Mezi psem a vlkem: Proč se budíme uprostřed noci?

Usínáte bez větších problémů, ale pravidelně se v noci probouzíte – obvykle mezi druhou a třetí hodinou ranní. Cítíte neklid, někdy dokonce paniku. Jste zpocení, srdce buší, hlava běží naplno. Možná si vybavujete děsivý sen, jindy jen ležíte s očima do tmy a nemůžete znovu usnout. Pokud se v tomto popisu poznáváte, nejste rozhodně sami. Noční probouzení v tuto dobu je častější, než by se mohlo zdát – a rozhodně to není náhoda.

Tato část noci má v sobě něco tajemného. Není to jen biologický přechod mezi hlubokým spánkem a probouzením – v mnoha kulturách bývá tato doba označována jako „hodina mezi psem a vlkem“. Jde o obrazné pojmenování okamžiku, kdy už není tma, ale ještě není světlo – kdy lidské vnímání tápe mezi realitou a snem, mezi bezpečím a ohrožením. Pes jako symbol důvěrného, známého a věrného. Vlk jako zástupce divokého, neznámého a nebezpečného. A právě v této hodině, kdy se hranice stírá, býváme nejzranitelnější.

Tělo během této doby prochází důležitými změnami. Právě mezi druhou a čtvrtou hodinou začíná stoupat hladina kortizolu, tedy hormonu, který připravuje organismus na ranní probuzení. Pokud však procházíte stresem, napětím nebo se potýkáte s úzkostmi, může být tento nárůst nadměrný – a výsledkem je náhlé probuzení, doprovázené nepříjemnými pocity, pocením nebo tísnivým snem.

Zároveň v tuto dobu zároveň klesá hladina melatoninu, hormonu spánku. Jakmile jeho hladina začne klesat, spánek se stává lehčím a citlivějším na jakékoli vnitřní nerovnováhy – ať už se týkají psychiky, emocí, nebo fyzického stavu.

Možná se budíte s pocitem ohrožení, aniž byste si vzpomínali na konkrétní sen. Někdy se objeví prudká úzkost, jindy jen nejasné napětí a pocit, že „něco není v pořádku“. Takové stavy mohou být projevem noční panické ataky, kdy tělo aktivuje poplach, přestože vědomí ještě spí.

Příčinou může být také fáze spánku, ve které se právě nacházíte. Mezi druhou a třetí hodinou ranní často probíhá REM fáze, během níž mozek intenzivně zpracovává emoce, paměť i zážitky z uplynulého dne. Pokud nosíte v sobě nevyjádřené napětí, stres nebo neuzavřená témata, právě v této době se mohou znovu objevit – ať už ve snech, nebo v tělesné reakci.

Základním krokem je vytvořit si večerní rituál, který pomůže tělu i nervové soustavě zklidnit se. Zkuste alespoň hodinu před spaním vypnout obrazovky a nahradit je teplým světlem, knihou nebo jemnou hudbou. Pomáhá i teplá sprcha nebo koupel, která sníží tělesnou teplotu a podpoří nástup spánku. Vyhýbejte se alkoholu – byť uspává, později výrazně narušuje kvalitu spánku. Kofein omezte nejpozději po obědě.

Dobrým krokem je zařazení lehké večerní večeře s malou dávkou bílkovin – například hrst ořechů, jogurt nebo vařené vejce. Pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi, která by jinak mohla kolísat a vést k nočnímu probuzení.

Mnoha lidem se osvědčují relaxační techniky – například dechová cvičení, meditace nebo tělové skenování. Ty pomáhají aktivovat parasympatikus, což je část nervové soustavy odpovědná za klid, trávení a regeneraci.

Velmi účinné mohou být i přírodní doplňky stravy. Magnézium bisglycinát pomáhá uvolnit napětí ve svalech a podporuje zklidnění mysli. Látka L-theanin, obsažená v zeleném čaji, snižuje úzkost a napomáhá lepšímu usínání. Vhodné jsou také bylinné čaje z meduňky, kozlíku, levandule nebo mučenky.

Pokud se však potíže opakují dlouhodobě, je na místě obrátit se na lékaře nebo psychoterapeuta. Může jít o hormonální nerovnováhu, začínající poruchu štítné žlázy nebo hlubší psychickou zátěž, kterou není možné vyřešit pouze změnou večerní rutiny.

Výzkumy potvrzují, že hladina kortizolu – stresového hormonu – je řízena vnitřními hodinami (cirkadiánním rytmem). Podle odborné rešerše publikované v Current Opinion in Endocrine and Metabolic Research řídí suprachiasmatické jádro (SCN) v mozku 24hodinový rytmus kortizolu – s nejnižší úrovní v noci, postupným vzestupem ve druhé polovině noci a maximem těsně po probuzení.

Zvýšená nebo konstantně vysoká hladina kortizolu v noci může narušovat hluboký spánek a způsobovat časté noční probouzení – zejména u lidí, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu a u nichž je aktivní tzv. HPA osa (hypotalamus–hypofýza–nadledviny), která reguluje tělesnou stresovou reakci.

U osob vystavených chronickému stresu dochází často ke zploštění diurnálního profilu kortizolu, což znamená, že ranní hladina už není výrazně vyšší než večerní. Tento stav může vést k poruchám spánku, snížené regeneraci a pocitu vyčerpání

Pokud se pravidelně budíte mezi druhou a třetí hodinou ráno, není to jen fyzický jev. Tělo a psychika jsou propojené – a právě noc bývá prostorem, kde vyplouvají na povrch emoce, které přes den neměly prostor.

„Hodina mezi psem a vlkem“ je silným obrazem přechodu. Mezi světlem a tmou. Mezi jistotou a strachem. Mezi klidem a neklidem. Pokud vás právě v této době něco budí, zkuste to brát jako výzvu – ne jako slabost. Možná je to chvíle, kdy si máte dopřát víc odpočinku. Víc péče. Víc porozumění sobě samým.

Zdroje: