Článek
Jistý úbytek sexu je v déle trvajícím vztahu normální. Po hormonálně rušných prvních měsících a letech se bouře pomalu ustálí. Fenyletylaminové přívaly zkrotí klidnější oxytocin, který přebere vládu nad situací – ve šťastnějším případě – na další dlouhá léta. S tím se postupně pojí i jisté utlumení či ustálení vášně. Navíc většinou přicházejí další starosti a povinnosti, zejména děti, které sex odsunou na druhou kolej.
Ale někdy se stane, že jeden z partnerů odsune sex ještě mnohem dál. Až někam na rezavou, zaprášenou a dávno nepoužívanou kolej. Druhý z partnerů pak může mít tendenci hledat chyby v sobě, obviňovat sám sebe z neschopnosti nebo partnera ze ztráty citů či rovnou nevěry. Samozřejmě, často se skutečně nemýlí…
Ale přesto jsou i situace, kdy ztráta chuti na sex nesouvisí ani tak s citovým životem partnerů, jako spíše s čistým fyzičnem. A teď nemám na mysli fyzično v tom smyslu, že se jeden přestal mýt, díky čemuž kolem sebe šíří antikoncepční odér.
Když se hormonální rovnováha vychýlí
Libido značně ovlivňují hormony a jejich hladina v organismu. Jde o poměrně křehkou rovnováhu, kterou může snadno narušit nemoc, léky, hormonální antikoncepce, blížící se klimakterium nebo u mužů takzvaná andropauza, kterou provází pokles testosteronu. U žen může s rovnováhou hormonů a s libidem značně zacloumat (a taky obvykle zacloumá) těhotenství, porod a kojení.
Na snížení libida se může podílet i obezita, různé chronické záněty, které se třeba nemusejí ani výrazně projevovat, ale taky spánkový deficit či stres. Kortizol je poměrně zdatný tlumič vášní. Paradoxně jsou studie, které ukazují, že to platí i naopak a sexuální vzrušení dokáže snížit hladinu kortizolu. A aby to nebylo dost málo složité – jsou lidé, u kterých zase stres způsobuje jakousi až nadměrnou či nutkavou sexuální vzrušivost. K sexu či masturbaci se pak upnou právě coby k jistému ventilu vnitřního tlaku.
Chronický stres může vést u mužů i k rozvoji erektilní dysfunkce. U žen zas může porucha hormonální rovnováhy vést například k bolestivosti při sexu či tzv. vaginismu. Jde o silné sevření intimních partií, které samozřejmě sex zrovna neusnadňuje ani nezpříjemňuje. Obvykle je tento problém do značné míry právě psychického původu.
Typickým obdobím, kdy mají ženy méně chuti na sex, je pak taky již zmíněné období kojení. Může za to opět z velké míry hormon (spolu s nevyspáním, starostmi a tak dále) – a to prolaktin, jehož hladiny bývají v této době zvýšené – ale pozor, mohou přetrvávat i mimo kojení, znovu zejména při chronickém stresu.
Minerály a vitamíny pro lepší sex
Existují vitamíny či minerály, které fungují jako afrodisiakum a jejichž doplněním lze zvýšit sexuální apetit? Ne, to zrovna bohužel ne. Takto vitamíny a obvykle ani minerály obecně nefungují. Nejde se s nimi nadopovat do plusu. Ale pokud trpí člověk nedostatkem některých látek, libidu to zrovna nepomáhá. Důraz na lepší stravu s dostatkem těchto látek pak může být alespoň dílčí podporou v boji proti sníženému libidu, což je problém, který má obvykle hlubší kořeny. A na které látky se v tomto případě zaměřit?
Zejména u mužů jsou pro správnou a dostatečnou produkci testosteronu a obecnou hormonální rovnováhu důležité látky jako zinek, hořčík, vitamín D a omega3 kyseliny. Ujistěte se tedy, že máte v jídelníčku dostatek ryb, vajec, ořechů či luštěnin a že chodíte přiměřeně na sluníčko. Pokud z nějakých důvodů nemůžete získat dostatek některé z těchto látek přirozeným způsobem – např. proto, že nejíte ryby nebo proto, že je zima – lze uvažovat o suplementaci. Volte kvalitní suplementy, nikoli například levné šumáky, multivitaminy apod.
Kvalitní hořčík najdete ve formě např. bisglycinátu, ale i třeba malátu či citrátu (který může být ale lehce projímavý). Omega3 třeba v podobě krilového oleje apod. Nezapomínejte taky na dostatečný pohyb a snažte se učit zvládat stres.
Láska prochází střevy
Jakkoli to zní ještě nechutněji než původní verze s žaludkem, může to tak do jisté a možná i nemalé míry být. Naše střevní mikroflóra ostatně ovlivňuje téměř vše. Od naší imunity přes náladu až právě po libido. Velmi zajímavá a vysoce konkrétní byla v tomto směru studie (ač tedy pouze případová), která našla souvislost mezi určitými skupinami bakterií ve střevech a chutí na sex.
Ženy trpící tzv. HSDD čili poruchou se sníženou sexuální touhou měly výrazně snížený počet bakterií ze skupiny Ruminococcaceae, a naopak zvýšený výskyt bakterií Bifidobacterium a Lactobacillus. U mužů se zas našla souvislost mezi poruchami erekce a přebytkem baterií rodů Streptococcusa Subdoligranulum. Jde ale o korelaci a není přesně známo, na jakém principu tato souvztažnost funguje.
Koupit manželce na Valentýna kyblík bakterií Ruminococcaceae, tak nemusí být ideální nápad hned z řady různých důvodů. Nicméně lepší péčí o svůj mikrobiom naopak rozhodně nepokazíte nic.
Zdroje:
