Článek
Mnoho videí jsem natočil na téma rituální astrologie. Jak jistě víte, zabývám se různými rituály, což samozřejmě také znamená, že se svými spolupracovníky rituály konáme nebo děláme, prostě zkoušíme, jak by mělo vypadat ovlivnění jakékoliv situace - a člověk přitom často padne na věci, které jsou přímo udivující. Až šokující.
Můžete si to sami vyzkoušet - například budete dělat rituál, aby vás nevyhodili z práce nebo se za to můžete houževnatě modlit, což je právě v současnosti docela žhavé téma k zamyšlení - a příští den přijdete do práce úplně zbytečně, protože dostanete výpoveď.
Nebo hezká, přitažlivá a inteligentní dívka udělá rituál na lásku, aby ji její současný partner nikdy neopustil a jiných žen si nevšímal - a on jí hned druhý den oznámí, že se zamiloval do její kamarádky, s níž se chce odstěhovat na venkov.
Rituál prostě dopadne úplně naopak. Chcete přitáhnout něčí pozornost a dotyčný vás přestane zdravit a začne se vám obloukem vyhýbat. Získáte práci jako ředitel zoologické zahrady, uděláte složitý rituál na úspěch v novém povolání a hned druhý den vám onemocní všechny opice. To jsou rituální výsledky jako na potvoru.
Lidé, kteří předpovídají počasí tento jev velmi dobře znají, protože někdy se jim podaří něco dopředu uhodnout či odhadnout, ale většinou to vychází spíše naopak. Není to jejich chyba, je to výsledek přírodního zákona, jehož účinky ještě přesně neznáme.
Někdy se tomu říká analogie, někdy synchronicita, lidově se tomu říká , jako na potvoru, co čert nechtěl nebo čert nikdy nespí, popřípadě je to zákon schválnosti, zákon namazaného krajíce, do třetice všeho dobrého i zlého, přičemž jde o velmi rafinovaný zákon, protože když se vědci pokoušeli přezkoumat „zákon namazaného krajíce“, podle kterého namazaný krajíc většinou spadne na zem, nejlépe na koberec, tou nešťastnou, tedy namazanou stranou dolů, tak jim všechny pokusné namazané krajíce padaly na zem úplně normálně, přesně podle statistiky, spíše jako kdyby namazané nebyly.
Někdy mám dojem, že když se člověk snaží nahlédnout do budoucnosti, ať už pomocí karet nebo pomocí horoskopu, tak tu budoucnost spíše ovlivňuje než odhaduje. Kdyby mě věštec řekl, zítra si vezmete teplákovou soupravu a půjdete nakoupit do Billy, tak si schválně vezmku džíny a tričko a půjdu do Alberta nebo do Lidlu.
Ano, mohu něco odhadnout dopředu, ale s tou podmínkou, že nikdo, kdo s tím má něco společného, o tom nebude vědět. Nejlépe ani nebude vědět, že jsem něco odhadoval nebo prognostikoval. Mohu si vsadit do loterie, ale tak, že svůj tip odevzdám v zalepené obálce, která se rozlepí až po tahu. Pak můžeme mluvit o čisté náhodě.
Inu, abychom neskákali příliš dlouho kolem stydnoucí kaše - zjistili jsme, že čas je nejenom relativní, co se týká jeho délky a rychlosti, ale každou chvíli má úplně jinou kvalitu. Jinou hodnotu.
Ocitnete se v situaci, kdy se vám něco, co právě prožíváte, náramně líbí a řeknete si, hm, to bych chtěl zažít ještě jednou, ale když se vám to nějakou náhodou nebo řízením osudu splní, tak vidíte, sledujete a cítíte, že to není ono. Jako kdyby se něco změnilo a to něco je právě kvalita času.
V rituální praxi se to projeví tak, že vykonáte na něco rituál a jednou se to povede, dílo se zadaří, jindy to dopadne úplně naopak - ale není to zase úplně tak, jak říkají zkušení mágové, „a teď, aby se v tom prase vyznalo,“ protože pokud rozumíte astrologii, můžete se naučit celkem dobře odhadnout, jak rituál, který provedete v určitou hodinu a často i minutu, dopadne. Opět ale platí pravidlo, že nejlépe dopadnou rituály, o nichž nebude nikdo vědět, aby se v nich nemohl rýpat svou rozvrtanou myslí a nemohl na ně ani myslet. Asi něco bude na přesvědčení, že myšlenka tvoří, ale i boří. A nejčastěji sami zničíme to, co chceme nejvíce chránit.