Článek
Následující čtyři roky budou pro mainstreamová média klíčová, a především pro ta veřejnoprávní. Budou muset uhájit existenci, důvod, proč je platit. Ať už z koncesionářských poplatků či ze státního rozpočtu. Teď to vypadá, že zvýšením poplatků se vše vyřešilo a bude chvíli klid.
Jenže jak ukazuje situace v Německu či Velké Británii, ihned po říjnových volbách by měla začít debata o tom, jaká veřejnoprávní média potřebujeme.
Bez ohledu na to, že Česká televize kvůli zvýšení koncesionářských poplatků se dohodla s komerčními vysílateli, co smí, co bude smět, a co naopak nesmí. Dokument je spíše o obsahu, co veřejnoprávní televize má vysílat a v jakém podílu. Tato debata nebyla v uplynulém období veřejná, nediskutovalo se prakticky s veřejností, s televizními diváky.
Podobný text má vzniknout i pro Český rozhlas. Avšak ten aspoň před létem spustil veřejné konzultace s posluchači, jaký vlastně má být a co od něj očekávají. Avšak zároveň generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral tvrdí, že jak je nyní nastaven počet a program všech 26 stanic, tak je vše optimální.
Jenže situace v sousedním Sasku, Bavorsku a v dalších spolkových zemích Německa, či dokonce zpráva regulátora Ofcom ve Velké Británii mluví jinak.
Generace Z už nejsou děti, dospělí na to zapomínají
Životní moudro říká, že prarodiče nerozumí vnoučatům a rodiče svým dětem. Logicky se na své děti dívají jako na děti po celý zbytek života, i když je dětem už 40 let.
Největší současná propast je mezi generacemi X a Z. Tedy mezi padesátníky a dvacátníky. Bylo tomu vždy, ale jak se blížíme k roku 2030, od základu se změní vnímání mediálního obsahu a především, jak ho budeme konzumovat, vyrábět a nejhůře na tom budou instituce jako veřejnoprávní rozhlas a televize.
Model veřejnoprávních médií je zastaralý, přežitý… Navíc je orientován na starší generace Baby boomer a X, trochu se snaží oslovit i mileniály, tedy Y, ale to už je generace, která má nejblíž k Z.
A tahle generace už vnímá média jinak než jejich rodiče. Noviny neznají, časopisy nečtou, na televizi se nedívají a rádio neposlouchají.
To pochopili právě v Německu či ve Velké Británii.
„Britské mediální prostředí prochází rychlou transformací. Tradiční vysílatelé svádějí tvrdý boj o pozornost diváků, zatímco globální technologičtí giganti zaplavují trh stále rostoucím množstvím obsahu,“ píše regulační úřad Ofcom o situaci ve Velké Británii. Vydal k tomu i speciální zprávu.
„Lineární televizní vysílání dnes v britských domácnostech tvoří méně než 40 procent času stráveného konzumováním videa. Alarmující je to hlavně u mladších věkových skupin, které tráví výrazně více času sledováním YouTube než všech veřejnoprávních služeb dohromady,“ cituje zprávu server Lupa.cz.
„Dokonce i malé děti ve věku 4 až 6 let věnují 27 procent svého času sledování YouTube, zatímco na obsah vyrobený veřejnoprávními vysílateli připadá pouze 21 procent. Tento trend naznačuje, že mladá generace si nevytváří vztah k veřejnoprávnímu obsahu, což může v budoucnu ohrozit samotnou podstatu a smysl existence těchto médií.“
V Německu do roku 2027 zruší asi 17 veřejnoprávních stanic
V sousedním Německu už prozřeli a pochopili, že je propastný rozdíl mezi konzumováním obsahu televize a rádia mezi generacemi alfa, Z a Y na straně jedné, a mezi generacemi X a Baby boomer na straně druhé.
Pro lepší pochopení. V Německu jako federativním státě se 16 spolkovými zeměmi funguje zastřešující veřejnoprávní subjekt ARD, který jako britská BBC či rakouská ORF zahrnuje televizní a rozhlasové vysílání.
V těchto zemích už tedy je společné vysílání rádia a televize, zatímco v Česku máme dva samostatné subjekty - tedy Českou televizi a Český rozhlas.
V Německu ARD je zastřešující organizací provozující hlavní kanál Das Erste a další digitální kanály pro DVB-T2. Pak existují členské veřejnoprávní instituce jako BR, HR, SWR, WDR, NDR, MDR, RBB, SR a Radio Bremen. Každá z nich provozuje tzv. třetí televizní kanál (tím druhým je ZDF jako samostatná instituce mimo struktury ARD).
Všechny tyto členské veřejnoprávní mediální domy provozují několik rádiových stanic a protože digitální lineární rádiové vysílání, tedy DAB+, je v Německu mnohem déle než v Česku, zhruba před 15 lety pro DAB+ vznikly žánrové či tematické digitální rádiové stanice.
„ARD podle zadání spolkových zemí sníží počet svých rozhlasových programů zhruba ze 70 na 53 nejpozději do 1. ledna 2027, přičemž škrty se mají týkat především stanic šířených přes DAB+ a mají vést k úsporám a větší spolupráci mezi regionálními domy. Konkrétně u MDR mají skončit v terestrickém vysílání stanice MDR Klassik, MDR Schlagerwelt a MDR Tweens,“ napsal server Českého rozhlasu Digitální rádio.
Potřebuje Česko 26 veřejnoprávních rádií od Českého rozhlasu?
V sousedním Německu je zhruba 70 veřejnoprávních rádií pro zhruba 84milionovou zemi. V Česku má Český rozhlas pro skoro 11milionovou zemi 26 stanic.
Jak ukazuje příklad MDR, které vysílá pro Sasko, Sasko-Anhaltsko a Durynsko (zhruba dohromady 8,5 milionu lidí), z terestrického vysílání (zejména DAB+) mají odejít stanice, které vznikly z online prostředí do DAB+. Do online se mají vrátit nebo zcela skončit či se sloučit s některou jinou stanicí.
Podle serveru Digitální rádio dopady na mladé publikum mají řešit právě fúze a společné projekty, které mají vytvořit „silnou, moderní a konkurenceschopnou“ nabídku. ARD zároveň avizuje posílení online audiotéky jako centrální platformy pro dětský, hudební i tematický obsah po přesunu části lineárních okruhů do digitálu.
YouTube je vítězem mediální transformace
Jak zjistil britský Ofcom, radikálně se mění také způsob, jakým Britové konzumují zprávy, a podle Ofcomu to může mít potenciálně vážné důsledky pro demokracii, píše Lupa.cz. „Sedmdesát procent dospělých dnes získává zprávy online, přičemž polovina z nich si utváří obraz o aktuálním dění přes sociální sítě.“
Ofcom navrhuje několik klíčových opatření, jak zajistit přežití a relevanci veřejnoprávních médií v dalších letech. Považuje za nezbytné, aby média veřejné služby experimentovala s novými způsoby distribuce a tvorby obsahu pro různé skupiny diváků, popsala Lupa.cz.
Podle ní britský regulátor doporučuje například zvýšit viditelnost veřejnoprávní produkce na serverech jako je YouTube, a to kombinací obchodních dohod za spravedlivých podmínek a vládních opatření.
Právě platforma YouTube je zatím nekorunovaným vítězem mediální transformace. Britská BARB zařadila sledovanost vybraných YouTube kanálů na TV obrazovkách do svého pravidelného reportingu. Jde o první případ na světě, kdy standardizovaný televizní výzkum sleduje i neplacená online videa na TV přijímačích.
Z údajů BARB za druhé čtvrtletí roku 2025 vyplývá, že televizory zůstávají hlavním zařízením pro sledování YouTube v domácím prostředí. Mezi diváky staršími 16 let tvořilo sledování přes televizní přijímače 43 % veškeré „Wi-Fi sledovanosti YouTube“, zatímco mobilní telefony měly podíl 32 %. Mezi dětmi ve věku 4 až 15 let byl podíl sledování YouTube na televizorech ještě vyšší, když dosáhl 53 %.
Prima sjednocuje televizi, rádio, online do jednoho celku
V Česku už přitom můžeme vidět, jak to funguje u mediálního domu, který má televize, rádia, weby i streamovací platformu. Konkrétně vše patří do skupiny GES Holding.
Právě Prima si uvědomila, že dochází k další mediální transformaci a začne přistupovat k tvorbě programu i jeho propagaci a distribuci směrem ke konzumentům odlišně, než tak dosud dělá.
„Skupina Prima zvažuje úpravy ve svém portfoliu televizních kanálů, spuštění uvažovaných samostatných kanálů Prima Port a Prima Case teď v nejbližším plánu není. Namísto spouštění nových stanic plánuje Prima spíš přistoupit k repositioningu a rebrandingu některých stávajících,“ napsal oborový web MediaGuru.cz. „Tento krok souvisí s potřebou lépe cílit jak na diváky, tak na zadavatele reklamy, kteří žádají kanály zaměřené na konkrétní cílové skupiny.“
Zároveň Prima zastřešuje veškeré marketingové aktivity celé skupiny. Je pro to vyčleněna další samostatná firma, která propojí komunikaci televize, rádií i online webů. Navíc samotná televize se zaměří na online prostředí. Prima podle generálního ředitele Marka Singera pokračuje v transformaci z televizní skupiny na multimediální dům, kde je online klíčovou součástí růstu.
Inspirace pro Českou televizi a Český rozhlas?
Obě veřejnoprávní média nyní fungují samostatně. Trend je obsah z lineárního terestrického vysílání přesouvat do online prostředí a přizpůsobovat ho mladé generaci Y, Z a Alfa.
Například německá MDR (provozuje televizi i rádia) již vyrábí zprávy a další obsah připravovaný pro sociální sítě. Kombinuje video a audio. Využívá tak výrobní kapacity veřejnoprávního subjektu se sídlem v Lipsku (televize) a Halle (rozhlas).
Proto i česká veřejnoprávní média se nevyhnou transformaci na multimediální dům, který bude využívat výrobní kapacity z klasického televizního a rádiového vysílání. Čím dříve se tak stane, tím mohou ČT a ČRo budovat relevanci u nejmladších generací, které získají na významu už za pět let, tedy po roce 2030…
