Článek
Mnozí z vás, prarodičů, jste snili o vnoučatech roky. Připomínali jste nám je při každém rodinném obědě, dívali se na naše bezdětné životy s jemnou výčitkou, vykládali, jaké to je štěstí mít děti a jaké je prázdno, když žádné nejsou.
A pak přišla vnoučata.
Ale víte co? Nestačí přijet jednou za čas s plyšákem, pomazlit se, rozdávat bonbóny a pak se zase stáhnout, zatímco rodiče melou z posledního. Pokud chcete, aby vaše vnoučata a jejich rodiče za vámi opravdu rádi jezdili, chce to víc než jen nadšení. Chce to trochu snahy.
1. Udělejte svůj domov „baby friendly“
Pokud chcete, aby děti jezdily k vám, udělejte to pro ně bezpečné. Cennosti z dosahu, chemikálie pod zámek, ostré rohy oblepit, zbytečné dekorace raději do krabice. Děti nejsou porcelánové figurky – občas něco spadne, něco se rozbije, někdo brečí…
Když váš domov není připravený na dětský ruch, nečekejte, že se tam budou rodiče cítit v klidu. A už vůbec nepočítejte s tím, že za vámi přijedou častěji než jednou za rok.
2. Nekoukejte. Pomozte.
Oblíbená scénka: plná místnost dospělých, kteří sledují, jak unavená matka nebo otec na pokraji nervového zhroucení nahání batole. Nikdo nevstane, nikdo nepomůže, maximálně padne poznámka: „Asi má plnou plenu.“
Tohle není pomoc. To je frustrující pasivita. Pokud jste poblíž dítěte a jeho rodiče, zvedněte se. Pomozte přebalit, pohrajte si, běžte s kočárkem ven. Jsou to vaše vnoučata. Buďte součástí jejich života aktivně, ne jen jako tichý divák.
A unavené rodiče pošlete odpočívat nebo je jen nechte chvilku nerušeně konverzovat s dospělými. Je to větší pomoc, než si asi umíte představit.
3. Přizpůsobte se
Ano, s dětmi je všechno jinak. Vstávají v šest, chtějí Krtečka místo zpráv, nejedí pikantní guláš, chodí spát v osm. Ale tohle nejsou výstřelky moderní doby. To je realita.
Když za vámi rodina přijede, nevynucujte si běžný provoz jako za starých časů. Přizpůsobte se – pár dní to vydržíte. A nebojte se, přijde doba, kdy si děti rády dají vaše lasagne a vydrží vzhůru déle než vy.
4. Udělejte si čas
Babička, která během návštěvy nevyleze z kuchyně, a děda, který celý víkend prosedí u počítače, nejsou pomocníci. Jsou kulisa.
Nejde o to připravit tři chody a mít nablýskaný dům. Jde o to být spolu. Hrát si, povídat, jít na procházku. Opravdový čas s dětmi je mnohem cennější než nejlepší svíčková na světě.
5. Pomáhejte, ale nechte si některé rady pro sebe
Rodičovství je výzva. Kdo si to pamatuje, ten ví. A občasná rada může pomoci – pokud si o ni řekneme. Jinak je to často jen další zátěž.
Komentáře typu „takové scény jsi nikdy nedělal“, „no, tohle je rozmazlené“ nebo „měla bys kojit déle“ nejsou vítané. Ne proto, že bychom byli nevděční. Ale proto, že jsme unavení, přetížení a často na hraně sil. Chceme podporu, ne soud.
Chceme, aby vás děti milovaly. Ale hlavně – aby u vás mohly být.
Vnoučata nejsou jen radost. Jsou taky závazek. A i když jste už své rodičovské roky odpracovali, pokud je chcete ve svém životě, musíte jim vytvořit místo – skutečné, bezpečné, vlídné. A hlavně jim věnovat sebe. Ne rady, ne výčitky, ale pozornost.
Chceme za vámi jezdit. Ale jen když to bude stát za to – pro nás i pro děti.
