Článek
Na konci srpna světem otřásly záběry z kamery ve vlaku metra ve městě Charlotte v Severní Karolíně. Mladou ženu z Ukrajiny, Irynu Zarutskou, tu brutálně napadl a ubodal afroamerický bezdomovec s bohatou trestní minulostí.
Ještě děsivější než samotný útok byla reakce spolucestujících – nikdo nepomohl, nikdo nezavolal pomoc. Irina vykrvácela přímo ve vagonu.
Proč lidé nezasáhli?
Důvodů může být hned několik. Někteří možná zamrzli ze strachu; útočník držel nůž, situace byla náhlá a nebezpečná. Jiní byli zabraní do telefonů nebo přehlíželi dramatické dění, jako by šlo o scénu z filmu. Někteří mohli být prostě apatičtí nebo cyničtí, přesvědčení, že někdo jiný určitě zasáhne. Roli také mohl hrát tzv. efekt přihlížejícího.
Na pomoc ženě přispěchali až po nějaké době dva mladí cestující z jiné části vagonu. V té době již však bylo pozdě a Iryna zraněním podlehla.
Efekt přihlížejícího
Tento psychologický fenomém, jemuž se v angličtině říká bystander effect, bystander apathy nebo také Genovese syndrom, je popsán jako situace, kdy lidé v přítomnosti dalších svědků méně pravděpodobně zasáhnou, protože si rozdělují zodpovědnost – každý očekává, že pomoc zajistí někdo jiný. Tento jev je často pozorován například při nehodách nebo zraněních na frekventovaných místech: zranění zůstávají bez pomoci právě proto, že kolem je mnoho lidí, kteří předpokládají, že už někdo zasáhne místo nich.
Apatie, která stojí životy
Efekt přihlížejícího ale nemusí znamenat jen lhostejnost – často je v tom strach, šok nebo pocit, že přece musí jednat někdo jiný. Přesto existují způsoby, jak se v podobné situaci zachovat. V první řadě je nutné myslet na vlastní bezpečí. Pokud je prostředí příliš nebezpečné, není nutné jít do přímé konfrontace – stačí okamžitě volat záchranku, policii nebo jinou pomoc, případně upozornit více lidí kolem sebe.
Pokud je možné bezpečně poskytnout první pomoc, osvědčuje se převzít roli „šéfa situace“ a konkrétně rozdělit úkoly: jeden volá sanitku, další zahájí resuscitaci, někdo jiný zajistí prostor. Rozptýlená odpovědnost se tak přenáší na jednotlivce a šance na záchranu života se výrazně zvyšuje.
Poučení z tragédie
Smrt Iryny Zarutské je tragická, ale zároveň výstrahou. Někdy největším nebezpečím není jen útočník, ale i pasivita těch, kteří by mohli pomoci. Stačí nekoukat, převzít iniciativu a jednat – i jeden člověk může rozhodnout o životě druhého.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Bystander_effect
www.the-sun.com/news/15158521/iryna-zarutska-stabbing-video-reaction
