Článek
Vyjděme nyní z předpokladu, že se budete chtít pomocí cvičení a pomocí různých systémů posilování dožít vyššího věku, než jaký máte zatím před sebou.
Patříte do věkové kategorie mezi dvacítkou a padesátkou a dosud se ještě můžete bez záchvatů intenzivní bolesti kloubů a páteře v určitém akčním rádiu svobodně pohybovat. Třeba po bytě nebo kolem domu. Dobrá, berme to jako fakt, z něhož můžeme vycházet. Jak s tímto darem naložit?
Pokud máte dosud fungující svobodnou vůli, doporučuji vyhnout se všem známým kulturistickým nebo silovým tréninkům. To, co kdysi pomohlo Schwarzeneggrovi vyhoupnout se na vrchol vlny všeobecného nadšení a s jistotou dobře seřízeného stroje opakovaně vítězit na různých kulturistických soutěžích, vám dnes nebude prakticky k ničemu.
Naopak, můžete celkem s jistotou předpokládat, že si nadobro zničíte fyzické zdraví i psychiku. Nemluvě o pasivním pohybovém aparátu.
Občas, pro lepší porozumění věci zdůrazňuji, že jsem stejně starý jako Schwarzenegger a přibližně stejnou dobu jako on se věnuji cvičení kulturistiky nebo prostě cvičení za účelem udržení kondice a fyzické síly. Potažmo vzato i prodloužení života.
Sám pro sebe a pro své, dá-li se to tak říct, žáky, jsem vypracoval jiný systém cvičení, než jaký měl a zřejmě i dosud má kulturista Arnold.
V obou případech je základem cvičení vůle, pomocí níž se opakovaně překonává určitý odpor, který je na Arnoldově straně barikády dán váhou použitého závaží, což je většinou jednoruční nebo obouruční činka, zatímco na mojí straně tréninkové barikády jde o překonávání odporu, daného hybností. Jak všichni víme z hodin základů mechaniky je hybnost součin síly a rychlosti.
Když vám někdo podá pětikilovou činku z ruky do ruky, tak ji snadno uchopíte a s veselou myslí si s ní můžete dělat co chcete.
Horší by bylo, kdyby po vás tu samou činku někdo hodil z pátého patra. Bude mít jinou, daleko vyšší hybnost.
Pomocí hybnosti se dobře procvičují bicepsy, je to takové spíše nadhazování a kyvadlový pohyb se zátěží, které každý zkušenější cvičenec z fitka ohodnotí slovy: „Ježíšmarjá, takhle se necvičí!“
Nejdůležitější svaly v mém systému jsou tricepsy, na které se dívám jako na svaly, které jsou od doby, kdy se člověk vzpřímil a začal chodit po dvou, v permanentní latenci, což je škoda, protože se v nich během zátěže tvoří látky, podporující metabolismus a antivirovou ochranu. Antiviry potřebujeme stejně jako naše počítače a telefony. Jen pro to nic neděláme. Nemáme žádný antivirák v pilulce, jediné, co můžete pro sebe dělat, je správně procvičovat tricepsy.
Když se podíváte na Arnoldovy fotky ze sedmdesátých let, tak si všimněte, že Arnold měl dobře vypracované bicepsy, ale tricepsy nebyly tím, čím se mohl vyloženě chlubit, spíše byly žádná sláva. To se v mém systému cvičení nemohlo stát.
Některé cviky jsem z Arnoldovy nabídky vynechal úplně, například známý pullover, který budil kontroverzní pocity už, když jsme jej zkoušeli poprvé. Dodnes jej cvičím, ale v upravené formě, s níž by zřejmě Arnie nesouhlasil. Mně ale vyhovuje, což nakonec rozhodlo.
Přestože si myslím, že jak pro mladé, tak i pro starší a úplně staré cvičence je moje cvičení lepší než Arnoldovo, tak jste se s ním zřejmě nikdy nesetkali, je to hlavně z toho důvodu, že jsem nikdy, ani jednou ohledně svého systému svalového tréninku neposkytl ani jeden rozhovor, přestože jsem jiných rozhovorů poskytl stovky a nikdy jsem se nezúčastnil žádných veřejných soutěží, kromě tří, které se konaly na úrovni pražských vysokých škol (Soutěž o nejsilnějšího muže) v sedmdesátých letech. Všechny tři soutěže jsem vyhrál, ale šel jsem hned domů, ani jsem nepočkal na vyhlášení vítěze. Neptejte se mě proč, prostě z nějakého důvodu nesnáším soutěže a nerad se na někoho vytahuju, že když něco zvedne, že to zvednu i s ním.
Na druhou stranu bych ale nerad někoho připravil o výhody svého cvičebního systému a tréninku, i když žijeme ve světě informačních zmatků, kdy pravá ruka neví, co dělá levá, a jestli ještě soutěžíme za to samé družstvo.
Možná to všechno sepíši do knihy a vydám ještě letos, podle toho, jaká bude situace, uvidíme.