Článek
Evropa se dlouho tvářila, že éra velkých konfliktů skončila. Jenže hrozba ozbrojeného konfliktu se vrátila – a s ní i otázka, zda jsme na něj připraveni. V době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, USA proti Íránu a další země se na válku chystají, totiž rozhoduje jediné: jestli stavíme dům z cihel, nebo ze slámy.
Pohádka o třech prasátkách totiž není jen naivní dětský příběh. Je to metafora, která až překvapivě přesně popisuje současnou geopolitickou situaci.
Nebezpečí se nás netýká. Nebo snad ano?
Evropa se po desetiletí chovala, jako by vlci zmizeli z lesa. Po konci studené války se zdálo, že velké konflikty jsou minulostí a že bezpečnost je samozřejmost. Armády se zmenšovaly, výdaje na obranu stagnovaly a mnoho zemí začalo věřit, že největší hrozbou pro stabilitu jsou spíše ekonomické krize než tanky za hranicemi.
Pak přišla realita. Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že vlci nezmizeli z lesa nadobro – jen jsme na chvíli zavřeli oči.
Slámový dům moderní politiky
Problém financování bezpečnosti státu je v politice vždy nepopulární. Obrana stojí peníze a její výsledky nejsou vidět hned. Nejsou tak líbivé pro voliče jako přidávání důchodcům, snižování daní či stavba nových nemocnic.
Silná armáda nepostaví novou dálnici ani nezařídí levnější energie. Je to spíš pojistka – něco, co se zdá zbytečné, dokud nepřijde krize.
Právě proto se vlády často dostávají do pokušení šetřit na obraně jako první. V krátkodobém horizontu je to politicky pohodlné. Jenže v dlouhodobém horizontu to může být velmi nebezpečné.
Pokud stát investuje do bezpečnosti málo, je to podobné jako stavět dům ze slámy. Vypadá to rychle, levně a bez námahy. Jenže problém není ve chvíli, kdy je krásné počasí. Problém nastane ve chvíli, kdy přijde vítr.
A ve světě, kde existují mocnosti jako Rusko, se vítr může zvednout velmi rychle.
Vlk, který testuje slabost
Autoritářské režimy často fungují podle jednoduché logiky: testují hranice slabších. Zkoušejí, kde narazí na odpor – a kde ne.
Historie ukazuje, že agresivní mocnosti málokdy začínají útokem na nejsilnějšího protivníka. Naopak hledají místo, kde je obrana slabá, politická vůle nejistá a reakce nerozhodná.
To je přesně moment, kdy vlk v pohádce přijde k prvnímu domu.
Pokud se domek rozpadne po prvním fouknutí, vlk dostane jasný signál: tady se vyplatí pokračovat. A náš dům, Česká republika, v tuto chvíli není pevný, ani bezpečný. Ve srovnání s Polskem, Finskem, Švédskem či s Pobaltskými státy vypadáme jako návnada pro vlka. A než se nadějeme, může být pozdě.
Bezpečnost není samozřejmost
Česká republika je členem NATO, což je bezpochyby nejdůležitější bezpečnostní záruka, jakou máme. Aliance ale stojí na jednoduchém principu: každý člen musí přispívat ke společné obraně. Kolektivní bezpečnost funguje jen tehdy, pokud ji všichni berou vážně.
Jenže právě tady začíná problém. Podle aktuálních informací vláda neplánuje výdaje na obranu zvyšovat nad zhruba 155 miliard korun, což představuje přibližně 1,7 až 1,8 procenta HDP. Česká republika se tak může ocitnout mezi státy NATO s nejnižšími obrannými výdaji.
Pokud některé státy začnou obranu dlouhodobě podceňovat, neoslabují jen samy sebe. Oslabují celý systém kolektivní bezpečnosti. Aliance totiž není jen politický klub – je to obranný závazek, který stojí na důvěře, že každý člen je ochoten nést svůj díl odpovědnosti.
Bezpečnost není něco, co lze delegovat pouze na spojence a doufat, že v případě krize přijdou všechno vyřešit za nás. Je to společná odpovědnost. A právě proto bychom měli brát vážně závazek přispívat na obranu alespoň dvěma procenty HDP.
Problém krátkozrakosti
Politika často funguje v horizontu volebních období. Bezpečnost ale funguje v horizontu desetiletí.
Postavit dům z cihel trvá déle. Vyžaduje plánování, investice a někdy i nepopulární rozhodnutí. Ale právě takové rozhodnutí může jednou rozhodnout o tom, zda se dům udrží, nebo se rozpadne.
A právě v době, kdy Evropa znovu čelí tvrdé geopolitické realitě, je otázka obrany důležitější než kdy dřív.
Otázka pro nás všechny
Pohádka o třech prasátkách není jen o vlkovi. Je hlavně o rozhodnutí, jaký dům si postavíme.
Slámový dům je rychlý a levný.
Cihlový je pomalejší, náročnější – ale vydrží.
Otázka tedy nezní, jestli v lese existují vlci. Historie už mnohokrát ukázala, že existují.
Skutečná otázka zní:
Z čeho necháme politiky postavit náš dům?
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/vlada-neplanuje-zvysovat-vydaje-na-obranu-371059
