Článek
Učme se od přírody, praví esoterika a skuteční, neboli praví esoterici zase praví, učme se z dějin a z esoteriky, což je vlastně neselhávající odkaz minulosti - vycházíme z předpokladu, že se všechno svým způsobem opakuje, všechno se děje stále dokola, do omrzení nebo do ztráty vědomí, podle toho, jak to vnímáme.
Díváme-li se do minulosti střízlivě a kriticky, můžeme v ní najít propojení do budoucnosti, jakési téměř neviditelné siločáry, pomocí nichž by se dala budoucnost doladit tak, aby nám vyhovovala podle našich představ.
Jak budeme dnes pracovat, tak budeme zítra žít. Pokud na nás nespadne asteroid nebo nám pod nohama nevybuchne megasopka.
Tímto způsobem sestavoval své věštby slavný astrolog Astronomus Nostradamus, například ho zaujala vražda císaře Caesara, speciálně asi onen „no comment moment“, kdy ztěžklou rukou poplácal po rameni brutálně rozjetého brunátného Brutuse Bruta a skrz díry v hrudníku zasípal: „I ty, Brute?“
Astronomus Nostradamus Brutus, neboli brutální astrolog, pak hledal v budoucnosti podobné konstelace, jaké visely nad hlavou Caesarovi v den jeho smrti a když je našel, tak sepsal věštbu, že v tuto dobu, kdy se planety stejným způsobem sejdou, bude spáchán atentát na slavného politika, vůdce, prezidenta - a ejhle, uplyne pár století a Kennedy pod podobnými konstelacemi usedá do limuzíny v Dallasu a projíždí městem.
A teď, ani nevím, jestli to víte nebo ne, oni to dlouho tutlali, téměř tajili, jak se to stalo, ale s velkou pravděpodobností nějaký Oswald vystřelil z okna skladiště, ale je silně pravděpodobné, že ani nechtěl Kennedymu ublížit, možná ho chtěl jenom vylekat, mělo to být takové to bouchnutí papírového pytlíku u ucha, apríl! neboli podobný žertík, jako když na Václava Klause z bezprostřední blízkosti nějaký retard vystřelí z plastové pistole a první, kdo si toho s úžasem všimne, je sám prezident, který na svého „atentátníka“ chvíli udiveně zírá a teprve potom se probouzí ochranka a policie.
Je tedy možné, že vystřelil Oswald a shodou okolností hned za autem s Kennedym jelo auto napěchované místními šerify, no a jeden z nich, jak slyšel výstřel, tak bleskurychle vytáhl svou novou bouchačku, kterou dostal k poslednímu Ježíšku, nechtěně zavadil o spoušť a bylo posečíno.
Normálně se stane, že se nepříliš zručný majitel bouchačky střelí do nohy, ale zrovna ten den se vlk nažral a noha zůstala celá a naplno to koupil davům kynoucí Kennedy. Zbytek už v podstatě znáte. Tajilo se to, tajilo, všechny kamery, které měl v tu chvíli přihlížející dav u sebe, byly zabaveny, potom se ještě párkrát vystřelilo z křoví, aby to bylo kvůli vyšetřování trochu komplikovanější, ale nás zajímá spíše ona bájná analogie a synchronicita, čili souběžnost dvou náhod, které proběhnou pod stejnou planetární konstelací a jsou si v mnohém podobné.
I s Césarem to mohlo být úplně jinak, třeba chtěl Brutus původně Césarovi pomoct, přece jenom to byli kámoši, ale ve všeobecné vřavě do něho někdo šťouchnul a on, víceméně omylem, Césara zapíchnul. Potom už záleží na dějepiscích, jakým způsobem to všechno zapíší do dějin. Pokud se ale budou dějiny enormně překrucovat a falšovat, tak to bude rušit snahu dalších Nostradamů, kteří budou sepisovat nepřesné nebo nesrozumitelné věštby.
Jestli jste se někdy zajímali o počátky osidlování Ameriky, tedy spíše o objevení, dobývání a současné osidlování Ameriky, tak určitě neušla vaší pozornosti osobnost dobyvatele Hernána Cortése stejně tak jako chování Aztéků, jsou to dobrodružství, která by se vpravdě dala označit jako nepochopitelná, podobně, jak když se snažíte pochopit cokoliv, co se kolem nás děje dnes.
Jsou to všechno tak zvláštní věci, že když se tomu kdokoliv snaží přijít na kloub, tak mu to prostě nesouhlasí a mohl by nakonec svůj život dožít někde na psychiatrii. Pokud nad tím budete trochu více do hloubky přemýšlet, snažte se raději brát všechno zlehka a s rezervou, jak říkají buddhisté, sportovně. Možná také není náhodou, že sám velký Cortés zemřel na pleuritidu, zánět pohrudnice a možná k tomu měl i prudký kašel a když se k tomu přidá ještě průjem, který taky měl, tak je to vražedná kombinace, zvláště pro spodní prádlo.
Když jsem sháněl materiál pro své tajemné mystické fotky, tak jsem běhal po muzeích, kde jsem si fotil různé exponáty, například vycpané netopýry nebo jsem byl v Lapidáriu, kde je množství soch, někdy jsou to kopie soch, které stojí v Praze, někde je to naopak - v Praze stojí kopie a na mých fotkách najdete originál, ale rozhodně je to zajímavá práce, zvláště pokud se díváte na hotové fotky z hlediska symboliky.
Všechny moje fotky z devadesátých let jsou sestavené z dílčích fotek a všechno jsou to pozitivní montáže, to znamená, že jsem musel nafotit, vyvolat, nakolorovat a nůžkami vystřihnout třeba pět nebo i deset různých fotek, které jsem potom lepil dohromady. V té době ještě neexistoval žádný Photoshop, v podstatě ještě nebyly ani počítače, digitální fotografie buď nebyla nebo byla v plenkách, což v praxi vyšlo asi tak nastejno.
Kromě lepidla a retušovacích barviček (zpočátku jsem hojně používal anilinové barvy, které jsou jedovaté, ale i když jsem často při práci kouřil, tak jsem si nikdy nespletl cigaretu se štětcem) jsou na fotkách hlavně symboly.
Samozřejmě jsem také vytvořil 78 fotokolážových návrhů na tarotové karty, které jsem chtěl vydat, ale v rakouském vydavatelství mě odmítli s tím, že se jedná o pornografii a tím moje snaha o vydání vlastních tarotových karet skončila. Myslím, že je to škoda, protože mně připadaly docela povedené, ale za těchto podmínek jsem projekt opět tiše uzavřel a kdyby někdo dnes přišel s návrhem, že z mých fotek dáme dohromady taroty, tak už ho pošlu někam ale skutečně hodně daleko.