Článek
V podstatě jde o jednoduché zjištění - pokud nemám delší dobu žádné drtící deprese, dívám se na svůj život s dostatečným nadhledem a přehledem a přitom mám pocit, že si zachovávám smysl pro humor, třeba i trochu černý, mělo by být všechno v pořádku. Nemusím být se vším vrcholně spokojený, ale stále před sebou vidím aspoň trochu schůdnou cestu. I s oním příslovečným světlem na konci tunelu.
Pro bipolárku jsou typické šílené, téměř nesplnitelné plány, spojené s nutností zapřáhnout do hry ještě hromadu dalších lidí. Není ale všechno v pořádku, když se mě zmocní dojem, že budu muset začít organizovat životy lidí, které řídím a že budeme muset jít na nějakou dobu do ekonomického mínusu. Hlavně aby se co nejdříve rozjela naplánovaná akce nebo projekt.
Bipolárníci zbožňují projekty, ve kterých má svou úlohu veřejnost, někdy jsou to projekty úspěšné, ale opravdu jen někdy. Většinou rychle zkrachují, ale skoro vždy stojí na začátku risk, ze kterého však pravý bipolárník nemá strach. Normální člověk by do toho nešel nebo by šel pouze s tím, že by měl všechno důkladně pojištěné a zajištěné a myslel by na zadní kolečka a stále by si připouštěl i možnost průšvihu a prohry. Bipolárník si možnost prohry nepřipouští.
Hysterie je přechodný negativní stav mysli, je to nervový zkrat, který může být vyprovokovaný stresující situací, třeba i životem s bipolárníkem, ale od bipolárky se liší tím, že bipolární porucha není momentální stav mysli, ale nemoc, kterou má postižený zahryznutou do nervové soustavy, i když je ve fázi, kdy se projevuje klidně, uvážlivě a zdánlivě střízlivě, téměř jako lidový myslitel. V této fázi se může dostat i na vysoce postavenou funkci, kde potom, v případě, že se dostane do manické fáze, může natropit spoustu škod.
Známé postavy starostů a šéfů obecních úřadů, kteří najednou začnou propagovat a podporovat bezvýznamného umělce, sportovce nebo dramatické spolky, popřípadě strhnou celý úřad do nějaké zbytečné akce, která je drahá a současně k ničemu nevede, jsou nejlepší ilustrací nebezpečí této choroby. Proto je dobré, aby rozhodování o financích a uzavírání smluv, díky nimž změní hromada peněz svého majitele, nikdy nebyla v kompetenci pouze jediného člověka. Nebo jediné rodiny.
Pokud máte dojem, či pocit, že někdo z vašich známých nebo příbuzných má bipolární poruchu, nemůžete dělat prakticky nic, maximálně se můžete snažit chránit svůj majetek, zdraví a život.
Přesvědčovat někoho, že by se měl nechat odborně vyšetřit, zvláště když se cítí subjektivně naprosto zdráv, je prakticky nemožné. Zdravý člověk by se spíše nechal vyšetřit než člověk nemocný. Jako kdyby se nemoc sama chránila a nechtěla být vystopována, objevena a diagnostikována. Později pak stabilizována a ve svém rozvoji omezena…
Takže to nejlepší, co se dá dělat, je i v tomto případě se raději starat hlavně o sebe. A o svůj majetek, protože právě ten je v ohrožení.
Samozřejmě bipolární afektivní porucha, stejně jako hysterie nebo nutkavé jednání jsou výrazem neschopnosti zvládnout a transformovat svou životní energii čili opět je zde společným jmenovatelem nezvládnutá agresivita. Agresivita, která se projevuje ve své čisté formě, tedy řvaním, křikem, vyhrožováním, fyzickým ohrožováním a devastací okolí, je vždy nezvládnutá a nezpracovaná a její účinky na zdraví jsou čistě negativní.
Pokud se setkáte s pokusem nebo dokonce podnikatelským záměrem zaplatit si vybíjení agresivity mlácením železnými tyčemi do odepsaných aut na vrakovišti nebo devastací jakýchkoliv předmětů (porcelánové nádobí, vyhozené sklenice, staré piano a podobně) tak, i když původní myšlenka mohla být zdánlivě dobrá, nedá se nic takového v praxi doporučit. Jestli se něco tímto způsobem vybije, tak je to tělesná energie, ale psychoterapeutický účinek je přesně opačný, než se očekává. Lidé, kteří se naučí reagovat na pocit ohrožení agresivně (něco se musí rozbít, do něčeho je dlužno udeřit a s něčím je dobré začít mlátit o zem), budou takto reagovat na jakýkoliv pocit ohrožení, což bohužel většinou není účelem věci. My se snažíme většinou dosáhnout schopnosti zachovat si i ve stavu ohrožení chladnou hlavu a fungující rozum.
