Článek
Když to řeknu upřímně, nepatřím k nadšencům, kteří všechno přepočítávají do dvojkové soustavy. A jsou z toho nadšení a tváří se, že už to nikdy nebudou chtít jinak.
Naopak, občas jsem, upřímně řečeno mírně zděšen, když vidím všude kolem sebe větší či menší skupiny lidí, jak zírají do mobilů a poslepu se nechají vést jedním člověkem, který si zřejmě zapomněl mobil doma.
S trochou obrazotvornosti by se dalo říct, že to vypadá, jako kdyby se městem potulovaly hloučky lidí, postižených digitální slepotou, řízené několika jedinci, kteří se ještě nenechali odlákat od reality voláním svých elektronických hraček, mobilů, počítačů, notebooků a čarovných plastikových kartiček, hodinek a prstenů, přepočítávajících všechno do dvojkové soustavy.
Mimoděk jsem si vzpomněl na různé hrůzné historické obrazy, kdy byly tisíce vojáků, kteří prohráli a padli do zajetí, zbaveni zraku a zpátky domů je vedli ti, kterým bylo ponecháno jedno oko, pomocí něhož měli trefit zpátky, odkud přišli.
Ano, jsou to pohnuté příběhy, které psaly dějiny a možná i trochu karma a nešťastné osudové síly, ale to hlavní, co mě na tom zaujalo, bylo vždy kolektivní zbavení zraku. Až na ty jednooké průvodce. Co když něco podobného, i když třeba zatím jen symbolicky, zažíváme v současnosti, aniž bychom si toho všimli?
Při zavádění digitálních technologií mě vždycky zajímal důvod nebo hlavní důvod, proč se do toho celá moderní společnost se zavilou urputností celosvětově pouští?
Samozřejmě nám každý, kdo si sám o sobě myslí, že má lepší vzdělání a více informací o podstatě řešeného problému, rád vysvětlí, že digitální technologie jsou na rozdíl od analogových technologií rychlejší a spolehlivější - ale… tady bych si dovolil proud textu na chvíli přerušit - je to pravda? Je to dokázané? Prokázané? Vyzkoušené?
Když se budeme dívat na celkovou digitalizaci naší planety z toho hlediska, že nám to „něco přinese“, dá se jednoznačně dokázat, že celkový ekonomický přínos víceméně vnucených digitálních technologií a postupů nám do společné ekonomické kasičky přinese o poznání více financí, než kdybychom pokračovali v upevnění a modernizaci analogových postupů a technologií?
Bohužel se to jednoznačně dokázat nedá, protože to zatím ještě nikdo nedokázal plně využít a všechno, čeho jsme dodnes na poli digitálních technologií dosáhli a čeho využíváme k udržení celkového blahobytu, dá-li se to tak nazvat, je založeno na analogových postupech.
Proč to všechno píši - protože chci obrátit pozornost směrem k postupnému řešení problémů, k němuž možná patří i to, že se nejdříve začne provádět diagnostika systému jako celku, teprve potom se přemýšlí o navrhovaných možnostech řešení, harmonizace situace, popřípadě její optimalizace.
Je to podobné, jako když je někdo těžký alkoholik, kterého už podesáté vyhodí z práce a doma má nešťastnou manželku, zralou na sebevraždu a dvě děti, které ve škole zažívají šikanu, protože se neumí bránit a mají potíže s učením a teď mu někdo navrhne a poradí, že pokud chce vyřešit svou životní situaci, musí se pustit do psychosomatických meditací, aby dosáhl kvantového skoku mezi 3D a 5D motivací. Dosáhne-li podvědomé touhy po nastolení jednoty, dosáhne i vyřešení svých životních problémů.
Je to sice hezké, ale jediné správné řešení v podobné situaci je, jak se lidově říká, přestat chlastat a začít pracovat. Kvantově skákat si může dovolit, až bude mít pevný stálý příjem a zaplacenou zdravotní pojišťovnu.
Stejně tak, když jsem se začetl do možností zlepšení pracovních platů díky digitalizaci televize, tak si nemohu pomoct, nedozvěděl jsem se vůbec nic, dokonce snad ani obvyklou mikropolitickou radu, když nemůžeš svým voličům nic dát, tak jim aspoň něco slib. Nebo se proměň v nadšeného vypravěče o jejich budoucnosti.
Jediné, co jsem se dočetl je, že to bude pekelně drahé, což si dovedu docela dobře představit a že to normálním spotřebitelům a zákazníkům nebude v podstatě k ničemu, snad se to bude hodit k lepšímu šmírování obyvatelstva, aby majitelé větších firem mohli lépe odhadnout, jaký druh zboží mohou hodit na trh a do jaké lokality, aby to nemuseli zbytečně převážet z jednoho místa na druhé. Jinými slovy dosažení hokynářského úspěchu.
