohledu každodenní městské dopravy i ekonomiky města je to však krok zpět. Proč?
1. Odříznutí od života a služeb
Městská cyklistika není jen sportovní a turistický tranzit z Přípeře na novou lávku. Lidé na kolech jezdí do práce, za nákupy nebo za zábavou. Všechny cíle - restaurace, ubytování, nástup na ferratu i samotné domy místních - jsou nahoře na nábřeží. Pokud cyklisty odsuneme dolů pod zeď, zcela je od těchto služeb izolujeme. Život z nábřeží nezachráníme tím, že z něj aktivní lidi vyženeme.
Labské nábřeží u Tyršova mostu – podniky, restaurace a veškerý život se soustředí nahoře pod skálou. Odsunutím cyklistů pod zeď je od těchto cílů zcela odřízneme.
2. Logistický oříšek a ztráta výšky
Efektivní městská doprava musí být přímá a plynulá. Spodní cesta však nutí cyklisty k nesmyslné akrobacii. Žádný běžný občan jedoucí na městském kole nebude z nábřeží dobrovolně klesat k řece, aby o pár stovek metrů dál u Tyršova mostu musel stejnou výšku zase pracně vyjíždět nahoru do centra.
Pohled z Tyršova mostu – z výšky je dokonale vidět ten obrovský výškový rozdíl a komplikované trasování, které by cyklisté museli při cestě spodem překonávat.
3. Ztracená příležitost pro lokální ekonomiku
Nová lávka skvěle vyřešila přímé spojení z Podmokel do Děčína, aniž by cyklisté museli bezpodmínečně jet po Labském nábřeží. To je velký posun. Nedává však žádný smysl, abychom z této nejatraktivnější části města s ikonickým výhledem na zámek cyklisty a turisty vědomě vyháněli. Pod nábřežní zdí je sice na zámek také vidět, ale chybí tam jakékoliv zázemí a služby. Když lidé pojedou spodem, nezastaví se na kávu ani na jídlo. Cyklisté přijdou o možnost využít služby, město a místní živnostníci přijdou o tržby a město o peníze z daní. Prosperující nábřeží potřebuje zákazníky, ne prázdnotu.
Beton pod nábřežní zdí – syrová realita spodní cesty u Labe. Žádné služby, žádné zázemí, jen izolovaný koridor bez jakéhokoliv ekonomického přínosu pro město.
Prostorové limity aneb Velká urbanistická výzva
Samozřejmě si musíme nalít čistého vína. Labské nábřeží je klíčová a extrémně vytížená dopravní tepna pro automobily. Skutečným oříškem je zde samotný prostor. Jsme tu sevřeni v úzkém koridoru mezi fasádami domů a pevnou protipovodňovou zdí na nábřežní straně chodníku. Situaci navíc nedávno zkomplikovalo zúžení vozovky kvůli nově vyznačeným parkovacím místům.
Dostat do takto prostorově limitovaného území pulzující městský život, zajistit bezpečnost chodců, cyklistů i plynulost automobilové dopravy je obrovská urbanistická výzva. Právě proto by se ale mělo hledat koncepční a odvážné řešení tohoto prostoru jako celku, místo toho, aby se jeden typ dopravy jednoduše schoval pod zeď a problém nahoře se tím zametl pod koberec.
Lávka za miliony a nábřeží pro nikoho?
Děčín nedávno investoval přes 130 milionů korun do nové lávky, která má cyklisty bezpečně převést přes řeku. Je proto naprosto nekoncepční, aby bezprostředně navazující úsek na Labském nábřeží zůstal pro cyklodopravu fakticky uzavřený nebo degradovaný na smíšenou zónu, kde se lidé na kolech kvůli autům bojí o život.
Není žádným tajemstvím, že se Děčín dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel a vylidňováním. Mladí, aktivní lidé a rodiny s dětmi z města neodcházejí jen za lepšími pracovními příležitostmi, ale také za kvalitnějším a bezpečnějším veřejným prostorem. Právě podobná nekompetentní a polovičatá rozhodnutí, která upřednostňují provizoria před moderním rozvojem, jsou jedním z důvodů, proč město ztrácí dech. Pokud budeme lidi z atraktivních míst vyhánět, těžko je přesvědčíme, aby zde zůstali žít.
Pokud chceme v Děčíně udržet mladou generaci a rozvíjet regionální turistický ruch, musíme prostor nábřeží kultivovat komplexně i přes všechny prostorové překážky. Spodní cesta pod zdí může sloužit jako příjemná rekreační stezka pro pěší nebo tranzitní cyklisty mířící mimo centrum, ale nemůže suplovat chybějící odvahu města bezpečně vyřešit dopravu přímo na Labském nábřeží. Rozvoj města pro 21. století se nedělá tak, že se moderní alternativní doprava odkloní z dohledu, aby nahoře zůstalo vše při starém.
Jak vnímáte plány města na odsunutí kol z nábřeží vy? Měla by radnice i přes stísněné prostorové podmínky hledat řešení přímo na silniční úrovni nábřeží, nebo vám cesta spodem přišla jako dostatečný kompromis? Zapojte se do diskuse v komentářích.
