Článek
Nikdo se dnes nediví, když řeknete, že jste si na paměťovou kartu nahrál fotku nebo i deset fotografií, nikdo se nediví, když řeknete, že máte v počítači nebo v tabletu nahranou knihu nebo film a nikdo se ani nediví, když řeknete, že máte umělou inteligenci, s níž občas řešíte důležité pracovní úkoly.
Já se tedy trochu divím, protože si říkám, že většina lidí ráda mluví o věcech, kterým ani trochu nerozumí. Jasně, umíme si představit, že na paměťové kartě nebo v počítači mohou být nahrané fotky, filmy, texty, vzpomínky a hromady dalších informací, ale všichni si to představují primitivně mechanicky, asi jako kdyby se jednalo o poznámky tužkou na papíře. Je jasné, že tužka umí udělat na papíru čáru a podle tvaru čáry, většinou nakreslené rukou, umíme poznat, jestli je to písmeno A nebo B, popřípadě, jestli je to číslo nebo se to nějakému číslu aspoň podobá.
Na to člověk nemusí být génius, aby se naučil a pochopil smysl symbolů a různých značek. K tomu by klidně mohl začít studovat kaligrafii a taky bychom jej hned nenavrhovali na Nobelovu cenu.
Trochu složitější situace by možná nastala, kdyby nám náš vlastní pes opravil několik chyb v napsaném textu a potom by si lidským hlasem řekl o nějakou ňamku nebo pamlsek. To už by asi jen tak někdo nepochopil, zatímco my ostatní bychom jej v jeho hlubokém nepochopení zvířecí inteligence stejně hluboko chápali, ale stejně bychom vlastně byli tam, odkud jsme se pokusili vyjít.
Jsme schopni pochopit, že se pomocí slov dá zapsat hromada informací, ale nikdo neví, jak by se dalo vědomí přenést do počítače, i kdyby jeho kapacita dosahovala vesmírných objemů a možností.
Nikdo v podstatě dodnes pořádně neví, co to vědomí vlastně je, i když o něm zvláště v oblasti sci-fi tak rádi mluvíme a spolu s fiktivními vědci je kopírujeme do počítačů, i se všemi vzpomínkami a s DNA někoho, jehož kopii si chceme vytvořit.
Možná by pro začátek stačilo, připomenout si, že současná věda ještě ani zdaleka není schopna definovat, co to vlastně ona tolik zkoumaná inteligence a zvláště pak umělá inteligence je. Dříve jsme tomu říkali naučný slovník, ale nikdo se nepokoušel vést s ním smysluplný rozhovor.
V oblasti přiblížení se danému problému ohledně napodobení přirozené inteligence inteligencí umělou jsme ještě, obrazně řečeno, ani nezareagovali na startovní výstřel.
V současné době se při řešení vědeckých problémů často používá matematika. Nikoho to neudivuje, stejně tak jako nikoho neudivuje, že problémům s matematikou nikdo pořádně nerozumí.
Chápu, že matematika, kterou dnes lidé používají, vychází z pochopení a někdy jen z částečného pochopení, základních matematických axiomů a pojmů, ale pozor. Nikdy se pomocí současné matematiky nepodařilo potvrdit ani jednu teorii vzniku života na Zemi. Naopak se celkem hladce až jasně podařilo dokázat, že všechny navržené teorie jsou totálně vedle.
Vědci hořekují, ale já k tomu říkám - není to náhodou potvrzení toho, že chyba je v té matematice? Způsob, jakým v současnosti používáme naše staré dobré školní počty je prostě špatný. Když matematický systém, který v současné době platí jako vrchol vědy, budu používat stále dokola, skončím zamotaný v paradoxech. A to by se s tak dokonalým vědeckým systémem, jakým by matematika měla být, stát nemělo.
Docela mě rozveselila nedávno nenápadná zprávička, že vědcům se po delším čase konečně podařilo matematicky vygenerovat dvě skutečně náhodná čísla. Psal jsem o tom už několikrát, akorát, že to nikdy nikoho nezajímalo, ale je jasné, že nástroje, které se snažíme použít k popisu reality, synchronicity a analogie jsou silně nedokonalé.
Stejně tak si myslím, že pokud by se provedla revize matematických axiomů, získali bychom skutečně vědecký nástroj k popisu většiny problémů, které bychom jako lidstvo měli vyřešit, pokud se ještě budeme chtít z hlediska evoluce pohnout kupředu. Možná bychom mohli pro začátek ještě jednou přepočítat můj důchod, příspěvek na bydlení a na hmotnou nouzi a zjištěné diference by mi mohly být doplaceny třeba deset let dozadu. Já bych vám potom řekl, jak by se to s tím nahráváním vědomí do počítače dalo udělat.
