Článek
Nikdy v životě mě nikdo neučil létat – a taky jsem se létat nikdy nenaučil. Celý život jsem jen zmateně pobíhal od jednoho zdánlivě dobře vypadajícího cíle k druhému. Tím jsem ale na druhou stranu získal tolik zkušeností, že teď mohu radit ostatním.
Na internetu najdeme každý den plno článků, v nichž je hodně informací a samozřejmě i polovičních informací, nesmyslů, překroucených zpráv a logických zvráceností. Jak můžeme poznat, jestli je článek či příspěvek v pořádku, jestli má nějakou sdělnou hodnotu a není jen snůškou lží a polopravd? Jaký je jeho účel? Má informovat? K čemu mi taková informace bude? Nebo má pouze zdržovat, podvádět a odvádět pozornost? Děje se snad něco, co bych se neměl dozvědět?
Nejdříve se vždy podívejte, kdo článek píše, popřípadě, kdo k vám promlouvá z hodinového videa - je to člověk? Redaktor? Tvor, zvaný influencer? Robot? Anonym? Brouk Pytlík? Vymyšlenec? Vymaštěnec? Vypatlanec? Pokud to není žádná osoba, ale je to zpráva jakoby z nějaké agentury, tak už v tom okamžiku přestávám důvěřovat. U důležitých zpráv bych si chtěl zprávu ještě ověřit z jiného zdroje. Pokud se mi to nedaří, začínám věřit, že mám před sebou fejk, neboli zdržovačku, která nemá žádný hlubší smysl.
V případě, že se setkám s jakoukoliv zprávou, která se nedá ověřit, zachovám klid, neděsím se, ani nesvolávám rodinu a neběžíme společně do krytu, přepadli nás Marťani! Nejlepší je neověřené debiloviny vůbec nečíst. Získáte tím spoustu času.
Pokud čtu něco, co napsal někdo, koho znám, nebo to sesmolil někdo, kdo v podstatě má moji důvěru, přečtu si obsah a hbitě vyhodnotím, jestli dotyčný píše o svých vlastních potížích a zkušenostech, popřípadě o něčem, co sám zažil.
Například paní, která se nás snažila zaujmout svými fotkami na instagramu, napíše plamenný projev na téma postupného zdražování ropy. Zažila to na vlastní kůži? Jaké jsou její konkrétní potíže ohledně nakousnutého tématu? Koupila si barel nafty a teď to najednou ztratilo hodnotu? Hm, tak to je hloupé, asi budu muset s koupí svého vlastního galonu nebo barelu nafty ještě počkat. A na co si ještě stěžuje? Nechtějí jí vyplatit sociální dávky, protože jí doma bouchla kamna? Posmíval se jí soused na ulici? Tady si musím dávat pozor, abych se náhodou nezapletl do věcí, o kterých vůbec nic nevím a do kterých mi často také vůbec nic není. Porvali se sousedé? Nejsem policie, abych se zúčastnil vyšetřování.
Je jasné, že každý, kdo mi může něco sdělit, se bude snažit krmit mě svými informacemi, často pouze s jediným cílem a účelem – bude se snažit mi něco prodat.
Jak to tak v poslední době vypadá, tak nejsnadněji se na internetu prodává sláva a úspěch. Tady se začátek a konec snažení obvykle spojují do jakéhosi začarovaného kruhu.
Proč bych měl věnovat svůj čas četbě poměrně dost nezáživného článku o Anežce Bumbaláskové? Aha, ona rychle běhá a pojídá kaloricky vyváženou stravu, hm, to je ale opravdu hodně zajímavé. A nezvyklé. Téměř originální. A už má dva milióny sledujících. No, to se ani nedivím, jestli skutečně každý den jí to, co je na přiložených fotografiích, tak to musí být hodně otrlá. Ale prý přitom zhubla dvacet kilo. Asi bych se měl přihlásit do jejích kurzů Jak úspěšně hubnout… a cože to dělá ještě? Aha, vydává knihy, které každému změní život. No, bodejď by ne, když každá knížka stojí tisícovku, to změní život i otrlým jedincům.
Dříve, za mých mladých časů to bylo tak, že každý se o něco snažil, každý se učil, studoval, hledal si dobře placenou práci a k tomu ještě dělal něco, co ho těšilo, ať už to bylo v oblasti sportu, umění, hudby, kultury nebo cestování a když něčeho zajímavého dosáhl, tak se s ním udělal rozhovor, pozvali ho do televize nebo do rádia, popřípadě do nějaké show, kde se mohl předvést, lidé mu zatleskali a život šel dál.
Neznám nikoho z minulosti, kterému by krátká sláva nebo vysoká sledovanost v jednom pořadu přinesla pokračující slávu, díky níž by se potom třeba dalších deset let úspěšně živil.
Ani Zátopek se neživil tím, že vyhrával zlaté medaile na mezinárodních soutěžích. Dostával dotace a peníze od státu. On je ale obrovský rozdíl mezi tím, když v šedesátých nebo sedmdesátých letech někdo zaběhl oficiální rekordní čas v jakékoliv běžecké disciplíně nebo na Olympiádě a tím, když se někdo pomocí anabolizujících steroidů a potravinových doplňků v současné době vykrmí na půl metru přes biceps. Jsou to dvě naprosto různé věci, které snad nemají vůbec žádného společného jmenovatele.
A jsme opět u otázky, kdo má na to, abychom ho obdivovali, a kdo má na to, aby nás poučoval?
