Článek
Když se tak na první dobrou lehce zamyslím a řeknu si, který cvik jsem v životě, zhruba tak, bratru přibližně odhadem dělal nevíce, jednoznačně vyhrává benčpres, neboli slangově benč. To je i odpověď na otázku, proč je pro mě bench králem.
Bench je anglicky lavice a bench press je tlak na lavičce. Originální anglické vysvětlení zní:
The bench press, or chest press, is a weight training exercise where a person presses a weight upwards while lying horizontally on a weight training bench.
Což znamená asi tolik, že je to tlak na hrudník vleže na lavičce, při němž cvičící osoba leží na zádech a snaží se tlačit určité závaží, většinou 60 až 110 kilo od hrudníku směrem nahoru. Závaží se dá tlačit také dopředu, pokud cvičící osoba sedí a opírá se o pevnou podložku zády. Nejvíce se přitom exponují a napínají: velký prsní sval (pectoralis major), zodpovědný za horizontální abdukci, přední delty (ramena) a tricepsy, trojhlavé svaly pažní, sekundárně asistují svaly stabilizační, včetně mezilopatkových svalů a k tomu i svaly nohou a hýždí a široký sval zádový.
Moc bych za to nedal, že se na správném benči podílí i lícní svaly a kruhový sval ústní, protože, když se cvičícímu podaří nedestruktivně spustit závaží z předpažení dolů na hrudník a potom zase vytlačit zpátky, tak se v každém probudí pocit vítězství a roztáhne se mu úsměv kolem celé hlavy.
Když by se člověk po smrti ještě na chvíli probral a zoufale by se snažil zdvihnout víko od rakve, tak by vlastně v tu chvíli cvičil benč. Je docela dobře možné, že máme v podvědomí benč press spojený se základními životními projevy a s pudem sebezáchovy.
Když mně v dětství jakýmsi tragickým omylem naočkovali doktoři tuberkulózu a potom se mě snažili opět vyléčit, tak se mnou trochu experimentovali. Občas jen trochu a občas i trochu víc.
Během těžkých chemoterapií se mnou v rámci zachování kostry nebo alespoň jakž takž ucházejícím způsobem vypadajících kosterních pozůstatků prováděli "nápravný tělocvik", který spočíval především v procvičování benč pressu. Dá se říct, že jsem díky tomu s benč pressem vyrůstal a dospíval.
S tuberkulózou jsem nakonec uzavřel příměří (úplně vyléčit se to nedá), když mi bylo 35 let a od té doby dál cvičím benč, abych se ještě nějakou dobu udržel naživu.
Mnoho let již neužívám žádné léky a letos v únoru 2026 mi bude 78 let, za což mohu poděkovat především pravidelně procvičovanému benči. Když se mi podaří občas něco málo nasyslit, tak si zajdu i do fitka.
