Článek
Parkování se v Bučovicích stává stále viditelnějším problémem. Na některých místech je obtížné najít volné místo, zejména v centru, na sídlištích a v okolí služeb, úřadů a obchodů.
Důvod je jednoduchý. Automobilů přibývá, zatímco veřejný prostor města zůstává prakticky stejně velký.
Problém ale není pouze v počtu vozidel. Je také v tom, jak město se svým veřejným prostorem a parkováním hospodaří.
Bučovice přitom mají už řadu let velmi zajímavý důkaz, že parkování může být nejen dopravním problémem, ale také ekonomickým nástrojem. Z jediného parkovacího automatu město každoročně získává stovky tisíc korun.
Kolik lidé v Bučovicích skutečně zaplatili?
Výroční zprávy města obsahují dlouhou řadu skutečně vybraných poplatků z parkovacího automatu. Nejde tedy o rozpočtové odhady, ale o částky uváděné městem jako „výše poplatků z parkovacího automatu“.
Výběr z parkovacího automatu:
2012 - 373 082 Kč
2013 - 376 007 Kč
2014 - 369 556 Kč
2015 - 375 120 Kč
2016 - 451 024 Kč
2017 - 477 736 Kč
2018 - 448 311 Kč
2019 - 471 133 Kč
2020 - 327 355 Kč
2021 - 329 544 Kč
2022 - 426 913 Kč
2023 - 505 000 Kč
2024 - 512 260 Kč
2025 - 539 541 Kč
CELKEM: 5 982 582 Kč
Například výroční zpráva za rok 2016 uvádí 369 556 Kč za rok 2014, 375 120 Kč za rok 2015 a 451 024 Kč za rok 2016. Výroční zpráva za rok 2018 uvádí 477 736 Kč za rok 2017 a 448 311 Kč za rok 2018. Výroční zpráva za rok 2019 pak uvádí 471 133 Kč za rok 2019.
Za čtrnáct let tak řidiči prostřednictvím jediného parkovacího automatu zaplatili téměř 6 milionů korun, přesně 5 982 582 Kč. Průměrný roční výběr byl přibližně 427 tisíc Kč.
A to je pouze jeden parkovací automat.
Roky 2020 a 2021: propad, který má své vysvětlení
Nejvýraznější výkyv celé řady vidíme v letech 2020 a 2021.
V roce 2019 se vybralo 471 133 Kč. V roce 2020 už pouze 327 355 Kč a v roce 2021 329 544 Kč.
V roce 2020 tedy výběr meziročně klesl o 143 778 Kč, tedy o více než 30 %.
Tento propad je především třeba dát do souvislosti s pandemií covidu-19. Omezení pohybu, uzavření obchodů a služeb, omezení provozu úřadů, škol a dalších institucí a celkově podstatně menší pohyb lidí ve městě se logicky musely projevit také v počtu automobilů přijíždějících do centra.
Proto by bylo nesprávné přisuzovat pokles v letech 2020 a 2021 pouze fungování parkovacího systému. Covid je zcela zásadním vysvětlením tohoto propadu.
Od roku 2022 se situace výrazně mění:
- 2021 – 329 544 Kč
- 2022 – 426 913 Kč
- 2023 – 505 000 Kč
- 2024 – 512 260 Kč
- 2025 – 539 541 Kč
Mezi rokem 2021 a 2025 tak výběr vzrostl o téměř 64 %. Rok 2025 byl s částkou 539 541 Kč rekordním rokem celého sledovaného období.
Parkovací automat není parkovací politika
A právě zde začíná problém.
Bučovice mají dlouhodobě zkušenost s tím, že placené parkování funguje a lidé jsou ochotni za možnost zaparkovat zaplatit. Přesto se městská parkovací politika v zásadě omezuje na několik regulovaných míst.
Město by mělo začít pracovat s parkováním jako s celým systémem, nikoliv jako s jedním automatem na náměstí.
Je třeba se zabývat tím:
- kde se parkuje,
- jak dlouho tam vozidla stojí,
- kdo parkovací místa využívá,
- která místa jsou dlouhodobě přeplněná,
- kde vozidla zbytečně zabírají veřejný prostor celý den,
- kde má být parkování zdarma,
- kde má být časově omezené,
- a kde je naopak vhodné zavést poplatek.
Město některá nová parkovací místa vybudovalo a další připravuje. To je správně. Samotná výstavba parkovacích míst ale problém nevyřeší.
Veřejný prostor je omezený a jeho využívání musí být rozumně regulováno.
Sídliště versus rodinné domy: kdo vlastně platí za parkování?
Je zde ještě jeden aspekt, o kterém se při debatách o parkování příliš nemluví.
Lidé žijící v bytových domech a na sídlištích zpravidla nemají k dispozici vlastní garáž nebo soukromý pozemek, a proto jejich vozidla ve větší míře využívají veřejná parkovací místa.
Naopak mnoho lidí žijících v rodinných domech si své parkovací místo nebo garáž muselo samo zaplatit, vybudovat a udržovat.
Vzniká tak poněkud paradoxní situace.
Majitel rodinného domu investuje vlastní peníze do garáže nebo parkovací plochy na vlastním pozemku. Majitel bytu může své vozidlo dlouhodobě odstavovat na veřejném městském prostoru, jehož výstavbu a údržbu financují z veřejných peněz všichni občané.
To samozřejmě neznamená, že lidé na sídlištích mají být za vlastnictví automobilu trestáni.
Znamená to ale, že veřejné parkovací místo má určitou hodnotu a není důvod automaticky předpokládat, že tato hodnota musí být pro uživatele nulová.
Právě proto dává smysl zavést rezidentní parkovací systém s přiměřeným ročním poplatkem.
Platit by měli i rezidenti
Parkování rezidenta není automaticky bezplatná služba města.
Pokud někdo dlouhodobě odstavuje automobil na městském pozemku, využívá veřejný prostor, který patří všem občanům.
Proto by podle mého názoru měly Bučovice zavést rezidentní parkovací oprávnění.
Neznamená to, že rezident musí platit stejně jako návštěvník. Naopak:
- první vozidlo rezidenta – nízký roční poplatek,
- druhé vozidlo – vyšší poplatek,
- třetí a další vozidlo – výrazně vyšší poplatek,
- návštěvnické parkování – hodinová sazba,
- podnikatelé a další abonenti – samostatný režim.
Smyslem přitom nemá být pouze výběr peněz.
Hlavním cílem má být regulace vzácného veřejného prostoru.
Přehlížení pravidel vytváří bezpečnostní problém
S parkováním souvisí ještě jeden zásadní problém: dodržování pravidel silničního provozu.
Zákon č. 361/2000 Sb. stanovuje poměrně jasná pravidla pro zastavení a stání. Řidič například nesmí stát způsobem, kterým by ohrozil bezpečnost provozu; zákon rovněž stanovuje omezení v blízkosti křižovatek, přechodů a dalších míst. Při stání musí navíc zůstat zachován dostatečný prostor pro průjezd vozidel.
Problémem proto není pouze „málo parkovacích míst“.
Problémem je také situace, kdy se v přeplněných lokalitách začíná parkovat způsobem, který zhoršuje rozhledové poměry, zužuje průjezd nebo nutí chodce a ostatní účastníky provozu vstupovat do míst, kde by se za normálních okolností pohybovat nemuseli.
Taková situace zvyšuje riziko kolize pro všechny účastníky provozu – řidiče, chodce, cyklisty i motocyklisty.
A právě tady je nezbytná důsledná kontrola.
Nemá smysl mít pravidla, která se kontrolují pouze formálně. Jedna krátká kontrola za den opravdu není dostatečná, pokud má systém parkování fungovat jako skutečná regulace.
Nejde přitom o to „vybírat pokuty“. Jde o to, aby řidiči věděli, že pravidla platí pro všechny a že nesprávné parkování nebude přehlíženo.
Podobně velké Hustopeče ukazují, že to jde
Jako příklad lze uvést Hustopeče, město velikostně velmi podobné Bučovicím.
Hustopeče mají propracovanější systém parkování v několika oblastech a rozlišují rezidenty, abonenty a návštěvníky. Existují parkovací karty a systém je nastaven tak, aby reguloval využívání parkovacích míst.
Rezidentní parkování přitom není automaticky zdarma.
Podle ceníku Hustopečí činí například roční rezidentní parkovací karta pro první vozidlo 400 Kč, pro druhé a každé další vozidlo 1 000 Kč.
To není částka, která by běžného rezidenta ekonomicky likvidovala. Současně ale dává veřejnému parkovacímu prostoru určitou cenu.
Kolik peněz Bučovicím uniká?
Přesné číslo dnes nelze poctivě určit bez znalosti počtu vozidel, která by spadala do případných rezidentních a abonentních zón.
Pro představu ale stačí jednoduchý model.
Pokud by bylo zpoplatněno například 2 000 rezidentních vozidel částkou 400 Kč ročně, představovalo by to:
800 000 Kč ročně.
Při 2 500 vozidlech:
1 000 000 Kč ročně.
A to ještě bez návštěvnického a abonentního parkování.
Proto není možné tvrdit, že Bučovice dnes prokazatelně „přicházejí o milion korun“. To by nebylo doložené.
Lze však říci, že potenciál regulace parkování je podstatně větší než současný výběr jediného automatu.
Parkovací politika není kasička
Je důležité zdůraznit, že cílem nemá být „vyždímat“ z řidičů co nejvíce peněz.
Parkovací poplatek je především regulační nástroj.
Pokud někdo zaparkuje ráno v centru zdarma a nechá tam automobil osm hodin, parkovací místo je pro ostatní prakticky celý den nedostupné.
Pokud je parkování časově nebo finančně regulováno, část řidičů začne hledat alternativu. Tím se zvyšuje obrátkovost míst a stejná parkovací kapacita může obsloužit více lidí.
Výnosy z parkování by navíc mohly být transparentně vraceny zpět do dopravy:
parkování → příjem města → nová parkovací místa, chodníky, komunikace a veřejný prostor.
Co by měly Bučovice udělat?
Podle mého názoru by město mělo zpracovat celoměstskou parkovací koncepci, která by obsahovala:
- inventuru všech městských parkovacích míst,
- měření jejich skutečné obsazenosti,
- rozdělení na rezidentní, krátkodobé a dlouhodobé parkování,
- zavedení rezidentních parkovacích oprávnění,
- rozšíření placeného parkování tam, kde je dlouhodobý nedostatek míst,
- důslednou a pravidelnou kontrolu dodržování pravidel,
- řešení nelegálního či nebezpečného parkování z hlediska zákona č. 361/2000 Sb.,
- zveřejňování příjmů z parkování a nákladů na jeho provoz,
- použití výnosů zpět do dopravy a veřejného prostoru.
A především by město mělo začít považovat parkování za součást dopravní politiky, nikoliv pouze za automat stojící na náměstí.
Závěr
Čísla jsou pozoruhodná.
Za roky 2012–2025 zaplatili řidiči prostřednictvím parkovacího automatu v Bučovicích celkem 5 982 582 Kč. Průměrný roční výběr činil přibližně 427 tisíc Kč. V roce 2025 dosáhl rekordních 539 541 Kč.
Současně ale město využívá jen velmi omezenou část možností, které regulace parkování nabízí.
Bučovice nepotřebují pouze další parkovací místa. Potřebují především parkovací politiku.
Politiku, která bude pracovat s celým veřejným prostorem, bude rozlišovat mezi rezidentem a návštěvníkem, bude důsledně kontrolovat dodržování pravidel a zároveň bude transparentně ukazovat, kolik město na parkování získá a kam tyto peníze následně investuje.
Protože parkovací místo na městském pozemku není zadarmo. Platíme ho všichni – otázkou je pouze, zda jeho cenu nesou prostřednictvím městského rozpočtu všichni občané, nebo přiměřenou částí také ti, kteří tento prostor skutečně využívají.
