Článek
Kdysi jsem definoval lidskou inteligenci jako schopnost interpretovat iracionální pocit udržení rovnováhy pomocí symbolů a slov. Popřípadě schopnost transformovat iracionální pocit udržení rovnováhy do racionálních (herních) systémů. Šachy, dámu, poker, go, ale i člověče nezlob se nemohl vymyslet žádný jiný živočich než člověk. I když budeme fandit třeba delfínům nebo opicím, tak žádný delfín ani opice by to nezvládli.
Lidský mozek, hlasivky a ruce, ovládané lidským mozkem jsou tři pilíře, na kterých se dá budovat jakákoliv civilizace.
Jsme fascinováni vším, co souvisí s dosažením a udržením rovnováhy, podvědomě se nám líbí symetrie. Ať už to jsou krásná motýlí křídla nebo pravidelný, symetrický obličej nebo odraz čehokoliv v lesklé ploše, vodní hladině nebo zrcadle. Černá a bílá ve dvojici.
Ve své fotografické tvorbě jsem často používal symetrické motivy, ze stativu jsem vyfotil dvě fotky, třeba jak někdo sedí nebo stojí, na každé fotce byla trochu jiná póza, výraz obličeje nebo gesto a fotky jsem dal k sobě tak, že na první pohled budily dojem spojení originálu a stranově obrácené kopie. Působení takových fotek je docela zajímavé, protože mozek se při pozorování symetrických motivů automaticky ladí na svoji prapůvodní archetypální funkci – hledání rovnováhy. V tom také, s nejvyšší pravděpodobností, spočívá úspěch světoznámého Rorschachova testu – černých symetrických skvrn, připomínajících roztažená křídla nočních motýlů, magických netopýrů a jiné snové havěti na bílém pozadí. Kdyby Rorschachův test v sobě neměl výrazný prvek horizontální symetrie, pravděpodobně by nebyl tak zajímavý a možná by už dávno upadl v zapomnění. Obecně platné racionální vyhodnocení tohoto testu neexistuje, je to podobné jako s výkladem tarotových karet.
Pokusná osoba má u každého obrázku popsat všechny asociace, které v ní symetrická skvrna vzbudí, co jí připomíná a jakou náladu evokuje a každý vykladač, experimentátor, psycholog, mantik či divinátor potom interpretuje sdělené dojmy podle vlastní intuice a zkušeností. Neexistence jednotného návodu na vyhodnocení Rorschachova testu vedla k jeho četným kritikám. Vytýkalo se mu a stále se mu vytýká, že není vědecký, neboli jednoznačně racionálně interpretovatelný, například umělá inteligence by se při vyhodnocení výsledků Rorschacha u většiny pacientů pořádně zapotila. Skutečným odborníkům na lidskou psychologii to ale nevadí, spíše naopak.
Tak jako se kdokoliv snaží při řešení čehokoliv zapojit do hry kromě logiky také intuici, empatii a pocity, poradí si dobrý „vykladač“ nejenom s výkladem tarotových karet, ale i s výkladem Rorschachova testu. V podstatě by se zřejmě dalo vykládat, jak jsem to již před lety kdesi napsal, i z pexesa nebo z pivních tácků. I když je pravda, že Rorschach je na vyšší úrovni právě tím, že má v sobě již zmíněnou obrazovou symetrii, čímž podněcuje mozek k zajímavějším nápadům než pohled na pivní tácek. Otázkou spíše zůstává, jestli to někomu vadí nebo nevadí, popřípadě, když mu to vadí, proč mu to vadí a jak by měl sám se sebou a na sobě pracovat, aby mu to (tolik) nevadilo.
Kdysi jsem dělal pokusy se symetrií a s rovnováhou v poněkud jiném, řekl bych manticky duchovním rozměru – napadlo mně vyzkoušet simultánní výklad tarotových karet. Při výkladu karet se často lidé ptají, co by se stalo, kdyby se karty na danou otázku zamíchaly a rozložily ještě jednou, jestli by vyšly ty samé karty nebo podobné karty nebo by vyšly jiné karty a výklad by tedy byl jiný?
Zkoušel jsem opakované výklady karet a na danou otázku vycházely významově podobné karty. Například, když jsme se ptali na zisk a při prvním výkladu se objevila karta Devítka Disků, která znamená zisk, objevila se při druhém výkladu Desítka Disků, která znamená peníze nebo karta Slunce, která symbolizuje obecně zisk.
Dlouho jsem potom používat dvě sady karet, obvykle to byl Crowleyho tarot a Ansata Tarot, který obsahuje pouze velkou arkánu a vykládal jsem z každé sady zvlášť, ale současně.
Je zajímavé pozorovat, jak se obě rozložení karet doplňují. Potom mě napadlo, když jako základ své esoterické činnosti považuji tantru a sexuální magii (i když z toho většina lidí mívá emocionální záchvaty), jak by vypadal výklad karet, když by současně vedle sebe rozložili karty dva vykladači, muž a žena. Na náhodě rozložení karet by se tedy současně podílel mužský i ženský princip. Nebo element, to je už jedno…
Začal jsem zkoušet synchronní výklady se svou asistentkou Monikou, vykládali jsme současně dva taroty a porovnávali, které karty jsou v obou výkladech stejné a které karty mají na stejných místech podobný význam.
Karty se objevují podle náhody-nenáhody, která se označuje buď jako analogie, synchronicita nebo psychoidní jev. S náhodou je to v našem životě poměrně složité. Někdo tvrdí, že žádné náhody neexistují, jiní tvrdí, že náhody existují a že celá kvantová fyzika je vlastně učení o náhodách a náhodných jevech. Což si myslí i kvantoví fyzici. Podle mého přesvědčení mají pravdu obě strany. Statistické vyhodnocení je vždycky přesnější, když se posuzuje více případů. V jednom nebo ve dvou případech něčeho, co se stane, hraje hlavní roli to, čemu se říká náhoda.
Vsadíme v ruletě na černou nebo na sudou – a dočkáme se náhodného výsledku. Když si vsadíme desetkrát za sebou, už můžeme kalkulovat, aha, pozor, čtyřikrát za sebou padla černá, teď je vyšší pravděpodobnost, že padne červená, protože když se statisticky vyhodnotí třeba tisíc tahů nebo slosování, vycházejí všechny možnosti prakticky se stejnou četností, pravděpodobnost jejich výskytu je stejná. Pokud ne, tak je celý systém upravený, ovlivněný nebo není „náhodný“. Se synchronním výkladem tarotových karet jsme dosahovali úžasných výsledků, podle mého přesvědčení je to nejlepší mantický systém, který v současné době existuje.
Během posledních dnů života mého věrného staforda Jacka, když jsem s ním zrovna byl na veterinární prohlídce, čili ve chvíli, kdy se to nejméně hodilo (to je ta synchronicita) mi zazvonil mobil a ozvala se milá slečna, že je z Eza, mezinárodní společnosti, která organizuje vystupování věštců v televizi a jestli bych neměl zájem s nimi spolupracovat. Že dostali na mě tip. Tak jsem řekl, že se mi to zrovna nehodí, ať se mi ozve třeba za měsíc. Slečna z Eza souhlasila a ozvala se za měsíc. Zeptal jsem se, jestli bych mohl přijet i se svou asistentkou, že právě děláme synchronní výklady tarotových karet a ezotericky, magicky a rituálně pracujeme s mužským a ženským principem, ona na to řekla, že jim moje asistentka nevadí.
Jsem v tom trochu jak varietní kouzelník, který potřebuje asistentku, je to prostě můj způsob práce, nemohl bych vystupovat sám, ani s nikým jiným a stejně tak bych nemohl pracovat se dvěma asistentkami nebo s hejnem asistentek, protože ženská energie chlapa snadno převálcuje. Vyvážená mužská a ženská energie, propletená v divinačním úsilí dělá z hlediska konzultačního výhledu do budoucnosti pravé divy. Nebo si to aspoň myslím.
Odjeli jsme s Móňou do Eza a týden jsme na obrazovce pro tv Barrandov předváděli synchronní výklad tarotových karet, se všemi jeho přednostmi a výhodami.
Klientům se to líbilo, ale ozvaly se i kritické hlasy jako – no tak jsem se na to včera dívala a bylo skutečně hodně zajímavé, jak vám a vaší „asistentce“ jakoby „náhodou“ padaly stejné karty… to si snad myslíte, že vám to nikdo neprokoukne?
Paní to zřejmě prokoukla, ale nic dalšího k tomu nenapsala.
Při synchronním výkladu karet dochází k jevům, nad kterými sám udiveně kroutím hlavou, ale nikdy jsem nevykládal karty se snahou docílit jakýchkoliv iluzionistických efektů. Nejde o žádné triky, pouze se snažím pomocí synchronicity, analogie a psychoidních jevů pomáhat klientům při plánování jejich budoucnosti.
Nevím, jestli patří k nadpřirozeným jevům tuto skutečnost pochopit, ale během svého vystoupení v Ezu, které trvalo celkem tři týdny mi začalo být jasné, že v roli mých kolegů se na obrazovce objevují lidé, kteří mají spíše umělecké a manažerské tendence. Skutečného ezoterika nebo spíše esoterika jsem tam bohužel nepotkal žádného.
Došlo bohužel i k pomluvám, televizní babky kořenářky se spojily proti mně a nakonec došlo i k tomu, že mi dramaturgie deset minut před zahájením vysílání oznámila, že slečna asistentka si dnes může odpočinout, že na obraz půjdu pouze já.
Je to dost nečekaná a těžká situace, jako kdyby kouzelníkovi pár minut před vystoupením oznámili, že bude vystupovat bez asistentky, takže může nechat záhadně zmizet třeba svůj klobouk nebo jednotlivé karty.
Když jsem se pídil po vysvětlení, bylo mi řečeno, že se ozvali z Barrandova, že nemůžeme vystupovat jako dvojice, přitom tam v tu samou dobu vystupovaly dvě jiné dvojice, dvě ženy jako šamanky, které byly později hledány policií pro zpronevěru a dva chlapi jako dva šamani, o kterých posléze též nebylo vidu ani slechu.
Potom mi slečna Ezo oznámila, že je to pro ně moc drahé, že nemají peníze na zaplacení dvou lidí, tak jsem na to řekl, že se spokojím s honorářem pro jednoho, na to mi odtušila, že se jim na Barrandově nelíbí, že tam vystupujeme dva a ještě něco blekotala, jako že o všem rozhoduje Barrandov a podobné nesmysly.
Sám za sebe jsem to bral jako porušení původní dohody, pouze jsem nevěděl, jak na to správně zareagovat. Dost mě to naštvalo a taky jsem od té doby v žádné televizi nikdy nebyl.
Do toho za mnou přišel jeden z dosti vysoce postavených mužů Eza, jestli bych se mohl podívat do karet, kdo vyhraje mistrovství světa ve fotbale, že si na to chce vsadit.
Podotýkám, že je velký rozdíl mezi výkladem karet a tipováním. Tipování čísel v loterii, vítězství sportovních zápasů a čísel ve sportce nemá s výkladem karet nic společného. Je to, jako kdybych se ptal svého psychoterapeuta, která čísla si mám tento týden vsadit. Nicméně, byl jsem v situaci hosta, který nechce naštvat hostitele, tak jsem mu přesně podle svých pravidel, o kterých jsem často psal a píšu dodnes, dal radu typu „majitel velké firmy a jeho poradce“.
Majitel velké firmy zavolá svého nejlepšího poradce a zeptá se ho, které akcie by měl koupit a které prodat. Poradce se zahloubá a řekne, nejlepší by bylo nakoupit akcie A a prodat akcie B. Majitel poděkuje a rychle prodá všechny akcie A a nakoupí akcie B, díky čemuž se mu podaří realizovat obrovský zisk.
Vysvětlení je jednoduché – kdyby byl poradce chytřejší než jeho zaměstnavatel, není důvod, proč by měl setrvávat v roli poradce. Současně je ve hře i závist a potlačená soutěživost a jak jsme si už řekli, člověk je skrz naskrz agresivní a negativní tvor, takže je jasné, že mnoho poradců často znamená konec nebo likvidaci firmy.
Takže zpátky k Ezu, řekl jsem šéfovi, že bych vsadil na Němce, ale sám jsem si vsadil na Španělsko, které tenkrát vyhrálo.
Na dalším postupu naší spolupráce jsme se už nedohodli. Požadovali sice, abych přijel znovu, ale bez asistentky, což je to samé, jako kdyby si někdo objednal vystoupení Davida Copperfielda, ale bez těch jeho srandovních pomocníků, kteří tam určitě jsou jenom z protekce nebo kdybychom si objednali filharmonii, ale bez barytónu, který tam vystupuje jenom pár minut, takže by to mohl odzpívat někdo z dopravy nebo dirigent, aspoň bude trochu i slyšet… Nemám rád porušování rovnováhy.
Mám svůj způsob práce a když se to někomu nelíbí, jdu si dál svou cestou a hlavně si od nikoho nenechám do své práce mluvit.
Škoda, že někdy hloupé pomluvy seknou do slabin nadějně se vzpínající spolupráce, ale naštěstí jsem byl vždy dost samostatný na to, abych si musel od kohokoliv nechat cokoliv líbit. Stejně tak jsem nikdy nestál o žádné „dobré rady“.
Ani dnes s nikým nespolupracuji, nejsem nikde zaměstnán, nejsem otrok žádné firmy, nemám nikoho nad sebou, jsem absolutně nezávislý. Vzhledem k tomu, že většina lidí je někde zaměstnaná, pracují pro firmy, pro televizi, pro rozhlas, musejí skákat jak zaměstnavatel píská někde v redakcích nebo v obchodě či v přímém přenosu, volejte na číslo, které vidíte na obrazovce, nemohou mě, co se týká mého způsobu myšlení, dost dobře pochopit. Já zase nemám jejich hmotné zabezpečení, ale dobře vím, co to obnáší, protože jsem zaměstnaný byl a vím, jak chutná pocit jistoty, že každý měsíc dostanu nějaké peníze.
Byla to zajímavá příhoda, nicméně vždycky zdůrazňuji, že smyslem života je udržet se naživu. Nevím, jestli to něco znamená, ale dnešního dne jsem se ze všech účinkujících, kteří měli v mém příběhu nějakou důležitější roli, dožil pouze já se svou asistentkou. Ale možná je to jen další náhoda.
