Článek
Andrej Babiš se vědomě vzdává „hodnotové politiky“, chce se od ní zcela odtrhnout. Proto si nedělá starosti s protesty aktivistů ani části veřejnosti, která se setkává na náměstích. Zatímco v roce 2019 v době obří demonstrace na Letné, když byl premiérem, byl z toho „nešťastný“ a vnímal to jako „nespravedlnost“, v únoru 2026 je mu to „zcela jedno“.
To je zásadní změna a posun, který by měli vnímat i aktivisté a organizátoři protestů. Uvědomit si to také musí opozice, pokud chce „politicky přežít“ a urychleně najít jiná témata, než „hodnotovou politiku“. Obtížné to bude pro STAN a TOP 09, snadnější by to mělo být pro ODS, pokud se vrátí k „pragmatické politice“, jak to zamýšlí Martin Kuba s Naším Českem.
Babiš totiž zbortil během dvou měsíců předchozí zahraniční linii „hodnotové politiky“ a buduje strategii „obchod za obchod“. To mu pomohl zrealizovat Petr Macinka z Motoristů i díky kontaktům na Republikány v USA. Samozřejmě to ocenil i americký prezident Donald Trump.
A právě na něj mířil Mnichov, což si detailněji vysvětlíme.
Duo Babiš-Macinka preferují „obchod za obchod“
Nové české vládní duo Babiš-Macinka chce vytvořit stát, který se v EU chová jako korporace. „Koupím od vás vrtulníky (Itálie), pokud mi pomůžete shodit emisní povolenky.“
Babiš ani Macinka nechtějí z EU vystoupit. Oba vědí, že by to poškodilo byznys i český průmysl, ale chtějí ji vykostit na úroveň čistě ekonomického sdružení bez „bruselského dirigismu“. Proto Macinka v Mnichově na bezpečnostní konferenci rozehrál tuto hru s polským ministrem zahraničních věcí Radoslavem Sikorskim.
Právě Macinka pro Babiše funguje jako „ideologické beranidlo“. Zatímco Babiš počítá miliardy a procenta v průzkumech, Petr Macinka, žák Václava Klause a tvář Motoristů, dodává vládní politice intelektuální a ideologický rámec.
Jaký je Macinkův cíl? Jeho mise v Mnichově a Washingtonu ukazuje, že mu jde o víc než o diplomacii. Chce být tváří „kontrarevoluce“ proti Green Dealu a progresivismu (woke ideologii).
Macinka cílí na velmi konzervativní voliče ODS
Jakou má Macinka roli ve vládní koalici s Babišem a Tomiem Okamurou? Macinka funguje jako pojistka pro pravicového voliče, který by Babišovi nikdy neodpustil jeho minulost, ale imponuje mu Macinkova „prostořekost“ vůči Clintonové nebo Bruselu.
A teď to nejdůležitější. Zatímco expremiér Petr Fiala vládl ve světě exprezidenta Joe Bidena, Babiš vsadil na „Trumpův svět“. Macinka s Babišem pochopili, že se globální těžiště posouvá. Jejich společným cílem je včasné naskočení na vlnu nového konzervatismu.
To se projevuje nejen Babišovou snahou prosadit v Bruselu „pakt konkurenceschopnosti“, což jsme si popsali v článku popisující strategii, jak Babiš na svou stranu získává spojence v EU, ale především příklonem k USA v tématech, která jsou podle nich pro Česko vhodná.
Proto Macinka odjel do Mnichova, tak jako prezident Petr Pavel, ale mnohem více na sebe nasměroval pozornost, která měla rezonovat především v USA. A to se povedlo. V této fázi pro Macinku i Babiše není podstatné domácí publikum, a už vůbec ne opozice.
Babiš s Macinkou chtějí z Česka udělat spojence Trumpa v Evropě
Macinkovým a Babišovým cílem je udělat z Česka hlavního spojence Donalda Trumpa v Evropě, vedle Maďarska (Orbán) a Itálie (Meloniová). Tím by Česko získalo vliv, který zdaleka neodpovídá jeho velikosti. To jsme si také vysvětlili v tomto článku, jakou roli chce Babiš hrát v zahraniční politice.
Dnes je Evropa rozdělená a Babiš s Macinkou sázejí na to, že být „oblíbencem v Bílém domě“ je víc než být „poslušným žákem v Bruselu“. Babiš navíc s Meloniovou v Říme vyjednal spojenectví v rámci EU, aby tím získal přístup do chystaného elitního klubu E6 (Německo, Francie, Polsko, Itálie, Nizozemsko, Španělsko).
V globální politice je to pak Rada míru Donalda Trumpa, kam jako „pozorovatel“ byl vyslán Petr Macinka. Praha odmítla do Rady míru přímo vstoupit, narozdíl od Maďarska, ale nechce stát stranou.
Abychom to shrnuli. Možným cílem dua Babiš-Macinka je vytvořit „Česko jako suverénní ostrov“. Země, která levně topí (protože blokuje ETS 2), má moderní zbraně (koupené výměnou za politické služby) a kamarádí se s vítězi (Trump, Meloniová).
Riziko: Sázka na Trumpa může, ale i nemusí vyjít
Má to ale i odvrácenou stranu. Rizikem tohoto plánu je izolace. A na to upozorňují aktivisté i opozice. Vše totiž záleží na tom, jak si s touto změnou globálního řádu poradí Bílý dům a Brusel.
Pokud Trumpův svět neuspěje nebo pokud se EU rozhodne rebely finančně „vyhladovět“, může se tento sen o suverenitě změnit v ekonomickou noční můru. Babiš s Macinkou však věří, že jsou víc „predátoři“ než „kořist“.
Macinka slouží jako „beranidlo“ proti Okamurovi
A na závěr ještě menší vnitrokoaliční detail a odpověď na otázku, proč Babiš se tolik zastává Macinky. V neposlední řadě jde o prostou moc. Babiš potřebuje Macinku (a Motoristy), aby nemusel spoléhat na radikální SPD. Babiš dodává hlasy a peníze, Macinka dodává „punc rebelství“ a odtahuje voliče ODS, kteří jsou zklamaní z evropské politiky Petra Fialy.
Možná to tak nyní z průzkumu veřejného mínění nevypadá, ale i mezi voliči ODS jsou ti, kteří vyčkávají, neboť se jim dosavadní směřování nelíbilo. To bylo „taženo“ především TOP 09 a STAN a ODS se musela přizpůsobovat, což vyhovovalo Petru Fialovi jako „hodnotovému politikovi“.
Na tyto zklamané voliče ODS bude cílit i Kubovo Naše Česko, které se bude přetahovat s Motoristy. Ti zase pošilhávají po voličích SPD, která má starší voličskou základnu.
