Článek
Dvě poznámky na začátek, abyste nebyli článkem dezorientováni.
Za prvé, jedná se o souhrn informací o učivu. Je zkratkovitý, sám o sobě nic moc nevysvětluje. Jeho cílem je poskytnout seznam často zkoušených jevů. Některé informace jsou tedy nepřesné či neúplné. Přesto by se v článku neměly vyskytovat zásadní mezery a chyby.
Za druhé, protože se jedná o souhrn, musí se v něm objevit všechny důležité věci od začátku. Jsem přesvědčen, že drtivá většina zkoušených pravidla velmi dobře zná, na druhou stranu stačí, aby žák onemocněl a něco důležitého ve vzdělání zkrátka uteče. Aby u zkoušky nedocházelo k nepříjemnému překvapení, jsou tady i primitivní a základní věci. Takže si nechte stranou komentáře o tom, jak jsou dnešní studenti hloupí a neschopní a že pouze informuji o dávno známých věcech. Budete mít pravdu v tom, že se jedná o jasné a jednoduché věci, ale s Vaším hodnotícím postojem rozhodně nebudu souhlasit.
Nyní vypíšu souhrn nejdůležitějších jevů. Omáčku s různými tipy, zkušenostmi a názory si nechám nakonec.
Část první - souhrn učiva
1. I nebo Y?
Varianta A: písmeno se nachází na začátku či uprostřed slova (v předponě či kořeni). Rozhodujeme podle tvrdých a měkkých souhlásek, event. podle souhlásek obojetných.
- tvrdé souhlásky: h, ch, k, r, d, t, n - napíšeme y
- měkké souhlásky: ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň - napíšeme i
- obojetné souhlásky: b, f, l, m, p, s, v, z - rozhodujeme podle vyjmenovaných slov
- cizí slova: mohou mít vlastní pravidla a odchylky od výše uvedeného - Cyril
Varianta B: písmeno se nachází v koncovce slova. Zde je důležitý slovní druh posuzovaného slova.
- podstatná jména: rozhodujeme podle vzorů podstatných jmen
- přídavná jména: rozhodujeme podle vzorů přídavných jmen
- slovesa v přítomném čase: použijeme i / í
- slovesa v minulém čase: rozhodujeme podle pravidel shody podmětu s přísudkem
2. Bě / bje, pě / pje, vě / vje, mě / mně
- pě / pje - v českém jazyce se nenachází slovo s „pje“, píšeme „pě“
- bě / bje, vě / vje - skupinu „je“ píšeme pouze v situaci, kdy jí začíná kořen slova. Nejčastější kořeny jsou „jet, jev, jezd, jem“ (objet, objev, objezd, objem). V ostatních případech píšeme „ě“. Pozor! Toto platí, i pokud se „ě“ nachází uvnitř kořene (oběd).
- mě / mně - nahradíme slovo podobným, v němž se nenachází „ě“. Z toho vyvodíme správnou podobu. Temně - „mně“, na základě slova temný. Umět - „mě“, na základě slova umí. Pozor! Často se vyskytuje špatné odvození u slova tamější podle slova tamní. V tamější píšeme „mě“.
U zájmena já píšeme „mě“ ve 2. a 4. pádě, „mně“ ve 3. a 6. pádě. Existuje množství pomůcek, jak si správný tvar odvodit. Já používám matematiku. Násobky dvou (1 × 2 a 2 × 2) jsou se dvěma písmeny (2. a 4. pád). Násobky tří (1 × 3 a 2 × 3) jsou se třemi písmeny (3. a 6. pád). Klidně si číslo pádu potupně ukážu na prstech.
U některých slov budeme mít problém odvodit mě / mně, příkladem může být „vzpomnět“, ačkoli bychom slovem „vzpomínka“ mohli dovodit špatnou variantu. Proto si pamatujme větu obsahující slova s „mně“ - „Pomni, abys nezapomněl, vzpomněl si a připomněl domněnku o pomněnce.“
3. S / z / vz v předponě slova
- předpona „s“ se vyskytuje u případů, kdy slovo vyjadřuje směr shora dolů (spadnout), z povrchu pryč (sebrat), či směr dohromady (scvrknout, shnít)
- předpona „z“ u změny stavu či dokončení děje (zlomit - lámal až zlomil, zblednout - blednul až zbledl)
- předpona „vz“ u směru vzhůru (vzlétnout) či proti něčemu (vzpoura)
Značnou část slov takto neodvodíme, proto je zde obzvláště důležitý trénink. Když mi student oznámil, že „spívá“, protože se přece jedná o slovo „spěv“, neměl jsem jiné vysvětlení, než potřebu se správnou variantu „zpěv“ prostě naučit.
4. S / z v předložce
- předložka „s“ se pojí se 7. pádem
- předložka „z“ se pojí s 2. pádem
Výjimkou může být směr dolů, něco tedy může např. „spadnout s lednice“ (ačkoli se jedná o 2. pád, lze užít i "s"). Klasickým chytákem je fráze „Kdo s koho“, která nás svádí k domněnce, že se jedná o 2. pád, je to však historismus, jenž se pojí se 4. pádem.
5. Ú / ů
Obecným pravidlem je psaní „ú“ na začátku slova, „ů“ pak kdekoli jinde. Existuje však množství slov, které můžeme odvodit špatně či jsou výjimkami. „Ú“ tedy píšeme i mimo začátek slova v těchto případech:
- ve složených slovech (trojúhelník, víceúrovňový)
- po předponě (neúprosný, bezútěšný)
- v cizích slovech (túra, skútr, kúra - pozor, existuje i kůra)
- v citoslovcích (hú, bú, vrkú)
- ve slově ocún (můžeme si klidně nalhat, že se jedná o cizí slovo, zde se však čárka vyskytuje z jiné příčiny)
6. Velká písmena
Nestálá kodifikace vytvořila množství výjimek, lze říci, že se mnoho názvů odchyluje od současných pravidel. Alespoň v základu však musíme rozdělit názvy na 2 skupiny.
- názvy měst, obcí, čtvrtí, částí měst - píšeme velké písmeno všude vyjma předložek (Brandýs nad Orlicí, Nové Město na Moravě, např. i Bílá Hora, máme-li na mysli část Prahy)
- ostatní názvy - píšeme velké písmeno pouze na začátku vlastního jména, pokud však název začíná předložkou, napíšeme velké písmeno i ve druhém slově (škola Na Výsluní, ulice U Hřiště, restaurace Červený jelen, hotel U Prince Miroslava)
7. N / nn
Záleží na písmenu před koncovkou. Pokud se jedná o „n“, jako např. ve slově ráno, píšeme „nn“ - ranní. Přidáváme totiž koncovku „ní“, čímž se nám do slova přidá druhé „n“. Pokud před koncovkou „n“ není, píšeme pouze jedno - chráněný podle slova chránit, vlněný podle slova vlna (končí na „a“).
Výjimkou jsou zvířata - u nich píšeme pouze „n“ - jelení, vraní, havraní, mufloní…
Část druhá - komentář a tipy
Český jazyk je ve věci pravopisu mírně komplikovaný, nepíšeme totiž stejně, jako čteme. Srbové se mi při výuce chlubili, že je jejich jazyk po kodifikaci upraven tak, aby četli to, co píšou, údajně se tedy cizinec naučí srbský pravopis během jediného dne.
Na druhou stranu, nejsme na tom tak pekelně, jako například anglicky mluvící, neboť jejich spelling vychází z různých jazyků a velmi se odlišuje podle přízvučné slabiky (kdo umí anglicky, nechť si zkusí vyslovit slovíčka „anxious“ a „anxiety“). Zatímco většina anglického pravopisu spočívá v učení spellingu nazpaměť (a namísto angličtinářské olympiády se pořádají olympiády ve spellingu), Češi si vylosovali učivo o pravopisu. Koneckonců musím přiznat, že většina českých studentů angličtiny je schopna psát anglicky správněji než průměrný anglický dělník.
Faktem zůstává, že stejně jako Angličané a Američané i my musíme psanou podobu svého jazyka dostat do hlavy, byť nám značně pomáhá množství šikovných pravidel. Správně tedy píše zpravidla ten, kdo má načteno. Budu teď trochu naivní a budu pracovat s předpokladem, že přinejmenším internetové články, pravopisně správné, čte drtivá většina žáků a studentů. Přehled a sečtělost jsou nutnými předpoklady, není totiž možné si každý jev v pravopisném cvičení výše uvedeným seznamem odůvodňovat - jedna věta by nám zabrala přinejlepším několik minut.
Místo toho musíme být schopni vycházet z naší paměti a většinu slov odhadovat. Podle pravidel se pak rozhodovat pouze v malém množství případů, kdy si nejsme jisti. Takže schopnost správně psát a opravovat případné chyby v testových úlohách stejně vychází z naší praxe s jazykem.
Proto doporučuji následující postup - kupte si jednoduché cvičebnice pro první stupeň a zkoušejte do nich doplňovat správné řešení. Je to taková činnost „napůl“, lze u toho klidně sledovat televizi či YouTubery, stačí prostě zkoušet doplnit, co mi paměť poradí. Následně se podívejte do klíče a najděte chyby, tedy slova, která máte špatně zafixovaná. Ta si vypište a zkoušejte pořád dokola psát správně, dokud si jejich tvar nezažijete. Tím omezíte počet nejistých slov, která budete muset zdůvodňovat, na minimum.
Cvičebnice, které sám používám:
- Pravopisné pětiminutovky pro 4. ročník (fialová) a pro 5. ročník (oranžová) - jednoduché doplňovačky sloužící ke zjištění, jaká slova máme špatně zafixována. Vyplňování je velmi nenáročné, doporučuji si projít minimálně tyto dva sešitky a případně přidávat další podobné
- Edice Maturita: Český jazyk - přehled středoškolského učiva (aut. Mašková) - středoškolská učebnice, přesto je vhodné pročíst si kapitoly související s přijímačkovým učivem, aby v hlavě vznikl ucelený obrázek (jedná se o úplné a ucelené shrnutí učiva)
- Testy 2023-2024 z českého jazyka / matematiky pro žáky 9. tříd - tohle je dle mého názoru zdaleka nejlepší cvičebnice pro přijímačky. Vydává ji nakladatelství Didaktis, podmínkou však je postup s lektorem, úlohy jsou na úrovni odpovídající přijímačkám a v knize je pouze správné řešení, nikoli jeho postup.
Mou doménou je kanál DeváťákCZ na serveru YouTube.com. Odhaduji však, že většina dospělých uvítá spíše psanou podobu mých rad zde na Seznamu. Přesto se budu pokoušet látku, kterou zde představím, vysvětlovat na YouTube ve videích obsahujících stejnou oblast látky. Pravopisem začínáme a video jsem zatím neměl čas doplnit, u dalších lekcí však snad dokážu příslušné video vložit do článku kvůli interaktivní podobě.
Pak by Vaše opakování na přijímačky a maturity mohlo být i zábavné.
Zdroje:
