Článek
Rovnodennost je tady a z astronomického hlediska už oficiálně vstupujeme do podzimu. Ten je obdobím spousty změn v přírodě. Může se nám zdát, že ta se ukládá ke spánku, ale ve skutečnosti je podzim pěkně divoké období, kdy se toho kolem nás děje opravdu hodně a spousta organismů má pěkně napilno. Pojďme společně zkusit trochu poodhalit roušku tajemství alespoň některých jevů, které nás na podzim obklopují…
Zelená se na podzim smývá
Na podzim klesá množství světla a tím i aktivita fotosyntézy. Zelené barvivo chlorofyl se rozkládá a dominanci v listech přebírají jiné pigmenty – karotenoidy. Listy se tedy nebarví, ale spíše ztrácí zeleň ve prospěch v létě méně dominantních barviv.
Různé stromy a rostliny se navíc liší mixem pigmentů a dominancí některého z nich. Například u habrů či bříz je dominantní žlutý xantofyl. U dubů či javorů oranžový karoten. Hnědnutí způsobuje vysoké ukládání tříslovin v listech.
Velmi zajímavé je, že u nás (ve střední Evropě) je podzim hlavně ve žlutohnědých až oranžových odstínech, ale třeba v Severní Americe je typický zářivě červený podzim. Za červenou barvu mohou barviva antokyany, které se u severoamerických stromů vyskytují ve větší koncentraci.
Důvody nejsou dokonale známé. Předpokládá se ale, že důvodem je kombinace drsnějšího a vrtošivějšího klimatu, horší kvality půd anebo třeba i rozdílu v tom, jakým škůdcům musejí stromy v Evropě a Americe čelit. To vše mohlo evolučně vést k tomu, že si americké stromy tvoří více antokyanů.
Babí léto dostalo název podle pavučin
Babí léto začíná kolem podzimní rovnodennosti a končí začátkem října. Přes den může být ještě velmi teplo, ale večery už přicházejí brzo, jsou chladné a noci mohou být i mrazivé. Ráno kraj často přikryjí mlhy. Babí léto nemusí přijít každý rok – a někdy zas může trvat velmi dlouho.
Svůj název toto období dostalo podle jemných pavučinek vznášejících se ve vzduchu, které mohou připomínat šedivé vlasy umírajícího léta. Drobné druhy pavoučků skutečně na podzim létají na vláknech svých pavučin, tak jako my pouštíme draky. Podzim je pro ně příhodný čas pro kolonizaci nových teritorií. Nicméně pavouci mohou takto poletovat i po celý rok. Nejde o výsadu podzimu. Nízký lom světla a vydatná ranní rosa ale dobře zviditelňují vlákna pavučinek.
Tradičně se pozdní léto a podzim dělí ještě na řadu úseků s vlastním pojmenováním. Počínaje mariánským létem přes ludmilsko-matoušské, svatováclavské a tereziánské až po šimonskou chladnu a léto všech svatých, které končí 10. 11.
Houbová exploze vyvěrá z podzemí
Září představuje vytíženou houbovou sezónu. Zvláště když se vydaří počasí. Obecně jsou pro růst hub ideální vydatné srážky, ale v kombinaci s příznivými, ne příliš nízkými teplotami. Ve skutečnosti jsou ale optimální podmínky trochu záhada a taky se liší podle druhu hub.
Dnes se už stále častěji mluví o důležitosti tzv. mykorhizních hub – a to nejen pro výbornou smaženici, ale pro rovnováhu celé přírody. Mykorhiza je symbiózou hub s kořeny rostlin. Houby vyživují rostliny minerálními látkami a samy využívají část živin z fotosyntézy. Tyto houby vytvářejí pod zemí gigantickou neviditelnou síť. Podle některých odhadů až 700krát větší než samotné kořeny.
V současnosti se apeluje na to, aby byly tyto organismy více studovány a chráněny, protože některé studie již ukazují, že bez mykorhizní houbové sítě by příroda nemohla tak dobře fungovat a některým biomům by hrozil úpadek. Mykorhizní houby dokonce dokážou do půdy ukládat uhlík, což je důležité pro udržení rovnováhy při nárůstu koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře.
Podzimní migrace – králové cestování jsou monarchové
Podzim je čas, kdy se v přírodě opravdu vydatně cestuje. Nejvíce viditelné jsou migrace ptáků, na které s krátícími se dny dopadá tzv. tahový neklid, projevující se nervozitou. Na konci srpna do teplých krajin odlétá čáp bílý, v září chladnější evropská pásma opouští jeřáb popelavý, někdy zamíří až do Ameriky.
Slavíci, vlaštovky a jiřičky zas táhnou do Afriky. Na začátku října se i špaček odebere do jižní Evropy. Naopak k nám ze vzdáleného severu dorazí zejména hejna ptáků z čeledi krkavcovitých, jako jsou vrány, havrani a krkavci.
Migruje i hmyz, ale většinou s menší okázalostí. I když pavoučí pavučinky babího léta vidět lze. Největší cestovatelé hmyzí říše nežijí v Evropě, ale na americkém kontinentu. Jsou to motýli monarchové, kteří koncem léta opouštějí území USA a Kanady a s listopadem v masivních houfech přiletí do Mexika. Tato migrace je i viditelná a místní někdy říkají, že začátkem listopadu „zčerná nebe“.
Vybrané zdroje:
