Článek
Takzvaná noční penilní tumescence známá lidověji jako ranní erekce je jev, který provází muže zpravidla během skoro celého života, byť s měnící se frekvencí. Tato erekce je specifická tím, že není (nutně) vázána na erotické vzrušení ani mechanickou stimulaci. Přichází takříkajíc sama od sebe.
Obvykle se pojí s REM fází spánku a během spánku se objevuje opakovaně. V období puberty k ní může docházet i 5 až 6krát za noc s celkovou délkou trvání v průměru kolem 159 minut (aspoň podle studie z roku 1972, dnešní puberťáci jsou v tomto ohledu možná už línější). Samozřejmě – s postupujícím věkem (zejména od 30. či 40. roku života) klesá celková délka erekce, počet „opakování“ i četnost během delšího časového období, tedy například týdne.
Přesto platí, že až do cca 60 let by se ranní erekce párkrát za týden u mužů vyskytovat měla – nebo aspoň mohla. Pokud se tak neděje, může to poukazovat na určité potíže. A ne, nemusí jít jen o potíže v podobě erektilní dysfunkce – tedy obecněji o „potíže v posteli“.
Sledování ranní erekce jako nová trendy rutina?
V poslední době se erekce dostala do popředí zájmu (ano, napsal jsem tu větu takhle schválně) kvůli různým vykutáleným frikulínům věnujícím se tzv. biohackingu. Největším ekvivalentem guru járy v této oblasti je pak americký miliardář Bryan Johnson.
Přestože vypadá, jako by byl sám už pěkných pár týdnů po smrti, roztáčí možná největší a nejvýdělečnější fabriku na dlouhověkost na světě. Je to fabrika plná bludů, lží, bizarního marketingu a taky obsese ranní erekcí.
Ale jakkoli bych v žádném případě nikoho nechtěl vybízet tohoto muže v jeho konání následovat, i bez Bryana Johnsona je ranní erekce zajímavá věc, které přitom muži většinou nepřipisují žádný zvláštní význam.
Ne, asi není potřeba připevňovat si na noc na přirození computer, ale pokud si budete všímat nápadnějších změn v ranní erekci – může vám to leccos napovědět o vašem momentálním i dlouhodobém stavu. Takže, co si z ranní erekce či její absence odnést?
Indikátor přetrénování – není erekce, je čas zpomalit
Z krátkodobého hlediska může být ranní erekce jistým indikátorem toho, jak moc jste si dávali při tréninku do těla. Sledování erekce skutečně někteří sportovci využívají jako nástroj pro vyhodnocení toho, v jaké „kondici“ zrovna jsou a nakolik dobře jsou zregenerovaní. Souvisí to do značné míry s kolísáním hladiny hormonu testosteronu. Ráno bez erekce tak může být ekvivalentem příslovečného vstávání levou nohou a věštbou alespoň po tréninkové stránce nepříliš úspěšného dne.
Jde samozřejmě o těžce nespecifický příznak. Z dlouhodobějšího hlediska ale může jít o jednu z nápověd poukazujících na stav celkové nadměrné únavy, vyčerpání organismu apod. Pokud se nápadná a neobvyklá absence ranní erekce pojí s dalšími příznaky, může pro nás tento soubor jevů představovat informaci, že je možná na místě zpomalit, něco změnit apod. – a to dříve, než se objeví příznaky závažnější.
Pod tíhou stresu padá stan…
I mimo sportovní sféru může ranní erekce svědčit leccos o fyzickém i psychickém stavu muže. Jak jsem řekl, výskyt ranní erekce souvisí s hladinami hormonů (zejména testosteronu), ale i s kvalitou spánku (zejména s dostatkem REM fáze), ale pro správnou erekci je důležitá i dobrá kondice cév.
Ranní erekce tak může být jakýmsi zpětným či nepřímým indikátorem různých obtíží. Například příliš vysokých hladin kortizolu a špatné kvality spánku v důsledku nadměrného stresu nebo i úzkostných stavů.
Absence ranní erekce může souviset i s erektilní dysfunkcí – ale té si muži nejspíš všimnou mnohem rychleji díky jiným příznakům. Jev ale (respektive jeho nápadná nepřítomnost) může naznačovat i problémy s kardiovaskulárním zdravím.
Ve skutečnosti nejsou všechny možné souvislosti ještě dokonale probádané. Snad se to časem zlepší – možná i díky Bryanu Johnsonovi a jeho erektilnímu marketingu. Aspoň něco dobrého by světu přinesl.
V každém případě není rozhodně na místě panikařit, pokud se ráno neprobudíte s pořádným „stanem“ a hned volat svému kardiologovi či urologovi. Různí muži mohou mít různou četnost ranních erekcí v závislosti na věku i dalších faktorech. Za pozornost stojí spíše nápadné a náhlé změny, případě pokud se nakupí více varovných příznaků.
Proč vlastně máme ranní erekci? Možná za to můžou mamuti…
Nechtěl jsem zabrušovat příliš hluboko do tajů biologických mechanismů ranní erekce jako takové, ale tuto kapitolku si neodpustím. Pokud jste někdy přemýšleli, proč vlastně ranní erekci máte (pokud ji tedy máte), vězte, že si tím lámou hlavu i vědci. Existuje ale pár zajímavých hypotéz.
Jedna například říká, že ranní (či lépe řečeno spánková) erekce je jakýmsi druhem posilovacího tréninku penisu. Penis sice není sval, ale aby správně fungoval, je potřeba ho používat a jeho tkáň prokrvovat. V noci tak možná probíhá jakési cvičení, jehož cílem je udržování penisu v kondici. Škoda, že to tak nefunguje i s dalšími partiemi.
Další hypotéza je evoluční a nabízí možnost, že noční erekce sloužila zkrátka k sexu. Po vyčerpávajícím dni plném lovení mamutů už jednoduše neměl pračlověk chuť ani sílu na to hned vlítnout. Když si ale trochu odpočinul a v noci ho probudila nadouvající se kožešina…
Za zmínku nakonec stojí i fakt, že existuje taky noční tumescence klitorisu, tedy ženská obdoba, kdy dochází k cyklům zduření poštěváčku v REM fázích spánku. Ta je ale podstatně nenápadnější, a pokud vím, není zatím známa žádná zvláštní návaznost na zdravotní či psychický stav.
Zdroje:
