Článek
Úvodem je nutné podotknout, pokud česká veřejnoprávní média chtějí žít ve své bublině a ve svém světě, musela by být Česká republika izolovanou zemí bez kontaktu s vnějším světem. Pokud Evropská unie chce být izolovaným ostrovem, kde budou evropská veřejnoprávní média žít ve starém modelu, rovněž by musela být izolována od okolního světa.
Jinými slovy, Česko i Evropská unie by byla bez Facebooku, Instagramu, YouTube, TikToku, bez streamovacích platforem amerických konglomerátů na evropském kontinentu.
Model 90. let a milénia, tedy do nástupu YouTube a Facebooku, se už nevrátí.
Televizní model z 10. let 21. století je u konce
Hynka Chudárka jsem poznal osobně. V roce 2006 jsem jako externí konzultant působil v mediální divizi Mafra, tedy v době, kdy krátce vlastnila hudební televizi Óčko. Právě v té době jsem komunikoval jak s Hynkem Chudárkem, tak s ředitelem Óčka Jiřím Balvínem. Cílem bylo Óčko integrovat mezi internetový portál IDNES.cz, rádio Expres FM a webovou televizi IDNES TV. Byl to začátek multimedializace, který jsem popsal v roce 2006 a vše se naplnilo.
Jiří Balvín Óčko proměnil ze Stanice O, která zahájila vysílání v roce 2002 jako alternativní hudební televize na satelitu a v kabelu, v komerční televizi s ambicemi vstoupit do terestrického televizního vysílání DVB-T. Bylo to na prahu české mediální revoluce a reklamních možností v podobě product placementu přímo ve vysílaném pořadu.
I s těmito ambicemi Mafra v roce 2005 televizi koupila a projekt zachránila.
U jeho začátku byl Hynek Chudárek, současný generální ředitel České televize. Ten také zůstal ve vedení Stanice O, licencované společnosti, avšak výkonným ředitelem byl tehdy Jiří Balvín.
Z Óčka Balvín i Chudárek odešli v roce 2012, kdy bylo nutné opět hudební televizi transformovat. A tato éra více žánrových hudebních televizí právě končí. Což avizuje i MTV, která do konce roku 2025 v Česku ukončí vysílání hudebních stanic. Právě s MTV chtělo Óčko spolupracovat. Nakonec českou mutaci spustilo s Novou za šéfování Petra Dvořáka.
Hynek Chudárek z Óčka odešel do České televize a od roku 2012 pod vedením Petra Dvořáka i Jana Součka vydržel až do červnové volby. V ní byl zvolen pravděpodobně i proto, že radní České televize potřebovali před volbami zajistit klidnou atmosféru mezi zaměstnanci, což komentoval ve vysílání XTV samotný radní Luboš Xaver Veselý. Připustit opakování roku 2000 nikdo nechtěl.
Jenže jedna věc jsou zaměstnanci a druhá televizní diváci.
Zájem zaměstnanců a diváků televizí se liší
Zájem zaměstnance je mít „klid na práci“. Zájem diváka je se neustále bavit.
Pokud mu to neumožní Česká televize, přejde k Nově či Primě. Pokud ani to, tak k Oneplay či Prima+. A protože nežijeme v izolované zemi, tak třeba k Netflixu, YouTube, Instagramu či Disney+. Analogicky to lze vztáhnout i na rádio a hudební či podcastové streamingové aplikace.
Hynek Chudárek poskytl rozhovor pro MediaGuru.cz. A v něm tvrdí: „Jsem přesvědčen, že úkolem veřejnoprávní televize je lidi spojovat, a ne rozdělovat. Mojí snahou není otrocky se přizpůsobovat trendům, které se mění s každou sezónou, ale návrat k podstatě kvalitního vysílání. Ne zpátky v čase, ale k hodnotám, které z veřejnoprávní televize kdysi činily silné médium.“
Proklamace „úkolem televize je lidi spojovat, a ne rozdělovat“ je v případě České televize v podstatě za současného stavu nemožné.
S rozvojem televizní digitalizace v roce 2005 vznikl zpravodajský a publicistický kanál ČT24. Ten za 20 let se stal v podstatě hlavním reprezentantem veřejnoprávní televize. Pokud by ho někdo chtěl reformovat či zrušit, ihned tu máme petice a demonstrace s leitmotivem údajného ohrožení demokracie v Česku.
Proč a jak vznikla ČT24
Přitom podstata vzniku ČT24 je někde jinde. S rozvojem DVB-T bylo nutné zprovoznit k ČT1 a ČT2 nějaké nové kanály, a tak nejprve vznikla ČT24 pod vedením Zdeňka Šámala. Ten byl v čele kanálu mezi lety 2005 až 2007, aby odešel do Novy vytvářet internetové zpravodajství a pak jako šéfredaktor zpravodajství přešel do tehdy soukromé zpravodajské televize Z1. Té šéfoval Martin Mrnka, tajemný muž ze sporu Luboše Xavera Veselého a Jana Součka. Jinak v 90. letech byl reportém Novy.
Po Šámalovi do čela zpravodajství ČT24 usedl Petr Mrzena, když se generálním ředitelem ČT stal Jan Souček. Mrzena byl v 90. letech reportérem Primy a v letošní volbě generálního ředitele se mediálně proslavil údajnou SMS, kterou měl prý rozeslat některým členům Rady ČT a vyzvat ho, aby nezvolili Milana Fridricha. Žádný z radních ale přijatou SMS zprávu nepotvrdil.
Právě díky existenci ČT24 je ČT dlouhodobě pod tlakem politiků a veřejnosti, a to i kvůli tomu, že před lety kvůli kontinuálnímu vysílání i zaplnění vysílacího času začala ČT24 vysílat dlouhé tiskové konference a také zvýšila počet politických publicistických pořadů.
Opomíjená generace Z ve veřejnoprávní televizi
Řešením by bylo omezení vysílání ČT24, její plná transformace do nové éry roku 2030 a přizpůsobení stylu mladé generace, včetně formy distribuce a obsahu. S něčím podobným ale nový šéf ČT Hynek Chudárek spíše nepočítá.
Na otázku redaktorky: Plánujete redesign Událostí případně jejich změnu – například změnu stopáže, změnu dramaturgie?, Hynek Chudárek odpovídá: „O tom chci s vedením zpravodajství vést diskusi. Zajímá mě jejich názor a chci slyšet jejich argumentaci. Sejdu se s kolegy, chci se se vším podrobně seznámit včetně toho, jak to funguje nyní. (…) Petr Mrzena ve funkci zůstává.“
Podobně je to s kanálem ČT sport. Ten vznikl v roce 2006 pod vedením Oty Černého, aby z ČT1 a ČT2 postupně odešly sportovní přenosy. Trh ale tehdy zareagoval po svém a najednou kabelové a satelitní společnosti začaly nabízet sportovní kanály. Ve stejnou dobu O2 spouští IPTV televizi O2 TV a O2 TV Sport. Dnes je z toho Oneplay.
Zpravodajství i sport v multimediální podobě v roce 2025 nabízejí jak Nova a Prima, tak desítky webových projektů a platforem.
Přesto Hynek Chudárek uvažuje spustit druhý sportovní kanál jako online platformu.
Společné rodinné večery u televize je utopie
Proto i Česká televize začala hrát na kartu „důvěryhodnosti“. Jenže v dnešním světě není černá a bílá. Co dnes někdo tvrdí, že je to dezinformace, tak po delší době se najednou může potvrdit, že to byla pravda nebo že to bylo všechno úplně jinak.
A proto Česká televize už nemůže v současném módu uspět.
Hynek Chudárek chce spojovat přes hranou televizní tvorbu, avšak přes zpravodajství a publicistiku bude dále spíše rozdělovat.Navíc spojovat přes seriál pro celou rodinu už ani nejde. Není to možné.
„Nepovažuji za správné a dobré, když se každý člen rodiny dívá na svém tabletu nebo mobilu odděleně na specializovaný program. Chtěl bych, aby se lidé opět vrátili ke společnému sledování, sdíleném zážitku, prostě k rodinným večerům. Nevnímám to rozhodně jako nějakou utopii,“ pravil v rozhovoru pro MediaGuru.cz Hynek Chudárek.
Už toto je nepochopení generací. V USA, v Evropě, Číně i Česku žijí tyto generace: Baby boomer (sem patří Hynek Chudárek), X (sem patří Milan Fridrich, Petr Mrzena), Y, Z, alfa a beta.
V České televizi a ve veřejnoprávních médiích obecně chybí na vysokých vedoucích pozicích mileniálové, kteří mají nejblíže ke generaci Z. Ta média už vnímá zcela jinak. Tvořit dnes klasickou televizi pro děti z generace alfa je úplná utopie. Natož, aby se na jeden pořad dívala celá rodina ve stejný okamžik v jedné místnosti.
Do dvou let se mediální prostředí zcela změní
Hynek Chudárek chce navázat na seriál Vyprávěj. Jenže to v dnešní době není možné. Vyprávěj vzniklo v letech 2009 až 2013. Generace Z jsou lidé narození mezi lety 1997 až 2012. Dnešní děti patří do generace alfa a nově narození po roce 2025 do generace beta.
Jak zoomeři, tak alfa žijí v jiném světě, kterému Baby boomers nerozumí. A ti z generace X se musí s mileniály rychle přizpůsobovat. Do dvou let, tedy do roku 2027 technologičtí giganti zrychlí transformací toho, jak budeme konzumovat veškerý mediální obsah.
Rok 2030 z tohoto pohledu, kdy začnou do důchodu chodit první ročníky z generace X a třetina světové populace bude z generace Z v pracovním procesu, od základu promění pracovní a mediální prostředí, zcela promění volební politické kampaně a návyky, natož konzumovaný obsah.
Už z tohoto hlediska, na které upozorňují všechny možné studie včetně studie Digital AI 2025+, která sbírala data od podzimu 2023 do ledna 2025, nebude možné, aby mohlo vzniknout něco, na co se v jedné místnosti v jeden okamžik bude dívat celá rodina napříč generacemi, tak jak tomu bylo v 80. či 90. letech a možná částečně na přelomu milénia v době vysílání seriálu Vyprávěj, natož v lineárním vysílání.
Prostě to není možné, natož reálné. Vynakládání finančních prostředků koncesionářů na podobné projekty je mrhání peněz. Naopak v současné době už měla plně fungovat streamovací platforma České televize alespoň po vzoru Prima+.
Budoucnost je ve streamingu
Právě Prima s Novou již pochopili, že se poměřují nejen s Netflixem a YouTube se sociálními sítěmi, ale také zcela novým způsobům konzumace obsahu, který bude následovat.
Radní České televize pravděpodobně volili stabilitu na Kavčích horách mezi zaměstnanci (nezvolení Libuše Šmuclerové), ale zapomněli na diváka.
Je otázka, do jaké míry Milan Fridrich jako statutární zástupce generálního ředitele vezme za „záchrannou brzdu“ a začne ČT přizpůsobovat generaci Z, která může být poslední, co se nějakým způsobem bude dívat na lineární televizi.
Budoucnost je totiž ve streamingu - pustím si co chci, kde chci a v jaký čas chci. Na to stačí jen platforma nabízející prostor produkcím.
