Článek
Někdejší rozehrávač národního týmu a několika prvoligových celků se loni v létě vrátil do české ligy a na trenérskou lavičku po dlouhém angažmá v Maďarsku, ale rychle si znovu zvykl na zdejší basketbalové prostředí.
A jelikož vnímá sport v širších souvislostech, zeptal jsem se ho, jak například hodnotí s odstupem měsíce fakt, že za Opavu nastoupil koncem prosince v soutěžním prvoligovém zápase herec Ivan Trojan. Na palubovce se objevil v dresu s číslem 60 jako připomínkou, že letos oslaví toto významné životní jubileum.
„Víme, že Ivan Trojan je ve svém odvětví špičkou. Nejdřív ale asi každého napadlo, jestli má vůbec cenu, aby se dostal přímo na hřiště v basketbalové lize. Ale jednou nebo dvakrát jsem se s ním potkal a poznal jsem, že k basketbalu má hodně blízko. Kdysi ho hrál za dorost v Praze,“ sdělil mi svůj náhled Pavlík.
„Ivan Trojan se prý udržuje i v kondici a nakonec celá ta akce s jeho zapojením do zápasu dopadla pro ligu dobře. I z toho pohledu, že se basketbal i díky Trojanovi dostal do médií a hodně se o tom psalo a mluvilo,“ zmínil Pavlík i širší rozměr Trojanova basketbalového vystoupení.
Na můj dotaz, jestli ho taky neláká zahrát si ve svých šestačtyřiceti letech (o čtrnáct méně než je Trojanovi) znovu v lize, Pavlík odpověděl: „Nechci to klukům kazit, aby nepřišli o sebedůvěru.“
Pokud jde o basketbalovou současnost, může Pavlík trochu srovnávat se zmíněným Maďarskem.
„V české nejvyšší soutěži hraje a působí hodně cizinců, ale v Maďarsku je jich ještě víc. Proto mě vůbec nepřekvapuje, kolik zahraničních borců nebo i trenérů je v naší lize. Proč by mě to mělo překvapit? Je to úplně normální,“ tvrdil Pavlík.
Zdroj: autorský text s přispěním Josefa Pešouta
