Hlavní obsah
Lidé a společnost

Nejhlasitější lidé na internetu nejsou ti nejchytřejší, ukazuje nová studie

Foto: chat GPT

Proč se do online politiky zapojují právě ti nejhlasitější? Nová studie odhaluje, co se skrývá za našimi komentáři a sdíleními.

Článek

Když scrollujete sociální sítě a narazíte na bouřlivou politickou debatu, může se vám často zdát, že hlasití, emotivní a často i útoční komentátoři jsou ti, kdo aktuálně určují tón diskuse. Nová mezinárodní studie zkoumající data z osmi zemí — od USA přes Čínu až po Filipíny či Vietnam — nabízí pozoruhodné vysvětlení, proč tomu tak je. (Nature)

Autoři studie, Saifuddin Ahmed a Muhammad Masood, se zaměřili na to, jak některé osobnostní rysy a psychologické faktory souvisí s online politickou účastí — tedy s tím, kdo aktivně komentuje, sdílí nebo reaguje na politické obsahy.

Hlavní zjištění: impulzivní a úzkostlivé chování táhne online debaty

Výzkum ukázal, že existují tři klíčové charakteristiky, které významně zvyšují pravděpodobnost, že se člověk stane hlasitou součástí online politických diskuzí.

První z nich je psychopatie — ne v extrémním, hollywoodském slova smyslu, ale jako osobnostní rys spojený s impulzivitou, nízkou empatií a silným zaměřením na sebe. Lidé, kteří byli v testech na psychopatické rysy výrazně výše, byli ve všech zkoumaných zemích konzistentně aktivnější v online politice.

Druhým faktorem je tzv. FoMO neboli fear of missing out, tedy strach z toho, že něco propásnete. Tento pocit — který se dnes objevuje snad u každého, kdo má smartphone — motivuje lidi neustále sledovat dění a zapojovat se do diskuzí, aby nezůstali „pozadu“.

Studie ukázala, že vyšší úroveň FoMO byla silně spojena s vyšší aktivitou v politických diskuzích na sítích bez ohledu na kulturní kontext.

Třetí, a pro mnohé překvapivý, faktor je kognitivní schopnost. Výzkum zjistil, že čím vyšší je člověku přisuzovaná schopnost kriticky myslet a zpracovávat složité informace, tím méně pravděpodobně se zapojí do online politických debat. Jinými slovy: ti, kdo umějí lépe přemýšlet, reagují méně impulzivně a komentují méně často.

Narcismus? Ano, ale ne všude

Zatímco psychopatie a FoMO měly konzistentní vliv napříč všemi osmi zeměmi, narcismus — další ze skupiny „temných“ osobnostních rysů — ukázal pouze regionální efekt. V USA, na Filipínách a v Thajsku byl narcismus spojen s vyšší online politickou aktivitou, jinde však tento vztah potvrzen nebyl.

To ukazuje, že kulturní a sociální kontext může ovlivňovat, jak se některé osobnostní rysy projeví v digitálním prostoru.

Interakce rysů: nejhlasitější jsou ti s nízkou trpělivostí a nízkým přemýšlením

Jedním z nejzajímavějších závěrů je, že kombinace „temných“ rysů a nízké schopnosti kritického myšlení vytváří nejaktivnější online diskutéry. Lidé, kteří současně vykazovali vysoké skóre psychopatických rysů a nízké kognitivní schopnosti, byli nejčastěji zapojeni do online politických aktivit — zejména v USA, Singapuru, Malajsii a na Filipínách.

Výzkum tedy nenabízí jen jednotlivé souvislosti, ale také to, jak se tyto psychologické faktory přelévají do konkrétního chování. Když se k impulzivnímu chování přidá slabší schopnost zvážit informace nebo perspektivu druhých, výsledkem je vyšší reaktivita, silnější emoce a častější zapojení do konfliktů online.

Co to znamená pro všechny ostatní?

Tato studie nenaznačuje, že by každý, kdo se účastní online debat, byl psychopat nebo měl problémovou osobnost. Nejedná se o diagnózy, ale o statistické souvislosti mezi rysy osobnosti a chováním v digitálním prostředí.

Poukazuje ale na důležité myšlenky:

  • Hlasitost není totéž co kvalita — ti, kdo se ozývají nejčastěji, nemusí mít nejlepší argumenty ani hluboké porozumění.
  • Strach z vynechání („FoMO“) může posilovat polarizaci tím, že lidi žene do diskuzí, i když nemají informace nebo klid k jejich zpracování.
  • Ticho nemusí znamenat nezájem — často je to známka vyšší schopnosti přemýšlet, zvážit a nereagovat bez rozmyslu.

Zdroje:

  • Saifuddin Ahmed & Muhammad Masood: Dark personalities in the digital arena: how psychopathy and narcissism shape online political participation, Humanities and Social Sciences Communications (2025). (Nature)
  • Přehledové zprávy a populárně-vědecké shrnutí trendů v této studii (FoMO, psychopatie a online politická účast). (Neuroscience News)
  • Dark Triad – psychologická koncepce osobnostních rysů zahrnující psychopatii a narcismus. (Wikipedia)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz