Malé porodnice pochopily trend. České zdravotnictví ale nezmění

Střet dvou světů. Přestože porodnice jsou často součástí gynekologického oddělení, mají zcela jiný účel. Zároveň ale u porodnic by měla fungovat neonatologická zdravotní péče, což souvisí s pediatrií a dětskými odděleními v nemocnicích.

Neonatologie je certifikovaný obor základního oboru pediatrie, který se specializuje na komplexní péči o všechny novorozence od okamžiku přerušení pupečníku až do 28. dne života nebo do propuštění domů. Toto už je klasické zdravotnictví a především se klade důraz na zdravotní péči narozeného miminka.

Jsou tři stupně pracovišť této péče s tím, že pracoviště prvního stupně zajišťují péči o zdravé a donošené, nebo jen lehce nezralé novorozence s mírnou adaptací. Obvykle jsou součástí porodnic.

Vyšší pracoviště pro složitější zdravotní případy novorozenců jsou už jen ve vybraných nemocnicích. V roce 2025 je v Česku 15 pracovišť druhého stupně. Zajišťují péči o novorozence se středně těžkou adaptací, nejčastěji o předčasně narozené děti narozené po 32. týdnu těhotenství. Jsou schopna zajistit krátkodobou podporu dýchání, nemají však vybavení pro dlouhodobou intenzivní péči. Péči zajišťují pediatři a neonatologové. V Praze jsou pracoviště na Bulovce, na Vinohradech, v Krči. Mimo hlavní město pak třeba v Hořovicích, Liberci, Ostravě či Uherském Hradišti.

Nejvyšší pracoviště třetího stupně je v největších nemocnicích. Mimo Podolí a Apolináře v Praze je to Ústí nad Labem, Most, Hradec Králové, Brno či České Budějovice.

Tato pracoviště jsou regionálně umístěna rovnoměrně po celém Česku, mají mít vysoce odborný personál a diagnostické a přístrojové vybavení. České porodnictví je obecně na vysoké úrovni, a i když úmrtí novorezenců se obecně nelze vyhnout.

Ačkoliv je v některých částech světa úmrtnost dětí stále závažným problémem, v případě Česka tomu tak není. Úmrtnost dětí je u nás velmi nízká a nadále se mírně snižuje. Přesto ročně zasáhne několik set rodičů, jak popisuje statistika z roku 2024.

Nyní se vraťme k ženě, která rodí v porodnici. Především je nutné si uvědomit, že těhotenství není nemoc a porod je přirozený fyziologický proces. Přestože porodnice jsou součástí nemocnic, takové oddělení není to samé jako interna, chirurgie, plicní či dětské oddělení. Těhotná žena není nemocná. Přijede do porodnice, odrodí, a pokud vše probíhá dobře, po třech dnech s novorozencem může odjet domů.

Proto porodnice začaly používat termín klientka, a nikoliv pacientka. A když je někdo klientka, tak se k ní chováme jako poskytovatel služeb. Protože se rok od roku rodí méně dětí, vzrůstá tlak na porodnice v nemocnicích, aby zlepšovaly prostředí a udržely klientky-rodičky-ženy na svých pracovištích.

Nyní pro vysvětlení se dostáváme ke specifikům financování českého zdravotnictví. Ve stručnosti. Pacient jako pojištěnec je klientem zdravotní pojišťovny. Tato pojišťovna smluvně zajišťuje péči svým klientům u zdravotnických zařízení.

Tato zdravotnická zařízení mají smluvně od pojišťoven předepsáno, kolik dostanou zaplaceno za výkony. Pokud jich mají méně a nesplňují požadavky, pojišťovna s nimi nemusí uzavřít smlouvu. Naopak pokud jich mají více, než je smluvně určeno s pojišťovnou, zdravotnické zařízení tzv. „doplácí“. S pojišťovnou se pak může „dohadovat“, zda poskytnutou zdravotní péči proplatí.

Pacienta zdravotnické zařízení musí ze zákona ošetřit, avšak zároveň zdravotnické zařízení může pojišťovně účtovat jen výkony, které jsou zasmluvněny. V praxi to samozřejmě funguje jinak, ale to již jde k tíži zdravotnických zařízení. K tomu přidejme rozdílné koeficienty mezi nemocnicemi a úhradovou vyhlášku ministerstva zdravotnictví.

Proto vedení nemocnic a poliklinik či ambulancí do zdravotnického systému vnáší ekonomický a byznysový pohled. A tady se dostáváme k porodnicím.

To, co jsem popsal výše, se netýká porodnic. Zde každá porodnice dostane zaplaceno za každý porod, a nejsou to malé finanční částky. Nemocnice, které mají i porodnice, si je hýčkají. Lidově řečeno - porodnice vydělá i na prodělečná oddělení. Ale jen za podmínky, pokud má hodně porodů.

Do celého systému ještě vstupují odborná kritéria a odborné společnosti. A zároveň politici prostřednictvím ministerstva zdravotnictví. Právě ministr zdravotnictví předkládá vládě například reformu zdravotnictví, což v posledních 20 letech zahrnuje i snahu zredukovat síť nemocnic a počet lůžek. Od toho se odvýjí i struktura různých odborných oddělení.

A nyní se vraťme do roku 2011. V letech 2010-2014 jsem byl redaktorem domácího zpravodajství i se specializací na zdravotnictví v Deníku. A tehdy vláda Petra Nečase pod vedením ministerstva zdravotnictví Leoše Hegera naplánovala redukci několika nemocnic. Cílem bylo podpořit větší nemocnice, a naopak omezit provoz malých, zejména regionálních.

Zde se právě dostáváme k nemocnici v Litoměřicích. Až do roku 2020 byla vlastněna městem Litoměřice, byla mimo struktury Krajské zdravotní vlastněné Ústeckým krajem. Město Litoměřice nemocnici získalo po zrušení okresů a okresního ústavu národního zdraví, tzv. OÚNZ.

V litoměřické nemocnici byla i porodnice, avšak v okrese byla (a stále je) ještě nemocnice v Roudnici nad Labem. Tato nemocnice byla také městská, ale po roce 2000 byla nejprve pronajmuta a následně prodána soukromému majiteli. Toho tvořila společnost spoluvlastněná manažery nemocnice.

Obě nemocnice byly podinvestované. Soukromý majitel v Roudnici nad Labem neměl peníze na mohutné investice, nemocnice v Litoměřicích získávala finance na investice od zřizovatele příspěvkové organizace. Město Litoměřice pak po roce 2016 změnilo formu na akciovou společnost. Tím byl otevřen možný prodej nemocnice.

Jak může nemocnice a obecně zdravotnictví zasáhnout do politiky, si nyní popíšeme.

V roce 2012 ministerstvo zdravotnictví pod vedením Leoše Hegera z TOP 09 zařadilo na seznam nemocnic určených k útlumu i nemocnici v Roudnici nad Labem. Dokonce v roce 2012 tamní porodnice zcela uzavřela provoz. S tím i dětské oddělení. Zůstat měla jen interna, jednodenní chirurgie a odborné ambulance v režimu polikliniky. Dále spíše rozvíjet lůžkovou péči pro seniory v režimu péče o dlouhodobě nemocné.

Porodnici v okrese Litoměřice měla převzít ta v litoměřické nemocnici. Dále byla porodnice v Mělníku a Neratovicích. Pak až v Ústí nad Labem.

V Ústeckém kraji vznikl nerovný stav, kdy Krajská zdravotní vlastněná Ústeckým krajem, měla nemocnice v Ústí nad Labem, Děčíne, Teplicích, Mostě a Chomutově. To v Litoměřicích, Kadani, Žatci a Rumburku byly nemocnice městské. V Duchcově, Lounech a Roudnici nad Labem pak soukromé.

Do krize se dostaly zejména nemocnice v Rumburku a Roudnici nad Labem. Jejich budoucnost se stala tématem pro politiky a volební kampaně. I díky situaci v Roudnici nad Labem senátorské křeslo v roce 2012 neobhájil Alexandr Vondra, který následně rezignoval na post ministra obrany a následně v červnu 2013 rezignoval premiér Petr Nečas z ODS. O dva roky později i díky politické kampani ve Šluknovském výběžku získal senátorské křeslo bývalý starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart a senátorem je druhé volební období.

Politická turbulence nastala i v Litoměřicích, kde od roku 2016 probíhala diskuse o prodeji litoměřické nemocnice soukromému majiteli. To vyústilo v roce 2019 k referendu o nemocnici a podcenění celkové situace nakonec stálo post starosty a odchod do opozice litoměřickou ODS. Nakonec v roce 2024 senátorské křeslo neobhájil Ladislav Chlupáč z ODS a v roce 2025 poslanecký mandát Karel Krejza z ODS, který byl hybatelem dění okolo litoměřické nemocnice, což v minulosti popsala média.

Nyní se vraťme k porodnici v Roudnici nad Labem. V roce 2013 znovu otevírá oddělení, nemocnice nakonec získala smlouvu s pojišťovnami na dalších pět let. Avšak byla i podmínka, že porodnice bude spľňovat minimální počet porodů za rok, jak stanovily odborné společnosti.

Ve stejném roce do ředitelského křesla nastupuje Tomáš Krajník, který byl čerstvým čtyřicátníkem a v té době rodičkami byly ženy zejména od 18 do 40 let z generace mileniálů a X.

Porodnice se stala vlajkovou lodí Roudnice nad Labem podpořená masivními investicemi do rekonstrukce a přístrojového vybavení. Nové porodnické oddělení bylo otevřeno na jaře 2016 a během dvou let překonalo porodnici v Litoměřicích i počtem porodů.

Protože jsem se v letech 2014 až 2022 podílel na PR této porodnice, a to i za nového majitele (nemocnici v Roudnici nad Labem v roce 2019 převzala Penta Hospitals), mohu popsat, že na klientky-rodičky je nutné cílit chytrým PR a marketingem.

A to je podstatná část úspěchu každé porodnice. Roudnice nad Labem se tehdy inspirovala nejen Mělníkem, ale i Hořovicemi. Tím porodnice v Litoměřicích ztrácela - nejen politické tahanice a nejistota osudu nemocnice, ale i podinvestovanost budovy, pokojů a vybavení.

I díky úspěšné porodnici v Roudnici nad Labem skupina Penta Hospitals získala ziskovou nemocnici ve městě pod Řípem. Původní záměr ji propojit s nemocnicí Litoměřice nevyšel. V referendu v roce 2019 obyvatelé města odmítli nemocnici prodat soukromému subjektu. Nakonec po roce 2020 Litoměřice převzala Krajská zdravotní společně s nemocnicí v Rumburku.

Zatímco Penta Hospitals v roudnické nemocnici začala investovat do oddělení dlouhodobé lůžkové péče v rámci celoskupinové strategie, v Litoměřicích se objevuje mladý lékař-čtyřicátník Petr Holba.

Je spjat s Litoměřicemi a rozhodl se vybudovat zcela novou porodnici a nové pojetí porodnictví pro novou generaci klientek-rodiček z generace mileniálů a Z.

Zatímco Roudnice nad Labem žila z investic uskutečněných v letech 2015-2018, Litoměřice pod novým vlastníkem Krajskou zdravotní představily nejnovější model porodnictví i s propacovaným osobním PR na úrovni časopisu Forbes.

Opět se vrátím k textu výše. V porodnictví funguje u klientek-rodiček propracované PR ve stylu klasických obchodních firem, což jsou často soukromé kliniky, kde si zdravotní péči klient platí.

A tady se dostáváme ke střetu klasického zdravotnictví reprezentovaného velkými nemocnicemi a malých porodnic. V Litoměřicích se také přestalo uvádět slovo porodnice a nově to bylo Centrum porodní asistence s důrazem na prostředí hotelového typu a nadstandardu ve standardu. Právě porodní asistentky jsou běžnou součástí porodnic a na tomto principu zafungoval úspěšný model porodnice v Roudnici nad Labem.

Petr Holba se najednou stal nejviditelnějším lékařem Krajské zdravotní, která navíc nainvestovala miliony korun do nové porodnice v Litoměřicích. Jak jsem uvedl v úvodu, vyšší pracoviště jsou v Ústí nad Labem a Mostě.

Nový model porodnictví reprezentovaný Petrem Holbou v Litoměřicích je v současnosti mediálně popisován z různých úhlů pohledu. Především mladé ženy a rodičky v regionu, ale i z Prahy - neboť Litoměřice nově cílily i na pražské klientky - se obávají, že nový model porodnictví nebude rozvíjen.

Zároveň ale nemocnice v éře klesající porodnosti usilují o každou ženu, která bude u nich rodit. Tato „přetahovaná“ může být i důvodem, proč vyšší pracoviště i odborné společnosti s nedůvěrou hodnotí model, který v Krajské zdravotní a v Litoměřicích prosadil Petr Holba.

Konsolidace nemocnic totiž pokračuje. Nemocnici v Mělníku s tamní porodnicí získala Penta Hospitals, která má o pár kilometrů na sever stejné pracoviště v Roudnici nad Labem a původně uvažovala i o Litoměřicích.

A do toho tady máme generaci Z, která i porodnictví chce vnímat odlišně než generace X, která dominantně šéfuje nemocnicím i primariátům.

Jen na závěr: ředitel litoměřické nemocnice Vladimír Kestřánek byl v roli ekonomického náměstka nemocnice mnoho let, po převzetí Krajskou zdravotní se stal ředitelem. Byl přitom zastupitelem za ČSSD, kdy byl v koalici s ODS na litoměřické radnici v době referenda o litoměřické nemocnici. Až díky referendu se k nemocnici dostala Krajská zdravotní.

V současnosti tu tak máme generační střet mezi ženami z gen Z a muži z gen X. Jsou to ale paradoxy…