Hlavní obsah
Lidé a společnost

Šestka nebo devítka?

Každý člověk se občas zamyslí nad tím, jestli jde v životě správnou cestou, jestli dělá skutečně jen to, co by dělat měl, a jestli mu náhodou něco neutíká pod rukama.

Článek

Nemám moc rád znaky, které se mohou převrátit vzhůru nohama a znamenají něco jiného. V arabských číslovkách nebo číslicích je to šestka 6 a devítka 9, neboli šestka, která stojí na hlavě. S ostatními číslicemi se moc kvedlat nedá. U digitálních číslic už může nastat celá hromada digitálních zmatků, například napíšete 3750, obrátíte vzhůru nohama a podáte kolegovi, který si přečte OSLE. A už je o čem hovořit.

Základním tématem hovoru může být například otázka, proč lidé, kteří se naučili vykládat tarotové karty nebo prostě pronikli do tarotové problematiky, mají v životě větší štěstí než ostatní, kteří se tarotové karty vykládat nenaučili. To samé platí pro psaní na klávesnici počítače. Často stačí naučit se rychle a takzvaně poslepu psát na počítačové klávesnici - a najednou se nemusíte starat o takové banality, jako, „kde seženu práci?“ nebo, „co budu dělat, když se kraje zhostí třeskutá nezaměstnanost?“

Ztráta člověka, kterého jste měli rádi se může odehrát mnoha způsoby a těžko se dá jednoznačně říct, který z nich je horší nebo dokonce nejhorší. Jak říkal jeden můj známý, který přišel o bratra, když bratr prostě onemocněl a zemřel. Nejhorší pak byly ty chvilky, kdy si uvědomil, že brácha prostě není, že neexistuje. Sám jsem to pozoroval na sobě, jak mi postupem času umírali známí, kamarádi, členové rodiny, zvláště, když člověk najednou ztratil někoho, kdo nad ním alespoň občas držel ochrannou ruku nebo se za něj přimluvil. To je potom hodně blbý pocit. Být najednou, jak se říká, „jako bez tatínka“.

Přestože můj otec byl voják z povolání a matka taky nebyla žádný génius a celý život pracovala pro komouše v Rudém právu, člověk si na ně tak nějak zvyknul a prostě jsem je měl spojené s poměrně neutěšeným dětstvím, ale i s Prahou, protože jsem sám v Praze bydlel. Měl jsem prostě takový, možná trochu šalebný, ale přece jenom pocit jistoty, když jsem věděl, že otec bydlí na Opatově, matka vesele žije pod Petřínem v Petřínské ulici 3, já jsem měl byt na Arbesově náměstí 9 a moje teta, sestra otce, bydlela v Dlouhé ulici, kde měla nádherný půdní byt, kde se člověk cítil být tak trochu nad Prahou a věděl jsem, že se u nich můžu stavit na kafe a zavzpomínat na doby, kde jsem s otcem a matkou bydlel na Praze 7 v Plynární 29, poblíž dnešní stanice metra Holešovické nádraží. Moje bývalá žena s dcerou bydlely v Osadní ulici 19, kousek od jatek, která v té době ještě fungovala jako jatka. A stejně tak jsem se mohl občas zastavit na kus řeči se svým strýcem, bratrem mé matky, který měl nádherný byt Na poříčí, hned naproti Bílé labuti v nejvyšším patře. Co se týče hmotného zabezpečení, dovedli se členové naší rodiny o sebe vždy vzorně postarat.

Vždycky mně bylo líto lidí, kterým se podařilo najít si životního partnera a když byli spokojení a zrovna si říkali: „Vteřino, stůj, kéž by se tento okamžik dal natáhnout donekonečna, nejlépe na celý život,“ tak partner nebo partnerka náhle zemřeli. Do života vstoupila nečekaná nehoda, náhlé onemocnění, selhání brzd nebo mikrospánek ve chvíli, kdy se to vůbec nehodilo a několikrát to byla i nečekaná sebevražda a najednou se, během jedné vteřiny, všechno otočilo a mnohé, co ještě včera platilo jak nepsaný zákon, bylo náhle a bez možnosti odvolání pryč. Ztratit někoho, koho jste měli rádi nebo někoho, kdo vám pomáhal a v jehož blízkosti jste se cítili v bezpečí, je hodně špatný pocit.

Samota je blbá, to mi jistě potvrdí každý, kdo musel být nějakou dobu sám a marně hledal někoho „stejně postiženého“. V oblasti partnerství je nechtěná samota obzvláště bolestivá. Proto stále opakuji, že když se naučíte vykládat tarotové karty, přitáhnete k sobě z hlediska analogie a synchronicity spoustu známých, mezi nimiž se mohou najít spřízněné duše a možná že dokonce začnete působit i jako seznamka. I když jste to původně dělat nechtěli. Tarot je komunikace a proto je symbolem tarotu Kolo a rotace, ať už je to Kolo štěstí ve formě Štěstěny a šťastných událostí nebo tarotové kolo ve smyslu náhlého obratu, uskutečnění či dosažení cíle. Samozřejmě i v tom smyslu, že víme, že reálně se do budoucnosti nahlížet nedá. Ale z hlediska psychoterapeutického tvůrčího psaní lze prakticky cokoliv. Pokud bych sám za sebe měl něco doporučit, tak jedině kreativní tvůrčí psaní, potom naučit se tarot a základy astrologie, tantru a fotografování. Více ke šťastnému životu potřebovat nebudete.

Karma není zlá, karma je jen kus života těžkého. Jeden můj dobrý známý mi nedávno vyprávěl, jak se na netu čistě ze zvědavosti díval na různé nabídky horoskopů a výkladů karet a našel tam zajímavou nabídku, že se vědkyně nebo vědma (člověk už dnes ani neví, co je správně a co je mimo) podívá podle data narození, co koho čeká do čtrnácti dnů nebo do měsíce, stačí napsat na mail a ona odpoví, napíše, sepíše, sdělí, strhne roušku z osudového tajemství, a tak tam napsal a ona odpověděla stručný mailík, má čekat zprávu, ozve se někdo, na koho už skoro zapomněl, obchodní partner lehce zradí a partnerka bude potřebovat něco koupit, ale nebudou na to peníze, možná se trochu zpozdí s poslední splátkou. Jinak vše proběhne celkem dobře, tak jako obvykle.

Inu, dobrá, známý si to přečetl, sklapl noťas a už na to neodpovídal. Za pár dní se vědma ozvala znova, že pána čeká něco horšího a že to může být i docela průšvih, že je to kvůli tomu, že jakýsi jeho příbuzný kdysi dávno, ze třetího kolena nebo z čeho to ti divní příbuzní vždycky pocházejí, něco nekalého provedl a teď se to díky karmě sveze po něm. On na to opět nereagoval a dostal další mail, že by měl odpovědět, protože situace je už dost vážná a když nebude reagovat, že se mohou stát až takové věci, které by se mohly týkat udržení zdraví a života jeho a rodiny a že už zbývá jenom pár dní. Vědma mu nabízí svou pomoc, že může pro něho udělat ochranný rituál za patnáct tisíc a díky tomu rituálu se zbaví ošklivé, černé, mazlavé, až lepkavé karmy a opět bude mít důvod se z plna hrdla smát a užívat si života.

On na to opět neodpověděl a dostal hned příští den další mail, že se něco naprosto příšerného a hrůzného nezadržitelně blíží a že to bude neskutečný masakr a že by měl mít alespoň tolik odpovědnosti a zdravého rozumu, aby rychle odpověděl a zaplatil na uvedené konto, jinak, že dotyčná za nic neručí.

Nu a v této situaci se můj známý obrátil na mě, jak to vidím, co bych na to řekl a jak by měl podle mého názoru na paní vědmu zareagovat. Takže - a to nyní platí prakticky pro všechny, kteří se ocitnou v podobné situaci - nejlepší reakce je žádná reakce. Protože se jedná o typický záchvat běžné, konzumní psychopatie (psychopat se vás snaží připravit o čas a o peníze pomocí smyšlených pseudoargumentů), doporučuji na takové maily vůbec neodpovídat. Jakmile zareagujete, i kdybyste jen vyjádřili svůj nesouhlas nebo byste začali nadávat a vyhrožovat trestním oznámením kvůli zasypávání mailové schránky nevyžádanou reklamou, psychopata potěšíte, protože jste právě dali najevo, že jste přišli o čas - četli jste jeho žvásty, přemýšleli jste, co máte dělat a nakonec jste sesmolili odpověď, ať už byla jakákoliv. Běžnému psychopatovi to stačí a většinou ho to podnítí, iniciuje a inspiruje k dalším, často i docela rafinovaným útokům. Takže místo, abyste řešili běžné, všední úkoly, kterých je v poslední době i bez značkových psychopatů často až nad hlavu, budete se ještě zabývat karmou nebo karmickým zadlužením své rodiny a podobnými pitomostmi.

Pokud chcete něco ve svém životě vyřešit, tak sáhněte po staré, dobré tantře, oddávejte se tantrickým meditacím a procvičování sexuální podstaty svého ducha. Proč nám naši předkové předali poselství tao-jógy a tantry, které jasně praví, že pouze a jedině v opakované sexuální excitaci můžeme najít tajemství dlouhého života, ne-li přímo nesmrtelnosti? Místo, abychom tantricky meditovali, zabýváme se debilovinami a celý svůj život často a bohužel také často pod vlivem sdělovacích prostředků transformujeme v jednu obrovskou ztrátu času - a jak známo, znovu to zopakuji, čas, který máme, jsou peníze, které nemáme, ale můžeme je mít, pokud se naučíme vážit si svého času, čili svého života.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám