Článek
Poměrně dosti jednoduchá věc může za sebou vláčet neobyčejně dlouhou řadu různých významů a všechny z nich si najdou své místo a důvod k existenci. Tento svět se často jeví nejenom jako složitý, ale občas až téměř nepochopitelný.
Mluvím o dveřích, o naprosto jednoduché věci, kterou zná každý a kterou také každý, pokud tedy není v nějaké zvláštní, komplikované situaci, několikrát za den používá a nikdo se tomu nediví.
Lidé, kteří se věnují filmové tvorbě, psaní scénářů a dramatizaci použitelných nápadů si hned na začátku své praxe všimnou, že píší hlavně o dveřích. Účinkující osoby vcházejí do popisovaného děje většinou dveřmi, přicházejí, popřípadě odcházejí běžnými dveřmi, které se musí otevřít a potom zase zavřít, málokdo, snad jen pokud je vodník, připlave skrz vodovodní trubky a odplave odpadem, stejně tak se málokdo, snad jen opravdu ve vzácných případech místo normálního odchodu nechá vystřelit z děla.
Jednou jsem tak nad tím přemýšlel, jak by to dopadlo s naší rozkvetlou civilizací kdyby najednou zmizely všechny dveře, ať už jednokřídlové, dvoukřídlové, levé, pravé, zašupovací, interiérové, shrnovací, skleněné, dřevěné, plechové, pancéřované a nepřehledná hromada dalších. Nastal by den otevřených dveří? Nebo den špatně zavřených dveří?
Za každými dveřmi se skrývá nějaké tajemství. Když se to spojí se skutečností, že každý člověk je zvědavý, když ne rovnou jako opice, tak je alespoň zvídavý jak poloviční vědec a rád odkrývá různá tajemství.
Z toho se snadno dostaneme k symbolice dveří - dveře jsou spojovány s principem poznání a změny, často i se smrtí a s nebezpečím. Všichni víme, že odejít francouzskými dveřmi nebo francouzským oknem je skoro vždy lepší, než odejít českým oknem. To už jsou ty dveře lepší.
Zapovězená třináctá komnata bývá zpravidla za zavřenými a zamčenými dveřmi.
Stejně tak je princip vězení postavený na uzamknutých a hlídaných dveří.
Pro alchymisty je symbolika dveří neobyčejně důležitá, protože skrz dveře se dostáváme k dalšímu poznání a zasvěcení.
Hebrejské slovo dalet, což je v podstatě čtvrté písmeno hebrejské abecedy, znamená dveře nebo také dělohu, čili vstup do tohoto světa. Je vidět, že Hebrejci nepřemýšleli jen tak pro nic za nic.
V čínské tradici jsou otevřené dveře jangovým, mužským aktivním symbolem, zatímco zavřené dveře jsou symbolem jinovým (ženským).
Jak již zřejmě tušíte, o dveřích se dá uvažovat a rozebírat jejich symboliku třeba i celý život a stále nebudete u konce.
Jeden náš fotograf fotografoval stále dokola svůj celkem dost zapšklý interiér, sklepní místnost s oprýskanými, vlhkými zdmi a vzadu bylo vidět velké okno a za ním sluncem zalitá krajina, kde všechno bylo barevné, jásavé a svěží, včetně veselých mráčků na modré obloze.
A já mu vždycky říkal, Josefe, symbol okna je sice dobrý, často se používal pro vyjádření skutečnosti, že mám něco na dohled, i když to nemám, vzpomeňme na vězně z Máje Karla Hynka Máchy, ale to je zatím asi všechno. Avšak, kdybys tam dal místo okna otevřené dveře, mělo by to daleko hlubší smysl. Trochu by se to dotýkalo takového toho našeho českého zamrzlého myšlení, jak říká orientální mistr bojových umění, mohu vám ukázat cestu, ale jít po ní už musíte sami. A Švejkové se jen tiše usmívají a zírají, aniž by hnuli brvou, protože to nikoho z nich nezajímá.
Ale to jen tak na okraj - to, co je pro mě absolutně nepochopitelné, je to, že za sto let existence obrovského zlepšování a vývoje automobilového průmyslu, tím myslím klasická auta se spalovacím motorem, benzíňáky, nafťáky, nemyslím autíčka na klíček nebo elektromobily, ani vysokozdvižné vozíky, co jezdí ve fabrikách, se nepodařilo u aut realizovat dveře, které by se zavíraly potichu a bez mlácení a stejně tak se nepodařilo realizovat zavírání a zamykání dveří, které by bylo pro majitele bezpečné a nekomplikované, to znamená, žádné problémy typu zabouchnuté klíčky v zapalování s běžícím motorem, popřípadě nezamčené auto po nezdařeném dálkovém zavření a zamknutí dveří. Není to divné?
