Článek
Vždycky, když se občas na chvíli probudím, přečtu si novinky, zprávy, nové maily a smsky a samozřejmě si je nejdříve nechám důkladně projít hlavou - a potom na ně zapomenu. Tak jsem si jich dnes pár zapsal. A potom se pobavil.
Nejdříve jsem se dočetl, že poslanec narazil autem do slona, zvíře na něj zaútočilo a poslance zabilo. Jo, stalo se to v Zimbabwe. U nás by se to mohlo stát jedině tak v zoologické zahradě, slyšel jsem, že tam též mají nějaké problémy s politikou nebo s politiky, ale nevím, už jsem tam dlouho nebyl. Naposledy, když jsem tam byl, tak jsem si fotil plameňáky, fotky z toho byly parádní, možná až unikátní a vysoce umělecké, škoda jen, že jsem v tom pro nedostatek peněz nemohl pokračovat. Myslím si, že nemít prachy je o mnoho hroznější než být rozdupaný slonem, ale možná je to jen věc názoru, i když bych jednou docela rád poznal člověka, který si upřímně myslí, že jsou i horší věci než nemít peníze.
S manželkou jsme si dali volnost, ale to neříkám já, pouze tady čtu, co údajně řekl herec a dabér Václav Knop, který slaví 76. narozeniny.
V životě se třikrát oženil, a v současnosti se objevuje na veřejnosti s atraktivní přítelkyní, která je o 30 let mladší, zatímco své starší manželce dal volnost, ať si ještě užívá života, no, tomu říkám správný přístup k ženě a k manželství.
Já sám mám 77, takže dovedu volnější přístup k užívání života ocenit. Jsme už ve věku, kdy je většina slušných lidí pod drnem nebo jsou v rakvi na vozejku ve frontě v krematoriu. Prostě dobrý. Slyšel jsem, že to všechno rozebíral v pořadu u Honzy Dědka, no, proč ne, kdyby mě k tomu Honza přizval, mohli jsme tam být tři dědkové…
Teď najednou koukám - elektrická polohovací křesla pro seniory a pro důchodce - vypadá to parádně a hlavně draze, vůbec si nedovedu představit seniora, který by si to pořídil. Nebo, že by se mi v životě ještě někdy natolik dařilo, abych se mohl v takovém křesle uvelebit a pár hodit se v něm vyvalovat.
V současné době potřebuji pár šušňů na levnější počítač, note-book, který bych použil k práci, ale nemyslím, že k tomu ještě dojde, vždycky, když jdu do obchodu s elektronikou, tak si připadám jako návštěvník, který jde na výstavu (nedotýkejte se, prosím), ale rozhodně si nemyslím, že jsem zákazník, který by si mohl něco koupit. Škoda, přeškoda, protože zrovna výpočetní technika je něco, v čem jsem opravdu dobrej. Je to taková má osudová láska. Málokdo ví, že jsem pracoval ve výzkumu na Vysoké škole chemicko-technologické v Dejvicích v Praze 6 v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století a že již tehdy jsme pracovali s computery, byla to firma Hewlett-Packard, později se mými dobrými kamarády staly noťasy Think Pad od IBM a když to amíci prodali nebo dali Číňanům, tak z toho bylo Lenovo. No, nejvíce šla technicky dolů klávesnice, protože to asi čínský inženýr nedocení, v čem spočívá kouzlo dobré qwerty klávesnice, takže to šlo dolů poměrně masivně, aniž by si toho někdo všiml, připomínám, že mě osobně to mrzelo, protože patřím k nejrychleji píšícím lidem na světě, to tady říkám spíše pro zajímavost, protože vím, že to nikoho nezajímá.
Dnes si již lidé povětšinou ani nevzpomínají na značku Toshiba, což byla firma, nabízející asi nejrychlejší noťasy, na tom jsem mohl psát i já, jak říkám, psal jsem tak rychle, že bych s tím mohl vystupovat v cirkuse. Dnes prostě píši tak rychle, co klávesnice unese a jak říkám, nikoho to nezajímá, takže v této konzistenci to už asi zůstane.
Což samozřejmě neznamená, že by nejlepší elektrická polohovací křesla pro seniory byla špatná, špatné je na nich z mého hlediska pouze to, že na ně nemám a nikdy mít nebudu, takže se opět mohu pouze dívat, kdyby někde byla výstava polohovacích moderních křesel a ještě k tomu elektrických, kdo dnes má doma elektrické křeslo, že jo? tak se mohu přijít podívat, to je asi tak všechno.
No a jak to vypadá se zvyšováním věku na odchod do penze? Život průměrného občana se prodlužuje, zdraví se zlepšuje, lidi by mohli tvrdě pracovat ne do nějakých šedesáti až pětašedesáti, ale klidně do 73 nebo 75 let. Stačilo by zvýšit produkci pampers pro dospělé a zvýšit výrobu chodítek nebo přejít z chodítek na běhátka a všechno by se zvládlo.
Nevím, odkud jsou ty údaje o zdraví a o věku, já sám vidím, že všechno je stále takové, jaké to bylo už před léty. Jestli se zvýšil věk dožití, tak si myslím, že by to mohlo být tak o pět až šest měsíců a jestli jsou nyní lidé zdravější? To by asi chtělo probudit se ze sna a trochu se rozhlédnout po syrové realitě. Mám na to dvě slova - děs a běs.
