Článek
Známý životní poradce Deepak Chopra v jedné ze svých knih kdysi napsal, že reprodukovatelný a stále stejný omyl jsme si zvykli brát jako pravdu.
V různých dalších moudrých knihách jsem se setkal s názorem, že lidem, vychovaným ve lži se musí pravda podávat opatrně, takříkajíc po kapkách, jinak by ji nepřijali nebo by je mohla poškodit.
Jak se lidé podvědomě nebo i vědomě brání poznatkům, které jsou nejenom nové, ale jsou blíže pravdě, je dobře vidět na vývoji fyziky. Představa pevné hmoty, která se stovky let zdála každému docela jasná, se díky objevům kvantové mechaniky naprosto zhroutila. Nade vší pochybnost bylo dokázáno, že podstatou hmoty nejsou žádné mrňavé barevné kuličky, ale cosi, co se vymyká veškeré představivosti. Přesto si většina lidí ponechala svůj původní názor na svět kolem nás a nijak zvlášť se nepídila po nových obzorech. Stejně tak si zřejmě bude každý hájit své nacvičené názory na vznik nemocí a nebude chtít přijmout myšlenku, že je v naší moci změnit své tělo změnou způsobu vnímání reality.
Řekli jsme si, že všechny naše myšlenky, včetně toho, jak vnímáme sami sebe, se okamžitě odrážejí na funkci našich tělesných buněk. Když zkusíme pravidelně provádět meditační cvičení, která si uvedeme, zcela jistě po čase zaznamenáme zlepšení zdravotního stavu.
Uvědomíme si vztah mezi myšlením a tělesnými funkcemi a navíc si také začneme dávat pozor, na co a jakým způsobem myslíme. Samozřejmě není možné vyhnout se všemu, co pokládáme za negativní. Můžeme si ale nacvičit jednoduchou ochrannou techniku, která se dá použít téměř vždy.
Představíme si, že jsme obklopeni neproniknutelnou bleděmodrou energií, která nás izoluje od všeho, co by nám mohlo ublížit. Tato představa má dlouhou tradici. Lidé si představovali, že jsou v ochranném zlatém vejci, že jejich tělo je prosyceno energií, která jej činí nezranitelným nebo že povrch jejich kůže je neprůstřelný jako pancíř.
Tyto užitečné představy byly posilovány tělesným cvičením a dodnes jsou známé jako součást sebeobranných technik, například technika železné košile z bojového umění Kung Fu. Pověsti o neprůstřelných, nepropíchnutelných a nezranitelných lidech můžeme najít skoro všude. Vyzkoušejte si tuto metodu na duchovní úrovni třeba proti pomluvám a intrikám nebo při nepříjemném rozhovoru. Určitě vás její výsledky zaujmou.
Zvykli jsme si na to, že značná část životních pochodů probíhá v těle automaticky, aniž bychom na ně museli myslet nebo je řídit či kontrolovat. Trávení, růst, dýchání, regenerace, spánek, to všechno se odehrává bez našeho vědomí, ať už chceme nebo ne.
Můžeme si ale vyzkoušet jednu zajímavou věc. Najděte si každý den chvilku času sami pro sebe a sledujte své „nevědomé“ tělesné funkce.
Zaposlouchejte se do rytmu srdce, soustřeďte se na to, jak dýcháte, pokuste se proniknout svým vědomím k činnosti trávicích orgánů. Možná vás přitom napadne, že jste v podobné roli jako maminka, která si poprvé po dlouhé době začíná všímat zanedbávaného dítěte.
Už za několik týdnů tohoto jednoduchého a mnohdy i zábavného cvičení zjistíte, že se můžete vyhnout celé řadě tělesných nepříjemností a zvýšit si celkovou kondici.
Během jídla si představujte, že vám energie z potravy proudí do svalů a nemyslete na břicho. Několikrát za den se protáhněte, narovnejte se a vtáhněte břišní svaly a představujte si, že jste štíhlí a plní energie. Pokud se vám zdá, že vaše tělo a duch jsou jako nesourodá siamská dvojčata, kdy pomalé fyzické tělo nestačí čilému duchu, jde o projev vnitřní nerovnováhy. Pokuste se najít ztracenou harmonii.
Jestli někdy používáte computer, jistě jste si všimli, že po každém zapnutí nejdříve proběhne kontrola všech jeho funkcí. Při použití antivirového programu se provede diagnostická operace, pomocí níž počítač zjistí, jestli se v něm neskrývá nějaká šibalská informace, která by mohla celý systém poškodit. Zkuste si stejnou hru sami se sebou. Každé ráno se hned po probuzení protáhněte, maximálně napněte všechny svaly a opět se co nejvíce uvolněte.
Potom projeďte svou myslí celé tělo, jako byste kontrolovali správnou funkci všech jeho částí, od zpuchřelého palce na noze až k vypadávajícím vlasům. Stačí trocha představivosti a mírná znalost anatomie. Neustále se utvrzujte v představě, že můžete všechno sledovat a řídit. Zpočátku se vaše tělo bude chovat jako samostatná biologická jednotka, která nepotřebuje spolupracovat s vaší myslí. Možná budete mít dojem, že vás vaše tělo poslouchá asi tak stejně, jako tělo někoho úplně jiného.
Nenechte se však odradit a opakovaně zkoušejte, nakolik můžete každou z „automatických funkcí“, jakými jsou například dýchání, tep srdce, zažívání, vylučování, ale i sexuální vzrušení a tvorba hormonů vědomě prožívat. Po jisté době dosáhnete prvního stupně sebepoznání, které už samo o sobě může vést k velmi zajímavým výsledkům. Poznáte, že pomocí vůle se dá manipulovat nejenom s krevním tlakem, tělesnou teplotou a produkcí hormonů, ale do velké míry se dá ovlivňovat i rychlost a průběh stárnutí.
Nespokojené tělo se projevuje bolestí, strnulostí a ztrátou pružnosti. Bolest a ztráta pohyblivosti přitahuje pozornost. Kdybyste svému tělu věnovali dostatek pozornosti už předtím, dokázali byste se s velkou pravděpodobností současným komplikacím vyhnout.
Kdyby se mě, jako již poměrně dost starého člověka někdo zeptal, které dvě rady bych díky svým životním zkušenostem považoval za nejdůležitější, řekl bych, že první rada zní, jak jsem o tom již nesčetněkrát hovořil, nechte se okrádat, pokud možno, pouze od slušných lidí. Je to taková rada, s níž se nemusíte ztotožnit hned na první poslech, rozhodně se nad ní vyplatí chvíli uvažovat, ale i tak si myslím, že přijmout tuto radu může znamenat velkou životní výhru.
Druhá rada je naprosto jednoduchá, nenechte nikdy nikoho mluvit za sebe. Pokud se už rozhodnete sdělit ostatním cokoliv ze svého života, stejně jako nyní já sám sděluji komukoliv, kdo je na to zvědavý, dva ze svých celoživotních hlubokých poznatků, řekněte vše, co potřebujete sami za sebe. Jakmile o vás začne mluvit někdo jiný, je to vždycky špatně. Buď jsou to pomluvy nebo zkreslující informace. Pokud to budete tolerovat nebude to nikdy váš souhlas s informacemi které o vás šíří někdo jiný, vždycky to bude jen a pouze výraz vaší laskavé tolerance. Normálně by se za to měly dávat roky nepodmíněně. Já sám jsem nikdy o sobě nikomu nic neřekl, protože to prostě nepovažuji za vhodné a přesto, když se podíváte do jakékoliv internetové žumpy na hnůj, který se na moje jméno během posledních několika let nabalil, tak nebudete věřit vlastním očím. Nepřináší to nic jiného, než oboustranné komplikace, protože pomluvám se věnují pouze psychopati a lidé, kteří jsou psychicky narušení, tak to raději nedělejte.
