Článek
Umíte se těšit? Jen tak, na něco? Malé děti to umí a my dospělí to u nich obdivujeme – ty jiskřičky v očích. Třeba když se těší na Vánoce.
Dospělí se už těší míň. Nebo to aspoň nedávají najevo, ani o tom nemluví. Možná toho už zažili tolik, že je jen tak něco nenadchne. Možná je to z pověrčivosti – aby to hezké neodehnali. Ať už je to tak nebo tak, je to velká škoda. Je hezké se na něco těšit. Vnáší to do života nadšení, elán, dětskou hravost… A taky to moc prospívá psychickému zdraví. Nevěříte?
Když se na něco těšíme, díváme se do budoucna, nevracíme se k tomu, co bylo. Těšení nám nedovolí zabývat se našimi současnými problémy. Prostě se těšíme. Naše mysl se díky tomu pozitivně naladí a to nám umožní s nadhledem a grácií zvládat to, co je tady a teď.
A ještě příznivější dopad má těšení v případě, kdy se nám aktuálně moc nedaří a něco nás tíží. Těšení nám prostě umožní se odpoutat od problémů a odlehčit si, zbavit se zemské tíže a jen tak si s lehkostí poletovat.
A ještě lepší je, když se těšíme na událost, která nás spojuje s druhými – ať už je to oslava, společný víkend, lezení po horách nebo splouvání rozvodněného potoka. Těšení nás k nim přibližuje a jako jemná pavučina nás s nimi propojuje.
Mohlo by se zdát, že čekání je jen vyhlížením něčeho lepšího. Ale tak tomu není! Těšení se nám přináší malou radost hned a vyhlídku něčeho očekávaného a milého. Těšení je jako cesta k příjemnému cíli. A přece i sama cesta může být cíl…
Takže – umíte se těšit? Já ano a moc. Těšte se se mnou – na Vánoce, Silvestra, setkání s přáteli, prosluněné odpoledne, ranní cestu do práce, šílený výšlap, odpolední kafe a večerní čaj… na co se můžete těšit vy?
