Článek
Babí léto má své jedinečné kouzlo a je obdobím, kdy mnoho z nás si užívá krásu přírody a změn, které se s ním pojí. U nás tento čas zpravidla nastává na přelomu září a října, kdy se léto pomalu nenápadně vytratí a vystřídá ho sychravější podzimní počasí. Ještě předtím je však ale počasí teplé, suché a málo větrné, noci už jsou chladné a rána zahalí mlhy. Někdy trvá babí léto několik týdnů, výjimečně není vůbec. Občas toto období bývá označováno i jako léto sv. Václava, a to kvůli tomu, že babí léto bylo často v době jeho svátku 28. září. Podle některých se jedná o nejkrásnější část roku, i když každé roční období má něco do sebe.
Ve vzduchu začnou poletovat a kmitat se hedvábná vlákna ukrývající v sobě malé pavoučky. Zachyceny na větvích stromů se tichounce třepetají, houpají se na strnisku nataženy jako dlouhé nitě od stébla k stéblu, chvějí se na usychajícím bodláku se stříbrným odleskem v mírném světle slunečních paprsků, ba i na klobouku i na vlasech v letu uváznou, vyjdeme-li do polí a luk. Stříbrné tkanivo nás lapne do sítě, ani se nenadějeme.
Božena Němcová „Babí léto“ krásně popsala ve své knize Babička:
Když šla babička s dětmi na procházku, nezapomněli chlapci papírové draky, které pak na vrchu spouštěli. Adélka honila se za nimi, chytajíc na proutek hebounká vlákna babího léta v povětří poletujícího. Barunka sbírala po stráni babičce červené kaliny a trnky, které potřebovala na lék, nebo trhala šípky pro domácí potřebu, nebo klátila jeřáby, z nichž dělala Adélce korále na ruce i hrdlo. Ráda s nimi seděla babička na vrchu nad zámkem; tam odtud viděly do údolí na zelené lučiny, kde se páslo panské stádo, viděly až k městečku a zámek na malém návrší uprostřed údolí…
Babí léto a jeho podzimní úseky:
Podle Českého hydrometeorologického ústavu lze babí léto rozdělit do menších úseků podle starých lidových názvů, které jsou ve většině případů odvozeny od kalendářních jmen.
Ještě vysvětlení časového úseku dekáda, jde o soubor o deseti prvcích, v našem případě jde o časový úsek deseti dnů. A Jaké povětrnostní podmínky jednotlivé úseky babího léta skrývají?
Mariánské léto: (cca od 5.9. do 10.9.)
Mariánské léto neboli Mariánské pozdní léto je označení pro období od poloviny první zářijové dekády až po dny na jejím konci. Je charakteristické výraznější teplotní amplitudou, tedy rozdílem mezi nejvyšší a nejnižší teplotou. Dny však bývají převážně slunečné až velmi teplé, připomínají stálé srpnové počasí.
Ludmilsko-matoušské pozdní léto: (cca od 10.9. do 25.9.)
Na mariánské léto navazuje další část babího léta, které se označuje jako ludmilsko-matoušské pozdní léto. Datuje se od dnů na konci první zářijové dekády až po dny v polovině poslední zářijové dekády a je charakteristické velmi nápadnými teplotními výkyvy v dlouhodobém průměru teplot.
Svatováclavské léto: (cca od 25.9. do 5.10.)
Jak již název napovídá, svatováclavské babí léto neboli léto svatého Václava (28.9.) obvykle nastupuje ve dnech v polovině poslední zářijové dekády a trvá až po dny kolem poloviny první říjnové dekády. V pranostikách je sv. Václav symbolem babího léta.
Tereziánské léto: (cca od 5.10. do 20.10.)
Další částí babího léta je léto svaté Terezie neboli tereziánské babí léto. Datuje se od poloviny první říjnové dekády až po dny na přelomu druhé a třetí dekády října. Pro tereziánské léto je charakteristické, že je z důvodu zkracujícího se dne doprovázeno hustými ranními a večerními mlhami a kratší dobou slunečního záření, což má za následek zvyšující se četnost mrazů. Pojmenování tohoto času v lidové meteorologii se vztahuje k svátku svaté Terezie z Avily (15. 10.).
Šimonská chladna: (cca od 20.10. do 30.10.)
Ve dnech na přelomu druhé a třetí říjnové dekády až po poslední dny října se v dlouhodobém průměru dostavuje výrazně chladnější počasí. Podle starých lidových označení jde o období, kterému se říká šimonská chladna (sv. Šimon má svátek 28. 10.). V této době začíná již povětrnostně méně příznivý podzim, který se vyznačuje zvýšeným výskytem sychravých, chladných a větrných dnů, nočních mrazů, mlh a jinovatek. Pranostika říká: „Na sv. Šimoniše přikluše k nám zima tiše.“
Léto všech svatých: (30.10. – 10.11.)
Podle dlouhodobého průměru vývoje počasí dochází většinou na konci října k oteplení a šimonská chladná vystřídá nové období, kterému se lidově říká malé babí léto, malé léto nebo také léto Všech svatých. Toto období se většinou datuje od posledních říjnových dnů až po dny na konci první listopadové dekády. Je pro něj příznačné teplé mlhavé počasí a přes den, po rozpuštění ranních mlh a nízké oblačnosti, i slunečné počasí. Tímto obdobím se část roku zvaná babí léto uzavírá. Pranostika říká: „Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo také tři týdny.“
O původu pojmenování:
Původ pojmenování babí léto bohužel etymologické slovníky přesně nevysvětlují. Jedním z možných výkladů je ten, že dlouhé pavučiny, které v krajině září, připomínají jemné stříbrné babské vlasy. Karel Jaromír Erben vysvětluje pojmenování chladnějším počasím – tepla je v tuto dobu již namále, tak jako ho má stará bába; babí léto znamená vlastně zestárlé léto. Josef Jungmann zaznamenal výklad z oblasti tzv. lidové astronomie. Označení je odvozováno z názvu souhvězdí Plejády nazývaného Kuřátka, ale lidově mnohdy i Baby: „že toho času tyto hvězdy panují, proto i babí léto.“
Mytologové v dřívějších stoletích na babí léto vzpomínali ve spojení s pohanskou naukou a v podání vlivem křesťanství je zase uvádělo buď ve spojení s Ježíšem nebo Matkou Boží, o níž se vypravovalo, že stříbrolesklé nitě tkala sama na oděv pro své anděly. Nejvíce, ale převládal názor, že ty lesklé nitě babího léta jsou přízí Panny Marie. Vždyť již naši předci říkali:
Matička Boží, vlákenko složí.
Šťasten ten, koho toto lesklé tkanivo zachytí.
Koho babí léto v letu se dotýká, bude šťastným.
Ve fantazii lidového podání o babím létě je obsažen i názor o letním božstvu, které se přes zimu ukrývá a ona létající vlákna jsou z jeho pohřebního pláště. Prý to vzniklo z pohanské domněnky, že vlákna jsou přízí podzimní bohyně baby, která vlády na podzim se ujímá. Odtud prý také místy panuje pojem babí kout, to znamená studený a „zimavý.“
Na závěr báseň o „Babím létě“ od Viktora Dyka:
Poletuješ v zářijový den,
dálka kdy nás víc než jindy vábí.
Ještě záře v očích, v srdci sen.
Poletuješ, léto babí.
Jemnou svoji nitkou opřádáš
všechno, co tu bylo ještě živé.
Naši hlavu jako naši páž,
babí léto tiché, přičinlivé.
Babi léto, očaruješ-li
muže, že se opět změní v dítě,
za dny, které nikdy nevzešly,
na vždy budu proklínat tvé nitě.
Babí léto, jestli opředeš
pevnou ruku, jež se k dílu napne:
časný mráz chci spíše než tvou lež.
Babí léto, ale léto bab ne!
Zdroj: archiv Antonín ViK, www.ceskezvyky.cz
časopis: Český lid, 1903
básnická sbírka: Okno, 1921, autor Viktor Dyk
kniha: Babička, autorka Božena Němcová
web: Stará Šumava a kousek lesa
web: Ústav pro jazyk český: babí léto
