Článek
Smrt papeže Františka, ať už nastane kdykoliv, spustí pečlivě propracovaný sled událostí, které se formovaly po staletí. Tyto tradice, některé sahající až do starověkého Říma, určují, jak bude probíhat pohřeb i volba jeho nástupce.
Oznámení úmrtí papeže
Smrt papeže potvrzuje komorník (camerlengo), v současnosti irský kardinál Kevin Farrell. Podle tradice třikrát osloví zesnulého jménem, a pokud nedostane odpověď, symbolicky znehodnotí jeho rybářský prsten, který slouží jako oficiální pečeť papežských dokumentů. Následně informuje kardinály a veřejnost o úmrtí prostřednictvím vatikánského prohlášení.
Období smutku
Po papežově smrti začíná devítidenní období smutku nazývané Novendiale, jehož původ sahá do starověkého Říma. Itálie v této době obvykle vyhlašuje státní smutek. Tělo zesnulého papeže je oblečeno do papežského roucha, požehnáno a vystaveno v bazilice svatého Petra, kde mu vzdávají hold věřící i světoví lídři.
Dříve bývali papežové balzamováni a jejich orgány uchovávány jako relikvie, například v římském kostele poblíž Fontány di Trevi. Tyto praktiky se však dnes již neprovádějí. Papež František si přál jednoduchý pohřeb bez zbytečného ceremoniálu.
Během této doby vstupuje Vatikán do přechodného období zvaného „sede vacante“ (prázdný stolec). Vládu nad církví dočasně přebírá kolegium kardinálů, které však nemůže přijímat žádná zásadní rozhodnutí.
Pohřeb papeže
Pohřeb se koná ve Svatopetrském náměstí přibližně čtyři až šest dní po smrti. Obřad vede děkan kardinálského kolegia, nyní italský kardinál Giovanni Battista Re. Papežové jsou tradičně pohřbíváni v kryptách pod bazilikou svatého Petra, kde odpočívá téměř sto jejich předchůdců.
František se však již v roce 2023 vyjádřil, že chce být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore v Římě, což by z něj učinilo prvního papeže za posledních sto let, který nebude spočívat ve Vatikánu. Na rozdíl od předchozích papežů, kteří byli pohřbíváni ve třech rakvích (cyprišové, zinkové a olšové), si František přeje pouze jednoduchou dřevěnou rakev se zinkovou výztuží.
Spolu s jeho tělem bude uložena také pamětní zpráva známá jako „rogito“, shrnující jeho život a pontifikát, podobně jako tomu bylo u papeže Benedikta XVI.
Volení nového papeže při konkláve
Asi dva až tři týdny po pohřbu se kardinálové sejdou v Sixtinské kapli, kde proběhne konkláve – tajná volba nového papeže. Teoreticky může být zvolen jakýkoli pokřtěný katolický muž, avšak v praxi se papežem stává člen kolegia kardinálů. Hlasování se účastní pouze kardinálové mladší 80 let, přibližně 120 osob.
Volba probíhá tak, že kardinálové anonymně zapisují jméno svého kandidáta na lístek, který vhazují do kalicha na oltáři. Pokud žádný z nich nezíská dvoutřetinovou většinu hlasů, koná se další kolo. Denně mohou proběhnout až čtyři kola hlasování. V roce 2013 bylo Františkovo zvolení dokončeno po pěti kolech během 24 hodin, avšak v minulosti volba trvala i několik let.
Výsledky hlasování jsou oznamovány světu prostřednictvím kouře stoupajícího z komína Sixtinské kaple – černý kouř znamená, že papež nebyl zvolen, bílý kouř naopak oznamuje, že církev má nového vůdce.
V minulosti se barva kouře upravovala přidáním různých přísad k páleným volebním lístkům. Pokud se papeže nepovedlo zvolit, přidala se smola, která dým zbarvila do černa. pokud byla volba úspěšná, přidala se do kamínek mokrá sláma. Protože ale tato metoda nebyla vždy spolehlivá a barva kouře mohla věřící zmást, používají se v současnosti chemické přísady, díky kterým je zajištění té správné barvy zaručené. Bílý kouř se získává pomocí chlorečnanu draselného, laktózy a kalafuny, černý dým vznikne po zapálení chloristanu draselného, antracenu a síry
Zvolení nového papeže a jeho představení veřejnosti
Jakmile je papež zvolen, z balkonu baziliky svatého Petra zazní slavnostní latinská věta „Habemus papam“ – „Máme papeže“. Následně nově zvolený pontifik vystoupí na balkon a osloví věřící.
Nový papež má nejen duchovní roli, ale také významný politický a diplomatický vliv, neboť se podílí na řešení mezinárodních krizí a humanitárních misí. Většina papežů setrvává ve funkci až do smrti, avšak Benedikt XVI. v roce 2013 abdikoval kvůli zhoršujícímu se zdraví – jako první po šesti stech letech.
Tento přísně řízený proces zajistí kontinuitu vedení katolické církve, která má více než miliardu věřících po celém světě.
Zdroje:
Konkláve. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. [cit. 2025-02-24].
STARCEVIC, Seb. Embalmed hearts, 3 different coffins and secretive power struggles: What happens when popes die. Politico [online]. 20. února 2025 [cit. 2025-02-24].
