Článek
Říkalo se, že Jiří k létu míří nebo svatý Jiří zvítězil nad saní, zvítězí i nad zimou. Podle lidové víry se věřilo, že na jeho svátek se otevírá země a z děr vylézají hadi a štíři, pro které je teplo životně důležité, rozproudí jim krev a dodá sílu po dlouhém zimním spánku. V tento den nejsou jedovatí hadi, ale voda, proto se nesmí vůbec pít. U Slovanů byl tento den prvním koupáním v přírodě, a právě i proto měly největší radost z příchodu sv. Jiří děti, které si v tento den vysokými hlásky odříkávaly:
Svatý Jiří vstává, zem odmykává, aby tráva rostla,
travička zelená, růžička červená, fiala modrá,
všelijaký kvítí na věnečky vití.
V den sv. Jiří hledaly naše prababičky kouzelné čtyřlístky:
Věřilo se, že tento symbol štěstí je 24. dubna ještě silnější než v jiné dny, má kouzelnou moc a splní úplně všechna přání. O kouzelném jeteli se říkalo:
Jetelinka o čtyřech listech na milost,
o pěti na děti, o šesti na štěstí, o sedmi na smrt.
Čtyřlístek, náhodou nalezený právě o svatojiřském dni a zašitý do halenky nebo košile, nositeli zaručuje víru, naději, lásku, štěstí a ochranu po celý následující rok. Když si na sv. Jiří nalezený nebo darovaný čtyřlístek dala pod polštář svobodná dívka, ve snu se jí zjevil budoucí manžel.
Na svatého Jiří se poprvé vyhánělo na pastvu:
V některých krajích, např. na Šumavě, je 24. duben dnem, kdy se poprvé vyhánělo na pastvu. Vychází se i z pranostiky: „Na svatého Jiří nezatlapou trávu ani čtyři“. Svůj význam mělo i to, že sv. Jiří platil za ochránce koní a dobytka. Další důvod, proč mohl být tento svátek spojován s obdobím počínající vegetace, byl výklad významu jména Jiří. Víme, že je původem řeckého a doslova přeloženo znamená zemědělec nebo rolník.
V tento den se tedy ve většině vsí konal společný výhon, což znamenalo, že hospodáři po zimě poprvé vyvedli svůj dobytek na náves, kde se obvykle předával obecnímu pastýři. Při této příležitosti se prováděla i jeho evidence, kdy každý hospodář přepočítal kusy svého malého stáda (většinou se jednalo jen o jednu či dvě krávy, tele a několik ovcí s jehňaty). Protože prostý lid neměl k dispozici pergameny a později ani drahý papír, na nějž by se stavy zapisovaly, používal se jednoduchý systém rabuší, což byly dřevěné tyčky s vruby. Vždy se dvě přiložily k sobě a nožem se „zapsal“ počet kusů. Jednu si nechal pro kontrolu hospodář a druhou pastýř. Na podzim se pak rabuše srovnaly a podle nich se spočítalo, zda pastýř vrací vše tak, jak má.
Kdo byl svatý Jiří:
Svatý Jiří patří mezi nejznámější křesťanské světce, ačkoli jeho existence není doložena průkaznými historickými podklady. Na jeho oblibě to ovšem nic nemění.
Jiří žil ve 3. století v Kappadocii (dnešní Turecko) a pocházel z urozené křesťanské rodiny. Jiří vstoupil do vojska a časem dosáhl hodnosti plukovníka římské armády. Když začal císař Dioklecián pronásledovat křesťany, předstoupil před něj a vyznal se ze své víry. Císař jeho slova označil za zradu a nechal Jiřího hned uvěznit. Několik dní ho mučili, aby se zřekl křesťanství, ale marně. Roku 303 byl popraven. Stal se mučedníkem a na místě jeho hrobu ve vesničce Lydda poblíž přístavu Jaffa v Palestině vystavěl římský císař Konstantin I. ještě ve 4. století první svatojiřský chrám na světě.
Nejznámější pověst o svatém Jiří:
Je vyobrazen jako neohrožený rytíř, který zachránil krásnou princeznu před smrtí sežráním drakem. Obyvatele jednoho městečka na území Libye totiž ohrožoval drak a vyžadoval denně na usmířenou dvě ovce, později dokonce i lidi vybrané losem. Nakonec došlo i na dceru krále, která již čekala, až se drak vynoří z jezera, ale náhle se objevil statečný Jiří, putující do Svaté země. Draka zabil a za záchranu princezny požadoval, aby se všichni obyvatelé města stali křesťany, a tak se prý i stalo. Proto je sv. Jiří od 12. století zobrazován na koni jako sličný rytíř ve zbroji, jak zabíjí kopím saň, která na něj dotírá. Toto vyobrazení je ovšem symbolické – saň představuje zlého ducha či pohanství.
Za patrona si ho zvolili rytíři, stal se i ochráncem italského Janova. Jeho ochrany se také dovolávali kováři, bednáři, pocestní a hlavně rolníci – vždyť Georgius znamená v latině zemědělec. Od roku 1908 je také patronem skautů. Atributy: drak, kolo, korouhev, kůň, rytíř.
Peníz s vyobrazením sv. Jiří potírajícího šupinatou saň, býval všeobecně oblíbeným amuletem vojáků a myslivců, protože jim často hrozilo nebezpečí smrti. Tyto peníze (mansfeldský jiřský toler) měly podle lidové víry moc ochránit před každým poraněním a byly proto velmi oblíbené a vážené.
zdroj: zdroj: www.ceskezvyky.cz www.catholica.cz
archiv Antonín ViK, časopis Venkov 1892-1920
www.wikipedia.org
kniha: Český rok na vsi a ve městě - Pavel Toufar
