Článek
Za starých časů maminky dětem kladly na srdce, že musejí jíst hodně mrkvičky, aby měly zdravý zrak. Dobrou zprávou přetrvávající do dneška je, že je to do značné míry pravda. Mrkev obsahuje vitamíny a antioxidanty jako vitamín C, E, karoteny, zinek, lutein nebo třeba zeaxanthin.
Mrkev samozřejmě nespraví krátkozrakost ani u zdravých lidí nezařídí, aby viděli ještě ostřeji, podporuje ale dobrou výživu očí a může mít vliv na snížení rizika rozvoje některých poruch včetně šedého zákalu nebo makulární degenerace. Například zmíněný lutein zvyšuje hustotu pigmentu v makule a chrání tak sítnici.
Mrkev vás díky antioxidantům a přítomnosti beta-karotenu může do jisté míry chránit i před slunečním zářením a zlepšovat zdraví pokožky. Rozhodně to ale neznamená, že chroupání mrkve můžete brát jako alternativu opalovacího krému. A o mrkvi by se toho dalo říct i víc.
Nicméně si nepamatuju, že by mě kdy maminka upozornila na jednu důležitou věc. Totiž že mrkev mě může chránit i proti rakovině…
Mrkev jako „štít“ proti rakovině? Metastudie promlouvá…
Metastudie z roku 2023 analyzující přes 50 samostatných studií se zaměřila na vztah konzumace mrkve a právě výskytu rakoviny. Ukázalo se, že mrkev má v tomto směru zcela nadprůměrně profylaktické účinky. A kdo jsou hlavní „viníci“ těchto účinků?
Pokud byste hádali třeba beta karoten, který je nejznámějším mikronutrientem v mrkvi, pak by vás autoři studie zřejmě chtěli opravit. Žádná zvláštní souvislost mezi touto látkou a výskytem rakoviny se totiž neprokázala. Na druhou stranu studie odhalila, že lidé, kteří měli v krvi vyšší hodnoty alfa karotenu, měli zároveň výrazně nižší riziko výskytu rakoviny. Je tedy tou zázračnou látkou právě alfa karoten?
Podle všeho taky ne. Zvýšená hladina je spíše jen ukazatelem samotné konzumace mrkve (mrkev je zdrojem v jídelníčku této látky v průměru z 85 až 90 %) než příčinou ochranného efektu. Jako nejdůležitější činitele pak autoři ve výsledku vidí spíše fytolátky, zejména polyacetyleny, jako je falcarinol, falcarindiol apod., ale třeba i isokumarin a další.
Zajímavým a z praktického hlediska důležitým faktem je i to, že s množstvím zkonzumované mrkve (do určitého bodu) ochranný efekt přímo úměrně narůstá a že se účinky vztahovaly na různé druhy rakovin, včetně rakoviny plic, prostaty, prsou, žaludku či kolorektálního karcinomu…
Podle dánské studie má značné výhody konzumace syrové mrkve. Dejte si ji například v salátu.
Dánové chroupou syrovou mrkvičku
Velmi zajímavá je i jistá dánská kohortová studie s 57 tisíci účastníky. Ta ukázala, že konzumace 32 g nebo více syrové mrkve denně vede k o 17 % nižšímu riziku vzniku kolorektálního karcinomu. Nižší příjem ale s výraznější ochranou spojený nebyl.
Dalších studií, které se v posledních letech věnovali mrkvi a rakovině, je překvapivě celá řada a v drtivé většině případů jsou výsledky pozitivní. I kdyby nebyly všechny studie dokonale neprůstřelné, základní myšlenka – totiž, že bychom ve svém jídelníčku měli mrkvi věnovat jistou pozornost a že nejde o žádnou vycpávkovou zeleninu – se zdá být platná.
Chrání mrkev víc než jiná zelenina?
Každá zelenina je zdravá a konzumace zeleniny a ovoce celkově snižuje riziko rozvoje nejrůznějších chorob a taky riziko předčasné smrti prakticky ze všech příčin. Zdá se ale, že svým vlivem na rakovinu (respektive proti ní) je mrkev přece jen poměrně specifická a má náskok před mnoha jinými druhy zeleniny. Dopřát si alespoň pár mrkví týdně je tedy rozhodně dobrý dietní plán a neměli bychom zapomínat ani na syrovou mrkev, která se může stát třeba součástí nejrůznějších salátů.
Zdroje:
