Článek
Mnoho let se zabývám výkladem karet a sestavováním horoskopů, řekl bych, že jsem v tomto oboru těžko překonatelná jednička či kapacita, podle toho, jak to nazveme.
Od bujných devadesátek si mnoho praktických psychologů a hlavně psychoterapeutů marně hlavu láme, proč lidé raději a s větší chutí navštěvují kartářky a kartáře nebo využívají jejich on line služeb, než aby se snažili dostat ke „skutečným“ odborníkům na lidskou psýchu, to znamená k psychologům a psychiatrům.
Podle mých zkušeností půjde devět lidí z deseti raději na konzultaci k Láďovi Kartářovi než k populárnímu psychologovi Radkinu Honzákovi. A není to jen kvůli ceně za poskytnuté služby.
V tomto konstatování vycházím z padesátiletých zkušeností, které naprosto jednoznačně říkají, že když má někdo problémy se soužitím třeba i s rodinnými příslušníky nebo se nemůže domluvit s partnerem, popřípadě řeší obecné potíže, které se objeví v případě nevěry, jde raději za šarlatánem, místo za odborníkem na psychologii?
Když je někdo někomu nevěrný nebo nemůže najít dobře placenou práci, chce se vyléčit z rakoviny a místo toho ho vyhodí z bytu a teď sedí pod mostem, čeká na výhru v loterii, neví kterého z potenciálních partnerů nebo partnerek zvolit k trvalému soužití, navštíví místo sociálky známou vědmu.
Opuštěná žena, od níž utekl partner a to ještě tak rychle, že nestačil ani zaplatit elektřinu a nájem, řeší otázku, kdy se vrátí, vrátí-li se vůbec nebo aspoň, kdy zaplatí své dluhy a těch případů je celá nekonečná rozpadová řada, jde místo do partnerské poradny za populární televizní kartářkou.
Proč davy trpících zamíří raději ke kartářům, léčitelům, astrologům a často se ještě s větším nadšením spiknou s podvodníkem, do kterého nacpou desítky tisíc, než aby zašli za erudovaným odborníkem na partnerské problémy nebo za zkušeným lékařem, doktorem, profesorem, terapeutem a téměř již nositelem Nobelovy ceny, když ne míru mezi partnery, tak aspoň útěchy?
Sám jsem kolikrát se svými klienty řešil problém, jak se domluvit se zarputilým sousedem, který jasně vykazoval známky čisté psychopatie nebo jsem radil, jak se domluvit s partnerem, kterému sudičky na IQ moc nepřidaly nebo jsme řešili klasické manželské problémy, s nimiž si vztahoví amatéři z celkem pochopitelných důvodů neuměli poradit.
Samozřejmě došlo i k tomu, že jsem se sám zeptal, proč nezajdou třeba na manželskou poradnu nebo se neobjednají k psychologovi, popřípadě psychiatrovi a klienti se začali smát, to je úplně zbytečné, nikdy nepůjdu k psychologovi, protože ten hned začne s nějakou terapií u mě a vůbec se nezajímá o podstatu problému. Nakonec nebudeme řešit mého manžela, který zcela jasně neplní své povinnosti, ale skončí to tím, že mi doktor předepíše antidepresiva s nějakými děsivými vedlejšími účinky - a nic se tím nevyřeší.
Takže pokud jsem tomu správně rozuměl, tak kartářky, vědmy a čarodějové všeho druhu mají před jakýmkoliv doktorem nesmazatelnou výhodu v tom, že jsou ochotní řešit úplně cizí lidi - partner mi utekl s jinou ženou, můžeme se podívat, co je to za ženskou? Jak dlouho jim to vydrží? Je to ta kolegyně z práce, o kterou měl zájem už před půl rokem? Budou spolu šťastní? Viděla jsem jejich společné fotky na fejsbuku, není ona těhotná? Rozejdou se? A na kolik procent jim ten vztah vydrží, popřípadě nevydrží?
Takže zde máme situaci, kdy přijde platící klient na konzultaci, při níž se rozebírá někdo úplně jiný a to často takovým způsobem, který si běžný psycholog nebo psychoterapeut nemůže dovolit. Proč si to nemůže dovolit, protože se to snadno může klasifikovat jako pomlouvání či nactiutrhání.
Pamatuji si, když se moje žena, ještě, když jsme byli oficiálně sezdaní, ocitla na psychiatrii v Bohnicích a teď si tam stěžovala, že jí nepomáhám, i když je nemocná a pomoc potřebuje, tak docela známý psychiatr, který u nás platí za kapacitu prohodil na moji adresu, ale prosím vás, ten váš manžel to je taky psychopat, co byste od něho mohla čekat?
Tak to je přesně to, co by se u doktora, zvláště u psychoterapeuta nikdy stát nemělo. Psychoterapeut, který se pokouší léčit duši svého pacienta, se může nanejvýš zeptat, a proč si to myslíte zrovna vy? Nebo - a to je váš názor nebo si to myslí i ostatní, s nimiž se bavíte?
Protože jakákoliv psychoterapie je založená na tom, že pacient má možnost se vypovídat před posluchači, přičemž je prakticky jedno, z jakých sociálních vrstev náhodní posluchači jsou, díky čemuž se mozek pacienta aktivuje k analýze svých vlastních vyjádření. To znamená, že může s něčím souhlasit i nadále, ale může dojít také k názoru, že plácá hlouposti, čili se odehraje vzácný okamžik v životě člověka, který na sobě pracuje, že z větší či menší míry začne sám nesouhlasit se svými vlastními názory.
Při výkladu karet, který se snadno zvrtne v diskuzi mezi pavlačovými pozorovateli života na dvorku ve vnitrobloku obvykle k žádné výrokové analýze nedochází, spíše se výklad zvrtne v potvrzování vlastních názorů a domněnek, já jsem si to myslel(a)! A můžeme se ještě podívat, jestli jí dává nějaké peníze? Jsme spolu už dva roky a já pořád nevím, kolik vlastně bere a on mi to sám asi nikdy neřekne…
Takže asi tak nějak. Snažil jsem se problém podat lidovou formou, tak je to snad každému jasné.
